(14.10 hodin)
(pokračuje Fischer)
Proto vláda v programovém prohlášení jasně deklaruje - a já to chci zde podtrhnout - že se bude snažit vyhýbat krokům, které jsou politicky či ideově kontroverzní. Ze stejného důvodu vláda nebude příliš legislativně aktivní a kromě zákona o státním rozpočtu na příští rok bude usilovat v podstatě o dokončení legislativního procesu u těch návrhů zákonů, které jsou v zásadě technického rázu nebo se těší průřezové podpoře v rámci politického spektra. Řečené ovšem neznamená, že vláda bude pasivní nebo nečinná. Závazek uměřenosti a politické zdrženlivosti není totéž co nečinnost nebo slabost. Vláda má ústavně odpovědnost a musí v rámci svého mandátu jednat a rozhodovat mimo jiné i kvůli situaci, v níž se nachází naše země tváří v tvář celosvětové ekonomické krizi.
Tím se dostávám k druhé věci, či chcete-li, k druhé poznámce, kterou chci zdůraznit, totiž v jaké době se vláda ujímá své odpovědnosti. Programové prohlášení vlády konstatuje, že vláda nastupuje - cituji - "v nelehkém čase, kdy je Česká republika zasažena globální ekonomickou krizí a kdy po několika letech ekonomického růstu a rychlém růstu životní úrovně nás čekají hubenější léta". To, že nás čekají nelehké časy, víme asi všichni. Nicméně nejsem si zcela jist, zda všichni víme, jak výrazně těžká doba to bude. Aktuálně naší zemi sice nehrozí zhroucení finanční či ekonomické stability, stačí však udělat, respektive neudělat některá důležitá rozhodnutí, a dopad globální krize na naši ekonomiku může mít násobně větší důsledky než doposud.
Nemám v úmyslu nikterak přehnaně strašit, ale ani nehodlám možný vývoj nikterak bagatelizovat a šířit nezodpovědný optimismus. Za těchto okolností sestavit ekonomicky rozumný státní rozpočet totiž začíná připomínat kvadraturu kruhu. Už na příští rok to bude možné pouze za cenu výrazných zásahů do provozu veřejné správy, zejména jednotlivých ministerstev, a značného omezení veřejných investic. Bez jakýchkoli politických a ideologických předpojatostí či souvislostí musím konstatovat, že způsob, jakým naše země hospodaří v oblasti veřejných financí, se bude muset změnit. A bude k tomu třeba udělat systémové změny, zejména v oblasti mandatorních výdajů státního rozpočtu.
Vláda, s níž se dnes ucházím o vaši důvěru, takové hluboké systémové změny samozřejmě dělat nemůže a také je dělat nebude, neboť pro takové kroky nemá mandát. Co však může a bude dělat, je zajišťovat, aby pokračovaly práce na expertní a analytické úrovni v rámci jednotlivých resortů či na úrovni vlády jako celku, a to tak, aby vláda vzešlá z parlamentních voleb mohla okamžitě pracovat s různými variantami řešení. Na co se vláda soustředí, bude i důraz na zachování sociálního smíru, který je ostatně i předpokladem pro naznačené budoucí reformy. Chci zde proto zdůraznit, že přestože vláda bude muset připravit a mnohdy i učinit některé nepopulární kroky, bude maximálně usilovat, aby byla vždy sjednocujícím, a nikoli štěpícím, rozdělujícím prvkem české společnosti.
V jednom bodě ovšem vláda smířlivá nebude a ani být nemůže. Je to boj s extremismem. Rasově či politicky motivované násilí je rakovinou demokratické společnosti a bude úkolem vlády mu čelit jasně, efektivně a s viditelnými výsledky.
Konečně moje třetí poznámka se týká partií programového prohlášení některých ministerstev a je téměř technického charakteru. Nebudu zde resortní kapitoly rozebírat jednotlivě, chci jen vysvětlit jeden obecný princip.
Vláda je přesvědčena, že programové prohlášení má dominantně obsahovat to, co vláda dělat bude, nikoli výčet toho, co vláda dělat nebude. Z těchto důvodů programové prohlášení neobsahuje některé konkrétní body, které by možná někteří z vás viděli rádi, aby byly explicitně vyjmenovány. Osobně jsem přesvědčen, že vymezení mandátu vlády, jak jsem zde o něm mluvil a jak je v programovém prohlášení jasně popsán, je dostatečnou garancí uměřenosti aktivit vlády a politicky sporných oblastech, ať už jde o oblast životního prostředí, nebo oblast energetiky, či sociální politiky.
Konečně pokud jde o politicky citlivé otázky, jako jsou privatizace nebo velké veřejné zakázky, odkazuji na tu část programového prohlášení, kde je jasný závazek vlády, že sice technicky rozběhnuté procesy dokončí či bude v nich pokračovat, ale konečné rozhodnutí je připravena odložit a přenechat vládě vzešlé z předčasných voleb. I zde tedy platí, co jsem již uvedl: tato vláda nebude přebírat odpovědnost za rozhodnutí, která z podstaty věci náleží voleným politickým reprezentacím, zvláště nehrozí-li nebezpečí z prodlení.
Za jednu z hlavních priorit si vláda vytkla důstojné a profesionální dokončení českého předsednictví Radě Evropské unie. Blížící se vrcholný summit Evropské unie dne 18. a 19. června tohoto roku předznamenává závěr našeho půlročního předsednictví a já vás ujišťuji, že vláda i já sám osobně učiníme prostřednictvím řady jednání na vrcholné úrovni před samotným summitem vše, co je v našich silách, abychom zajistili úspěšné zakončení jedné z nejvýznamnějších misí našeho porevolučního vývoje.
Členství v Evropské unii nemá v dnešním geopolitickém vývoji alternativu. Tato vláda si je toho plně vědoma a vyvine veškeré úsilí, aby Česká republika dostála závazkům, ke kterým se dobrovolně a v souladu s mezinárodním právem přihlásila. Totéž platí, pokud jde o kontinuitu zahraniční politiky, alianční závazky, ve kterých hodlá tato vláda pokračovat.
Tato vláda nechce být uzavřeným kabinetem. Hodlá otevřeně a pravidelně komunikovat nejen s ústavními institucemi, ale též se zástupci zaměstnavatelů, odborů, s představiteli církví a náboženských společností. Bude naslouchat hlasům z univerzitního světa a z prostředí vědy. Nebude lhostejná k mínění nevládních organizací. Bude otevřená k médiím, zejména proto, aby jejich prostřednictvím srozumitelně vysvětlovala své kroky a opatření směrem k občanům.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci šetřit vás čas. Nebudu dále rozvádět jednotlivé programové priority programového prohlášení. Text programového prohlášení, který máte k dispozici, je v tomto ohledu ostatně jednoznačný. Vláda jasně říká, že dokončí předsednictví Evropské unii, bude realizovat protikrizová opatření, připraví rozpočet s důrazem na čerpání a zapojení evropských fondů a dokončí rozpracované projekty, které mají podporu napříč Poslaneckou sněmovnou. Předstupuje tedy před vás s maximálně konsenzuálním a současně realistickým programem.
Dámy a pánové, den poté, kdy se představitelé politických stran, které uzavřely dohodu o řešení politické situace po vyslovení nedůvěry vládě předchozí, shodli na mé nominaci na post předsedy vlády, jsem prohlásil, že svou misi v čele kabinetu chápu jako službu. Na této optice nemám důvod nic měnit. A s takovým krédem nyní před vás předstupuje celá vláda, která je připravena do předčasných voleb vykonat službu pro občany této země tím, že ji bude spravovat v jejich zájmu, efektivně, slušně a poctivě. Nic víc, ale také nic méně.
Jménem vlády, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, vás žádám o vyslovení důvěry a děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Nyní zahajuji rozpravu, do které se mi přihlásili - a přečtu pořadí: pan poslanec Paroubek, Filip, Topolánek, Gandalovič, Grebeníček, Jičínský, Kafka, Kalousek, Langer a pan poslanec Cyril Svoboda. Tolik zatím přihlášení.
Nyní poprosím prvně přihlášeného, aby se ujal slova. Prosím pana poslance Paroubka, aby se ujal slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***