(11.00 hodin)
(pokračuje Janota)

Pravdou je, že dírou v zákoně, a já jsem ji nezpůsobil, já jsem ji nijak neovlivnil, se stalo, že videoterminály se rychle rozšiřují, obce z toho nic nemají, nejsou účastníky řízení. S tím vším, co tady bylo řečeno, souhlasím. Nicméně opravdu nehodlám jít s touto lobby, s touto silnou lobby i po právní stránce do sporu, kde jsem si jist, že prohraji. Česká republika už má hodně arbitráží a já tady nechci založit na další možné arbitráže. Čili není to nevůlí a v podstatě tady opakuji to, co říkal pan ministr Kalousek. Jestli mi pan Němec dá právní názor, ale opravdu právní názor, který bude podepřen nějakým kulatým razítkem, že z případných sporů Česká republika pak nebude platit, já se klidně tomu přizpůsobím. Ale opravdu mám obavy. A ty názory právní, které mám já, které jsem si nechal udělat, říkají, že bohužel v zákoně je díra, zákon toto neřeší, zákon řeší pouze ty klasické výherní přístroje.

Takže toto není o nevůli, neochotě. Já s těmi starosty dokonce cítím a dokonce si myslím, že by měli nejen spolurozhodovat, že by měly i ty peníze z toho zůstat u nich. Ona to není malá částka. Za rok 2008 se v podstatě protočilo v hazardu 128 miliard. To je první informace. Za druhé, odvody, které inkasoval stát a obce za rok 2008, byly 4,2 miliardy, z toho 3 miliardy stát. To jsou většinou videoterminály, kasina a Sazka a jiné hazardy, a 1,2 miliardy inkasovaly obce. To je ten rozpočtový nebo finanční problém.

Těch provozovatelů hazardu je 450. Já jsem se touto problematikou dost podrobně zabýval. Pod kontrolou povolení Ministerstva financí je jich 110, pod kontrolou povolení obcí je jich 340. To je poslední informace. Co se týče toho, tak ze 60 % dneska z automatů jsou výherní hrací automaty, ty klasické v obcích, a ze 40 % se dopady týkají videoterminálů, kasin, kurzových sázek, binga, Sazky atd. Čili v těchto případech, kromě hracích automatů klasických, povolení vydává Ministerstvo financí a taky prostřednictvím finančních úřadů kontroluje, kdežto povolování těch prvních je na obcích.

Myslím si, že předchozí ministr pan Kalousek vás informoval v této věci korektně. Otázka, jestli najdeme cestu, jakým způsobem brzdit ten proces třeba přes přestupkový zákon, přes trestní zákon, jsem pro. Já s tím opravdu nemám problém, abych -

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, děje se to, co jsem avizoval, a je mi to líto, protože váš výklad asi účelný byl. O tom vůbec nepochybuji. Ale zákon bohužel, jednací řád - já vám neberu možnost se vyjádřit, protože ta interpelace by měla pokračovat, a já bych byl rád, kdybyste se potom příští týden k tomu... Já tu interpelaci přeruším v tuto chvíli, protože odbila jedenáctá hodina a s tímto tématem bychom měli pokračovat ve čtvrtek příští týden. Omlouvám se, že to takto přerušuji brutálně, ale máme už další program.

Děkuji za pochopení panu ministru Janotovi a předkladateli panu poslanci Němcovi. Přerušuji interpelaci, což mohu učinit bez hlasování Sněmovny, a budeme pokračovat v této interpelaci zřejmě příští týden ve čtvrtek. Takže tolik k celému bloku interpelací, který tím končí.

 

My se dostáváme k dalšímu jednání Sněmovny, které pokračuje bodem 224, kterým je

224.
Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 765
ve výborech Poslanecké sněmovny

Já se přiznám, že tady nemám jméno. Ale je to pan poslanec Böhnisch, je to ten, kdo je s tímto návrhem spojen. Vy byste nám měl vysvětlit, o co se jedná. Prosím.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, v první řadě chci poděkovat Poslanecké sněmovně za vstřícnost, že nám umožnila zařazení tohoto bodu, a nyní vás ve stručnosti seznámím s celou problematikou.

Dovoluji si požádat o zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 765 ve výborech Poslanecké sněmovny na 30 dnů. Jde o to, že novela zákona o právu na informace o životním prostředí, sněmovní tisk 765, která byla přidělena výboru pro životní prostředí, již byla projednána, a protože jde o velmi řekněme stručnou a technickou, politicky naprosto bezkonfliktní normu, která kdyby nebyla projednána na této schůzi, byla by její další existence v legislativním procesu vzhledem k předčasným volbám ohrožena, byl jsem pověřen výborem pro životní prostředí, abych navrhl zkrácení lhůty a následné zařazení druhého a třetího čtení tohoto tisku na 59. schůzi Poslanecké sněmovny. To znamená pokud bychom se teď usnesli na zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30dnů, zítra ráno bych si dovolil navrhnout zařazení nového bodu, projednání tisku 765 ve druhém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Teď jednáme o tisku 765. Je tu návrh na zkrácení lhůty do třiceti dnů toho tisku. Otevírám všeobecnou rozpravu. Kdo se hlásí k tomuto bodu, který tady otevřel poslanec Böhnisch. Do rozpravy obecné se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu končím a přistoupíme rovnou k rozpravě podrobné. Ani do podrobné rozpravy se nikdo nehlásí, takže končím podrobnou rozpravu.

Můžeme udělat jedinou věc, hlasovat o návrhu usnesení: Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 765 ve výborech o třicet - říkám to dobře? - o třicet dní. Je to tak správně? Dobře. Je to správně? Je to jedno. Takže o třicet dnů. Dobře. Snad je každému jasný návrh usnesení.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, přijmout tento návrh usnesení, kterým Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání tisku 765 o 30 dní. Kdo je pro, může stisknout tlačítko a zvednout ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 194, přihlášeno je 95, pro hlasovalo 74, proti nula. Takže to bylo přijato.

 

A mám tady ještě jeden podobný bod, 225. To je

225.
Návrh na zkrácení zákonné lhůty pro projednání sněmovního tisku 763
ve výborech Poslanecké sněmovny

Rovnou, pane poslanče, máte slovo, abyste nám to zdůvodnil.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedající. Vážená Sněmovno, já rovněž žádám o zkrácení lhůty k projednání tohoto bodu - na pět dní. Jedná se o jednoduchou novelu, kde z názvu Mendelova zemědělská a lesnická univerzita zkracujeme na Mendelova univerzita. O nic víc se nejedná, tak si myslím, že tato záležitost může být projednána během několika minut. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to podobná věc. Otevírám obecnou rozpravu k tomu, co tady navrhuje pan poslanec Skopal. Dívám se, jestli se někdo do obecné rozpravy hlásí. Nikoho nevidím, končím obecnou rozpravu. Podobně otevírám rozpravu podrobnou, jestli někdo nenavrhuje nějakou modifikaci nebo něco takového. Ale ani to ne, takže i podrobnou rozpravu můžeme ukončit.

Budeme hlasovat o usnesení, že Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 763 ve výborech na pět dní? Na pět dní. Takže je to návrh: "Poslanecká sněmovna zkracuje lhůtu pro projednání sněmovního tisku 763 ve výborech na pět dní." Takto zní návrh usnesení.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 195, přihlášeno 95, pro 70, proti nula. Takže to bylo také přijato.

 

Oba dva body máme.

 

Je tady bod číslo 133, kterým je

133.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Úmluva o právech osob se zdravotním postižením,
podepsaná v New Yorku dne 30. března 2007
/sněmovní tisk 812/ - prvé čtení

Tento tisk by měl uvést ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Poprosím pana ministra, kdyby to učinil.

 

Ministr práce a sociálních věcí vlády ČR Petr Šimerka Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, poslankyně, poslanci, Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vstoupila v platnost 3. května loňského roku a doplnila stávajících sedm základních úmluv o lidských právech Organizace spojených národů. Mezinárodní dokumenty, které specificky upravovaly lidská práva osob se zdravotním postižením až do přijetí této úmluvy, měly pouze nezávazný charakter v podobě deklarací a doporučení. Právě účelem této smlouvy je zajistit osobám se zdravotním postižením jejich plnou realizaci, plnou realizaci jejich základních práv a svobod ve všech oblastech života a možnosti aktivního zapojení do života společnosti. Česká republika se podílela na přípravě textu úmluvy, podepsala ji už 30. března 2007 a byla tehdy mezi prvními signatáři. Mohu vás informovat, že k 5. červnu letošního roku byla úmluva podepsána všemi členskými státy Evropské unie a také Evropským společenstvím. Ratifikovalo ji zatím sedm členských států Evropské unie a v současné době se v Radě EU projednává návrh na ratifikaci této úmluvy na úrovni Evropského společenství.

Úmluva obsahuje ustanovení, která spadají do působnosti téměř všech resortů. Možné dopady ratifikace této úmluvy pro Českou republiku byly ještě před předložením do meziresortního připomínkového řízení podrobně projednány v meziresortní pracovní skupině, která neshledala žádné překážky pro její ratifikaci. Stejně tak ani meziresortní připomínkové řízení neobjevilo nebo nepřineslo žádné závažné problémy, které by bránily ratifikaci této úmluvy, a proto vláda vyslovila s ratifikací souhlas.***




Přihlásit/registrovat se do ISP