(14.40 hodin)
Poslanec Libor Ježek: Děkuji. Vážená paní ministryně, vláda 15. 6. pod bodem č. 2 projednávala návrh poslanců Libora Ježka a Jaroslava Plachého č. 143/2001, o ochraně hospodářské soutěže. Na váš návrh vláda tento návrh zákona zamítla, nebo spíše s ním nesouhlasila. Ve stanovisku vlády jsou uvedeny víceméně obecné důvody, nikoliv odkazy na příslušné paragrafy dotčených zákonů.
Kdybyste byla tak laskava a odpověděla mi písemně na otázku, kdo vám zpracoval odborné stanovisko k návrhu tohoto zákona, jaké je plné znění tohoto odborného stanoviska a jaké jsou skutečné důvody vašeho návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, výborně. To máme první interpelaci. Odpověď, předpokládám, bude vypracována do 30 dnů.
Dalším interpelujícím je poslanec Pavel Němec, který má v úmyslu interpelovat paní ministryni Danu Juráskovou ve věci úspor ve zdravotnictví. I paní ministryně dodala svoji omluvu. Do 17. hodiny se omlouvá ze Sněmovny. Upozorňuji pana poslance, že bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Němec: Vážená nepřítomná paní ministryně, z médií jsem se dozvěděl o vašich plánech na úspory v oblasti lékové politiky. Chcete snížit cenu léků o 5 % plošně. Chci vám doporučit opatření, které může snížit doplatky na léky pro mnoho občanů.
Paní ministryně, víte, jaký je rozdíl mezi lékařem a lékárníkem? Oba pomáhají léčit pacienty. Lékař pacienta vyšetří a předepíše lék. Lékárník pacientovi lék vydá, doporučí léčbu, poradí s vedlejšími účinky. V České republice ale klasické rozdělení rolí mezi lékaře a lékárníky, zažité v Evropě po staletí, přestává platit. Jeden z nešvarů je to, že někteří lékaři nebo jejich rodinní příslušníci provozují lékárny a fakticky posílají pacienty pro léky do svých lékáren. Fakticky jsou motivováni předepisovat drahé léky, na kterých více vydělají. Druhý problém je, že někteří lékaři sami léky vydávají přímo v ordinaci. Nejde přitom o žádnou aplikaci léčiva v akutním případě či při ošetření. Někteří lékaři fasují léky od spřízněných partnerů a mají za výdej léků provizi. Pacient tak od lékaře nedostane recept, nemůže jít do lékárny, kde by mu mohli třeba pomoci nabídnout levnější variantu s nižším doplatkem. Lékař pacientovi přímo lék vydá. To je v rozporu se zákonem.
Paní ministryně, jak hodláte proti nezákonnému výdeji léků ze strany některých lékařů postupovat? A jak proti tomu postupují zdravotní pojišťovny a Státní ústav pro kontrolu léčiv?
Jsem z Mohelnice, okres Šumperk. V našem okrese působí jistý pan Josef Bittner z Nového Malína. Ten lékařům na Šumpersku a jinde dodává obrovské množství léků, které pak lékaři přímo dávají pacientům, aniž by dostali recept. Věc byla oznámena, všichni ale hrají mrtvého brouka. Jste, paní ministryně, ochotna tento problém vyřešit? Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, to byla interpelace pana poslance Němce. Další je pan poslanec Ludvík Hovorka, který měl v úmyslu interpelovat ministra Eduarda Janotu - kontrolování nakládání s finančními prostředky ROP. (Poslanec Hovorka právě vchází do sálu.) Pane poslanče, přišel jste právě včas, i když pana ministra tady nemáte, protože i od něho jsem obdržel písemnou omluvu na dnešní den. Prosím, přesto můžete interpelovat.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Já jsem panu ministrovi již předal písemně ty materiály s dotazem, ale interpelaci přednesu, protože je závažná.
Vážený pane ministře, na základě několika podnětů odborné veřejnosti se na vás obracím se žádostí o zajištění transparentního nakládání s veřejnými prostředky. Vláda České republiky schválila akční plán plnění priorit a cílů národní strategie na ochranu finančních zájmů Evropských společenství v České republice. Česká republika a Evropská komise jsou povinny ve sdílené odpovědnosti zavést řídící a kontrolní systémy operačních programů v souladu s požadavky předpisů Evropských společenství a mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Hlavními cíli tohoto akčního plánu je předcházet vzniku nesrovnalostí, usnadňovat odhalování nesrovnalostí a náprava a získávání neoprávněně vyplacených prostředků zpět.
Na základě informací z nemocnic dochází velmi často k tomu, že zdravotnické přístroje pořizované z regionálních operačních programů IOP jsou často až o 30 % předraženy proti cenám výrobců. Dochází k tomu proto, že u nás jsou výběrová řízení připravována na míru pro jediného uchazeče. Většinou se jedná o firmu překupnickou. Mluví se otevřeně až o třicetiprocentních maržích překupnických firem. Ministerstvo financí zřejmě nevykonává kontrolu účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti pořizovacích cen.
Stávající zákon o veřejných zakázkách nemá návaznost na zákon o finanční kontrole a zákon o rozpočtových pravidlech. Domnívám se, že do zákona o veřejných zakázkách je nutno zakotvit, že plnění veřejné zakázky musí splňovat požadavek efektivního, hospodárného a účelného nakládání s veřejnými prostředky. Je třeba také porovnat, za jaké ceny se pořizují srovnatelné přístroje v České republice a v zemích Evropské unie, protože skutečně férových soutěží je u nás údajně minimálně. V určitých případech jsou zakázky zadávány jako technické zhodnocení stávajícího přístroje, i když ve skutečnosti je přístroj dodán celý nový. Důvod je prostý. Při technickém zhodnocení stačí oslovit jednoho zájemce.
Proto jsem položil tři otázky, jak jsou na základě uvedeného akčního plánu kontrolovány projekty dodávek zdravotnických přístrojů do českých nemocnic v rámci regionálních a integrovaných operačních programů, jaká opatření byla nebo budou učiněna, aby tentýž zadavatel nepostupoval obdobně i při nadcházejících dodávkách, a v případě, že kontrolní orgány Evropské komise zjistí, že u takových projektů bylo postupováno netransparentně, nehospodárně, nebo dokonce v rozporu se zákonem, jak se případně vracení prostředků dotkne Ministerstva financí, potažmo státního rozpočtu. Konkrétně by mě zajímalo, zda a jak probíhá kontrola medializovaného projektu doplnění zdravotnického zařízení a přístrojů, jehož zadavatelem byla ústecká společnost Krajská zdravotní, a. s., na který by mělo být čerpáno z Evropského fondu regionálního rozvoje zhruba 13 milionů eur. Nezasvěcenému pozorovateli nemůže uniknout, že pokud je veřejná zakázka vypsána tak, že nabídku podá pouze jeden uchazeč, muselo asi na straně zadavatele dojít k nějakému pochybení.
Věřím, pane ministře, že poté co jsme se dozvěděli, že Ministerstvo pro místní rozvoj nemá efektivní nástroj možnosti kontroly, odbor kontroly na Ministerstvu financí bude v této věci konat, stejně jako kontrolní výbor Poslanecké sněmovny. Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Tak jsme skončili sérii interpelací, kde byli ministři omluveni. Teď už prosím můžeme interpelovat ministry přítomné.
Nejdříve bych požádal pana poslance Jiřího Petrů, který bude interpelovat ministra Gustáva Slamečku ve věci výstavby R52. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, páni ministři, v minulých dnech jsme zaznamenali informaci, že ministru dopravy Gustávu Slamečkovi se nepodařilo přesvědčit ministra financí, aby získal od státu potřebné finance k postavení všech plánovaných dálnic a komunikací v roce 2010. To znamená, že v příštím roce bude nutno zakonzervovat téměř 300 dopravních staveb. Výstavba by měla pokračovat jen u těch staveb, které jsou spolufinancovány z prostředků Evropské unie.
Tento úděl má potkat i rychlostní komunikaci R52 v úseku mezi Mikulovem a Pohořelicemi. Je to velmi špatná zpráva jak pro stavebnictví a především zaměstnanost, ale ještě horší je to zpráva pro rakouského souseda. Domnívám se, že velmi zhorší pohled rakouské strany na věrohodnost České republiky a schopnost kontinuální politiky. Ještě máme v paměti ostudu, která nastala obstrukcemi na české straně při podpisu mezivládní dohody. Ta byla podepsána až napodruhé a místo ministrů dopravy ji podepsal 23. ledna 2009 český velvyslanec v Rakousku Jan Koukal a rakouský ministr zahraničí Rudolf Lennkh. Další blamáž na rakouského partnera nastane v roce 2013, kdy bude na rakouské straně dokončena dálnice A5 k českým hranicím u Mikulova. Na straně druhé však nebudou adekvátně realizovány návazné komunikace v České republice a Jihomoravský kraj se octne ve velmi složité dopravní situaci.
Při mé poslední interpelaci v této věci 31. ledna 2008 na tehdejšího ministra dopravy Aleše Řebíčka nás ministr dopravy informoval o tom, že výstavba komunikace bude zahájena v roce 2010, tak aby Česká republika splnila své závazky vyplývající z memoranda o spolupráci, podepsaného jeho předchůdcem.
Vážený pane ministře, je vám známo, že na období 2010 až 2013 není v Jihomoravském kraji naplánována výstavba ani jednoho kilometru dálnice a znamená to, že nebude možné pro budoucí výstavbu čerpat finanční prostředky z Evropské unie?
Za druhé. Jak bude Ministerstvo dopravy řešit situaci ve chvíli, kdy rakouská strana dokončí dálnici A5 k českým hranicím u Mikulova? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.***