(17.20 hodin)
(pokračuje Zelenková)
Pro mě ale je zásadní ještě trošku jiná věc, a protože tady o ní nikdo nemluvil, pokusím se vysvětlit, co mám na mysli. Domnívám se, že ta příprava není zvládnutá poměrně flagrantním způsobem, a sice toto selhání spočívá v tom - a teď se omlouvám těm, které tyto věci tak moc nezajímají; možná že se vám bude zdát, že zacházím do technických detailů, ale je to velmi, velmi důležité: Základní částí té státní maturity je tzv. didaktický test. Jeho předností je to, že má být objektivně vyhodnotitelný. To znamená je to něco, co žáci zpracují a pak se to centrálně vyhodnotí mimo školu. Státní maturita má ještě další části, které se hodnotí přímo na škole. To asi dle mého názoru není úplně to nejlepší řešení nebo ta nejlepší část koncepce, ale znovu říkám, takovou vlajkovou lodí té maturity je objektivně vyhodnotitelný test, který se potom zpracovává někde úplně jinde mimo školu a tam se vyhodnocuje. Míra objektivity tohoto testu je stoprocentní. (Silný hluk v sále.)
A teď si představte, kolegyně a kolegové, že jsem se nedávno dozvěděla -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní kolegyně, přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. Prosím, opravdu bych rád, aby jednotliví řečníci mohli svůj výklad přednášet v sále, kde je ten výklad vnímán. Děkuji. Pokračujte.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já jsem se dozvěděla, že stupeň nepřipravenosti je takový, že tento test, ten nositel objektivity hodnocení té státní maturity, by byl opravován přímo na škole, na škole místními učiteli. Aby tomu bylo rozuměno, jsou tam části, které mají být opravovány na škole, tak to bylo koncipováno, tam samozřejmě nějaký subjektivní prvek být musí, ale tato klíčová část, která vlastně činí tu státní maturitu státní maturitou, tak tato klíčová část musí být vyhodnocována mimo školu strojově někde ve výpočetním středisku. Dozvěděla jsem se, že toto by v tom prvním roce, to je v roce 2010, prostě už zajistit nešlo. Čili celé to břemeno hodnocení by padlo znova na učitele. Já se domnívám, že kdyby se toto stalo, tak ta maturita ztrácí podle mého soudu tolik ze své prapodstaty, že by to byla spíše karikatura státní maturity, karikatura toho, jak by státní maturita ve skutečnosti měla vypadat. To, co by se odehrálo, by se spíš jako státní maturita tvářilo, než aby to opravdu státní maturitou bylo. Břemeno by se přeneslo na učitele, při tom všem, co si už s maturitou užili. Napínání struny jejich trpělivosti, musím říct nekonečné trpělivosti, kterou mají, jinak by totiž dávno už od toho museli jít.
Takže to jsou důvody, proč já chci hlasovat pro odklad, a to hrozně nerada, ale nic jiného mi nezbývá. Snažila jsem se to vysvětlit dostatečně. Je mi hrozně líto, že se naplňovala ta slova obav, která jsme tady já a moje kolegyně vyslovovaly před dvěma lety. Já musím konstatovat, že se v tomto funkčním období prostě maturitu připravit nepodařilo. A také tady vypočítávám, byť se v číslech rozcházím s paní kolegyní Šojdrovou, která ta čísla měla jinak, já jsem si spočítala, že jsme měli v tomto funkčním období tři ministry, z toho paní Kopicová tam byla dvakrát, že CERMAT měl čtyři ředitele, z toho pan Zelený tam byl dvakrát. Z tohoto pohledu těžko hledat nějakou kontinuitu práce, nějakou koncepčnost a asi to jinak dopadnou nemohlo. Jsme bohužel v tomto směru skanzenem Evropy a všude prostě si s tím nějak poradili. Byla o tom tady už řeč - Slovinsko, Polsko, Slovensko, Maďarsko atd.
V této chvíli nezbývá, než doufat, že ten roční odklad, který dnes možná tato Sněmovna schválí, je už opravdu tím odkladem posledním. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zelenkové. Nyní se slova ujme zpravodaj pan poslanec Milan Bičík, připraví se paní poslankyně Olga Zubová. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Milan Bičík: Děkuji. Kolegyně a kolegové, poslanecký klub KSČM se přes spekulace některých médií nepřipojil k úvahám o vetu na projednávání tohoto tisku ve zkráceném čtení, a to proto, aby Sněmovna mohla o jeho osudu rozhodnout na základě rozpravy, nikoli okamžité výhody dané navrženým způsobem řešení a zněním jednacího řádu. Čili - když říkám rozpravy, mám tím na mysli rozpravu věcnou a závěry sledující nejen okamžitý, ale také perspektivní dopad dnešního rozhodnutí Sněmovny na fungování vzdělávací soustavy, na kvalitu vzdělání absolventů českých škol a na vše další, co s tím souvisí. Protože má tato schůze Sněmovny omezený časový prostor a náročný program, dovolte mi, abych se pokusil v bodech stručně shrnout naše stanoviska, ze kterých potom také vychází stanovisko závěrečné. Omlouvám se, neopisoval jsem od nikoho, možná budu některé věci opakovat, ale je to zřejmě tím, že hledáme společná stanoviska, že se snažíme dopídit příčin a v některých okamžicích nacházíme ty příčiny, že se na ně díváme společným pohledem.
Za prvé je nepochybné, že na potřebě změn v ukončování studia na středních školách, tam, kde poskytují maturitu, vzdělání s maturitní zkouškou, se v dané době shodla jasná relevantní většina, a to jak odborné, tak širší veřejnosti i příslušné orgány včetně zákonodárců.
Za druhé. Stejně tak je nepochybné, že ta část účastníků tehdejší zde už vzpomínané diskuse, kterým změny, které už proběhly, z nějakých důvodů nevyhovují, setrvává na svém stanovisku a že využívá - a je to legitimní - možnosti, jak tato rozhodnutí zpochybnit, případně zvrátit, a že má své příznivce a že je má i zde mezi námi ve Sněmovně. Znova připomínám, je to legitimní, diskuse by měla směřovat k hledání problémů, k jejich řešení a vyústit vždy v něco konstruktivního.
Za třetí. Myslíme si, že úkol vyplývající z našeho politického rozhodnutí a z následného legislativního opatření příslušné výkonné orgány - tady mám na mysli ministerstvo a k tomuto úkolu zvlášť zřízenou speciální organizaci, která už byla vzpomínána dříve, to byl CERMAT, Centrum pro reformu maturit, dnes Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání - že zejména tyto dvě instituce nedocenily a nezvládly tu úlohu. A nemluvím kdy, nemluvím o konkrétních osobách, mluvím o institucích jako takových. Právě proto Sněmovna před nějakou dobou už o dva roky náběh nové formy maturit odložila. Právě proto jsme už také provedli některé změny v příslušných ustanoveních školského zákona, která se maturit týkají. Tyto změny v podstatě vycházely vstříc kritikům reformy, snažily se nedostatky, na které upozorňovali, odstranit a jistě to všichni potvrdíte.
Za čtvrté. Příčinami opožďování prací na nové formě maturit tedy jsou zejména nedostatky ministerstva v jednotlivých časových fázích, v personální politice a z ní vyplývající problémy v té koncepční, řídicí práci ve vztahu k CERMATu, později CZVV; to se projevuje třeba i změnami koncepcí, a tím pádem i zdržováním vlastní realizace. Já osobně mám pocit, že někdy i v nasazení příslušných pracovníků, kteří nevědí, co mají dělat dnes a co budou dělat zítra.
Dál je to, a zase časově v té či oné míře, nedostatečná pozornost věnovaná seznamování veřejnosti, pedagogů, žáků, s cíli a obsahem reformy, se stavem příprav, jak o tom tady hovořila nejedna předřečnice i paní ministryně, a s tím, že se ta věc vyvíjí a že se vyvíjí k lepšímu. ***