(9.40 hodin)
(pokračuje Exner)
Navíc má americké ministerstvo možnost sdílet předaná data s dalšími, blíže nevymezenými vládními orgány Spojených států amerických a v některých případech i třetích zemí. Přitom není jasně stanoveno, že by se o takovém sdílení původce informací dověděl, a už vůbec ne osoba, které se případně tyto informace týkají.
Pro uchování i citlivých informací je podle dohody rozhodující americké zákonodárství. Doba uchování údajů se z tři a půl roku v původních smlouvách prodloužila na sedm let. Doba archivace je dalších osm let a rozhodnutí o zničení dat má být až předmětem dalšího jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými.
České znění zatím nebylo schváleno. Pracujeme stále vlastně jenom s oficiálním anglickým zněním. Není jasné, jak vlastně bude schváleno. Jestli tím, že budeme dohodu ratifikovat, zároveň schvalujeme text, který v českém jazyce nám byl předložen. Důvodová zpráva ani návrh usnesení, ani usnesení, o kterém se hlasovalo v zahraničním výboru, o tomhle nehovoří.
Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických má podle dohody jednostranně právo pozastavit libovolné ustanovení toho svého dopisu, o kterém jsem se zmiňoval a který je přílohou našeho sněmovního tisku. Dopis je však označen jako dopis Spojených států amerických, nikoliv dopis ministerstva. Americká strana, tedy ministerstvo, má v případě, že Evropská unie zavedla nějaké povinnosti týkající se osobních údajů o cestujících leteckých dopravců, jen povinnost - a dávám to do uvozovek - podpořit, ale ne zajistit spolupráci amerických leteckých společností.
Pokud jde o termíny předávání informací ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických, není leteckým společnostem poskytnut žádný prostor pro rozhodování. Slova "poskytnut žádný prostor pro rozhodování" přebírám z dokumentu. Podle práva Spojených států amerických je toto rozhodnutí v pravomoci jejich ministerstva. To si může vyžádat i mimořádné poskytnutí informací. Evropská unie, členské státy a letečtí dopravci jsou také povinni předávat americkému ministerstvu vnitřní bezpečnosti analytické údaje vyplývající z údajů o jmenné evidenci cestujících, aniž by byly tyto údaje jakkoli stanoveny.
Vláda původně s ratifikací nijak zvlášť nespěchala. Do parlamentu postoupila smlouvu až v březnu 2008, ačkoli v Ústředním věstníku Evropské unie má datum 4. srpna 2007. Připomínám, že se ale velmi spěchalo s tím, aby bylo stanovisko České republiky, a projednání v České republice žádné neproběhlo.
Na základě toho všeho se mi tato smlouva opravdu jeví jako velmi problémová. Je dokonce možné, že tato dohoda se opět stane předmětem jednání Evropského soudního dvora.
Chtěl bych ještě upozornit na to, že v dopise, který nám k věci 25. listopadu 2008 zaslal tehdejší ministr zahraničních věcí naší země Karel Schwarzenberg, se píše o stavu vnitrostátních schvalovacích procesů dohody. V té době nebyly schvalovací procesy této dohody ukončeny v Belgii, Španělsku, Maďarsku, Nizozemí, Polsku a na Maltě. Dále nám tehdejší ministr zahraničních věcí psal, že přinejmenším v Belgii a Nizozemsku nedojde k dokončení vnitrostátního projednání dohody do konce tohoto roku, ale apeloval tehdy na nás, aby z hlediska nadcházejícího předsednictví v Radě Evropské unie Česká republika dohodu schválila. To se však v celém prvním pololetí ani na konci loňského roku nestalo. Pan ministr nás neinformoval o tom, jak probíhá ratifikační proces v ostatních zemích Evropské unie. Myslím si, že pro naše rozhodování těsně před koncem funkčního období - velmi pravděpodobně - této Poslanecké sněmovny bychom měli vědět, jestli o této navýsost politické dohodě máme, anebo nemáme rozhodnout a nechat ji spíše novému parlamentu.
Pan ministr Schwarzenberg nám také v tehdejším dopise sdělil: "Zároveň víme, že nežijeme v ideálním světě. K asymetrii smluvního vztahu, který dohoda zakládá, se přidávají nedokonalosti mající svůj původ v jednáních, která vedla Evropská komise, ale i v implementační praxi Spojených států amerických." Domnívám se, že tato věta bývalého pana ministra zahraničních věcí nás rovněž vlastně varuje před tím, že nedokonalost implementační praxe Spojených států amerických může vést bohužel k výsledkům, které nejsou dobré a ohrožují předávané osobní údaje našich občanů.
Na konec bych jenom řekl to, že zahraniční výbor, když o této věci jednal už 21. května 2008, tak neschválil návrh usnesení, kdy z přítomných poslanců jen dva hlasovali pro, všichni ostatní poslanci o této věci odmítli hlasovat.
Rozdíl proti následující smlouvě s Austrálií ve stejné věci, kterou budeme projednávat, byl trochu jiný. Zatímco se Spojenými státy americkými přece jenom probíhá intenzivní vzájemná letecká doprava, tak vůči Austrálii aktuálně žádná taková doprava není. Také smlouva s Austrálií se projednávala v jiné politické situaci, už pod určitým tlakem současného ministra zahraničních věcí, že je třeba, abychom příslušné dohody schválili.
Já se domnívám, že hlasovat pro tuto dohodu, pro její ratifikaci, je záležitost, kterou si každý musí srovnat sám se sebou, a osobně a i jménem poslaneckého klubu Komunistické strany Čech a Moravy prohlašuji, že hlasovat pro její ratifikaci nebudeme.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. Kdo další si přeje vystoupit v rozpravě? Pan ministr. Vážený pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Jan Kohout: Děkuji, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, byl jsem vyzván, abych na některé otázky, které vznikly, reagoval. Především tedy pokud jde o ty země a průběh ratifikačního procesu, chtěl bych uvést, že nebyla zatím tato smlouva ratifikována v Belgii, Španělsku, Maďarsku, Holandsku a Maltě.
Pokud jde o otázku předběžného provádění dohody PNR v České republice, jak jsem ve svém vystoupení řekl, dohoda obsahuje ustanovení o předběžném provádění, ale Česká republika tuto dohodu jako takovou předběžně neprovádí, dokud nebude ukončen ratifikační proces v České republice. Jediný letecký dopravce s přímými lety do Spojených států, společnost ČSA, předává do USA pouze údaje API - Advanced Passenger Information, které jsou součástí údajů PNR, a činí tak na základě Úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1947.
Já bych chtěl jenom pro informaci sdělit, o jaké údaje se jedná, které jsou předávány, protože se nejedná o všechny předběžné informace o cestujících, ale jedná se o zcela konkrétní údaje: jméno a příjmení, den, měsíc, rok narození, státní občanství, číslo a typ dokladu, místo vstupu, výstupu na území České republiky, číslo letu, datum a čas letu, počáteční písmeno nástupu, místo nástupu k dopravě a celkový počet cestujících přepravovaných příslušným letem. ***