(12.10 hodin)
(pokračuje Bursík)
Tyto dvě politické strany se dohodnou na tom, že třípětinovou většinou rozpustí Sněmovnu - nerad ruším, pánové... prezident republiky nebude mít možnost použít ustanovení "může", a to znamená fungovat jako pojistka proti takové hypotetické zvůli dvou politických stran, a bude mít za povinnost vyhlásit nové volby. Končí politická pluralita, je to ústavní, jestliže přijmeme tuto tezi, je to ústavně konformní, nikdo to nebude moci napadnou u Ústavního soudu, a máme tady dvě politické strany, které využijí toho momentu, udělají volby tehdy, kdy se jim to hodí, a máme tady de facto většinový volební systém.
A teď ještě k jednomu argumentu, respektive ke dvěma.
V tom našem návrhu se také vyskytuje další princip od května tohoto roku, totiž snížení počtu poslanců na 199. Slyšel jsem včera v Událostech, komentářích vyjádření předsedy Senátu o střelbě do vzduchu, o legislativní aktivitě poslanců, která je narychlo, že bychom toto neměli upravovat. Ale když jdete do hloubky tohoto návrhu, který jsme předložili v květnu, tak samozřejmě zjistíte, že je to pojistka proti patové situaci, která nastala po posledních volbách a která může nastat i po volbách těchto, a že protiargument, že totiž když se sníží počet poslanců a poslankyň na 199, na lichý počet, tak že poté při nepřímé volbě prezidenta může ve třetím kole volby prezidenta dojít k patu, tento argument je daleko slabší nežli argument, že může dojít k patu v Poslanecké sněmovně. Protože když dojde k patu v Poslanecké sněmovně, musí to být řešeno předčasnými volbami, kdežto když dojde k patu při volbě prezidenta, tak Ústava počítá s tím, že se ihned opakuje volba prezidenta. Navíc při volbě prezidenta se započítávají hlasy přítomných poslanců a senátorů a poslankyň a senátorek, kdežto v Poslanecké sněmovně všech.
To znamená že zcela jistě, kdybychom se dostali k té debatě o snížení počtu poslanců a poslankyň na 199, tak by ty argumenty vyhrály, jsem přesvědčen, před argumentací obav z toho, že bude patová volby prezidenta. Nehledě na to, že tady je významná část poslankyň a poslanců, kteří přece prosazují přímou volbu prezidenta, a tohle už vůbec nebude aktuální, věřím, při příští volbě prezidenta republiky.
A nakonec poslední argument, která vás možná zarazí. Náš pozměňovací návrh jako celek také obsahuje ustanovení, které hovoří o účinnosti tohoto pozměňovacího návrhu, a možná k vašemu překvapení v květnu jsme předložili návrh, podle kterého tento článek nabývá účinnosti prvním dnem nového volebního období po nabytí účinnosti zákona. Tedy to vše, o čem tady hovořím, by bylo účinné teprve v dalším funkčním období.
Ptáte se, o co se to tady ti zelení vlastně snaží? O co tedy jde? Vy nepřicházíte s řešením této krize, vy neukazujete cestu k předčasných volbám, vy možná řešíte něco do budoucna, ale my teď přeci potřebujeme vyřešit tuto aktuální situaci.
Ale my jsme v tom návrhu, řekl bych docela prozíravě - resp. naši právníci, abych byl v tomhle poctivý - v podstatě předjímali tu argumentaci Ústavního soudu o nepravé retroaktivitě. To znamená, že návrh načtený poslankyní Jacques se vyrovnává i s tím nebezpečným argumentem Ústavního soudu o nepravé nebo nepřímé retroaktivitě. Čili bezpochyby ze všech pozměňovacích návrhů, které tady byly načteny, je to návrh, kde riziko kolize s Ústavním soudem v případě, že bude podána stížnost Ústavnímu soudu, je nejnižší.
Přesto si neděláme patent na rozum, máme za to, že je lepší vzít si čas a analyzovat všechny pozměňovací návrhy, včetně toho našeho.
A teď odpověď na otázku, jak se tedy dostaneme - zelení - k předčasným volbám.
No, ta cesta, která se zdá být nejracionálnější v tomto případě, byla zde již zmíněna, tj. využít § 31 odst. 1 p) stávající platné Ústavy. Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident, jestliže se Poslanecká sněmovna neusnese do tří měsíců nad zákonem, se kterým vláda spojila otázku důvěry. Toto je stávající znění Ústavy - ne přesné, já parafrázuji to znění - ale co je, dámy a pánové a vážená vládo, také podstatné na tomto, je totiž skutečnost, že tato cesta k rozpuštění Poslanecké sněmovny a k vypsání nových voleb nám nepochybně k naší radosti umožní, dámy a pánové pracovat, protože to není cesta, že bychom měli tři měsíce nechodit do práce do Poslanecké sněmovny, být neusnášeníschopni, brát plat a sedět doma. To je cesta, kdy můžeme pracovat na zákonech, můžeme posuzovat návrh státního rozpočtu.
Ondřej Liška tady myslím správně pojmenoval jednu věc. Totiž skutečnost - dovolte, je to moje úvaha, může s ní někdo polemizovat a já budu rád, když s ní někdo bude polemizovat - totiž úvaha, že primárně sociální demokracii a sekundárně ODS se nehodí, aby předvolební sliby byly konfrontovány s konkrétními postoji poslankyň a poslanců těchto stran při projednávání a hlasování o státním rozpočtu. Protože naslibovat ve volební kampani při politické kultuře, kterou zde v České republice máme, můžete téměř cokoliv, ale problém nastává v momentě, kdy jste konfrontováni s odpovědností vyrovnat se s těmito sliby při hlasování o státním rozpočtu.
Já si dokonce myslím - pro mne klíčovým argumentem pro názory, které zde dnes prezentuji, včera bych tu ráno tak nevystupoval, je právě nález Ústavního soudu, protože on je průlomový. My jsme skutečně žili v dobré víře, že děláme cosi, kde je už precedens, že v roce 1998 se to podle podobného rež Ústavního soudu, vlastně Ústavní soud, ústavní soudci, ústavní právníci neměli v podstatě příležitost se k tomu vyjádřit, až nyní.
Myslím si, že tohle jsou podstatné argumenty ke zvážení, a dávám vám je všem samozřejmě k zamyšlení. A vím, že jako děti jsme používali takový vtip, že když někdo hovořil podle nás dětí nevhodně, tak jsme říkali - generace má, starší, to bude znát - "to má být vtip, anebo pozvánka na kozí dostihy?". Já se obávám, že to, co se tady teď děje, není vtip, že je to míněno vážně a že jsou to především sekretariáty politických stran, že jsou to manažeři volebních kampaní, že jsou to sponzoři, že jsou to nastartování politici a lídři stran, kteří už už si to chtějí v tom ringu rozdat, kteří ženou Poslaneckou sněmovnu a své armády za sebou k tomu, aby nyní Poslanecká sněmovna se rozpustila a vypustila, a že to je taková řekl bych skrytá pasivní hysterie, která vede většinově, nebo má vést většinově, k tomuto rozhodnutí. Je na vás, abyste posoudili argumentaci a podle toho jste se zachovali.
Děkuji za pozornost. ***