(14.40 hodin)
(pokračuje Janota)
Z pohledu inflace. Inflační tlaky jsou v roce 2009 velmi omezené. Průměrná míra inflace v roce 2009 se očekává těsně okolo 1 %, dynamika cenové hladiny je velmi silně tlumena pozicí ekonomiky v rámci hospodářského cyklu. Vliv poptávky na inflaci je zanedbatelný. Zhoršující se situace na trhu práce, která mimo jiné podporuje nízký růst mezd, rovněž tlačí inflaci směrem dolů. Na míru inflace mají rovněž vliv nízké ceny komodit na světových trzích. Protiinflačně působí rovněž některé administrativní zásahy, zejména zrušení některých poplatků ve zdravotnictví a pokles cen plynu.
Protiinflačně bude působit cyklická pozice ekonomiky i v roce 2010. Naopak mírně inflační impulsy lze očekávat ze strany oživování cen komodit na světových trzích. Výsledný efekt aktivních opatření ke snížení veřejného deficitu bude svým nákladovým charakterem působit proinflačně. S ohledem na celkový charakter nabídky a poptávky zejména na klíčovém trhu s potravinami nepředpokládáme, že by se zvýšení snížené sazby DPH zcela promítlo do konečných cen. Odhad průměrné míry inflace na rok 2010 v návrhu rozpočtu dosahuje 2,1 %. Poslední vývoj však signalizuje, že rizika narůstají ve směru ke zpomalení růstu cenové hladiny.
Jaká je situace na trhu práce? Klíčové parametry trhu práce se v roce 2009 zhoršují. Cyklická pozice české ekonomiky se plně projevuje na trhu práce, kde se zhoršují všechny klíčové parametry. (V jednacím sále je nepříjemně rušno.)
V důsledku prudkého poklesu využití kapacit rostla po celé první pololetí 2009 míra nezaměstnanosti, přičemž meziročně nárůst počtu nezaměstnaných ve druhém čtvrtletí letošního roku byl nejvyšší od roku 1999. Celkem odhadujeme, že průměrná míra nezaměstnanosti dle výběrového šetření pracovních sil se v letošním roce zvýší na 6,8 %. V roce 2010 předpokládáme další zvýšení míry nezaměstnanosti na cca 9 %. Těmto mezinárodně srovnatelným statistikám odpovídají míry nezaměstnanosti v naší národní metodice, a to ve výši 8,2 % průměrně pro rok 2009 a 10,4 % v roce 2010. Ze stejných důvodů v roce 2009 očekáváme pokles zaměstnanosti o 1,8 %, v roce 2010 pak o 2,8 %. V případě, že se potvrdí náznaky zlepšení vnější poptávky, mohly by však být výsledky zaměstnanosti i nezaměstnanosti v roce 2010 mírně lepší.
Růst míry nezaměstnanosti lze zatím hodnotit jako cyklický jev. Při jejím dlouhodobějším trvání je však třeba počítat s efekty adaptace na déle trvající stav, takzvaná hystereze, které mohou přispívat k růstu strukturální míry nezaměstnanosti. Je třeba vzít v úvahu, že vývoj na trhu práce v rámci české ekonomiky je silně asymetrický a nejvíce postihuje regiony, které se v minulých letech staly cílem proexportně orientovaných přímých zahraničních investic.
A nyní k vztahům k zahraničí. V roce 2009 předpokládáme snížení deficitu běžného účtu platební bilance v poměru k hrubému domácímu produktu. Útlum hospodářské aktivity hlavních obchodních partnerů se projevil v meziročním poklesu exportních trhů, který v roce 2009 odhadujeme na cca 12 %; z pohledu na strukturu exportu je pokles exportních trhů doprovázen i poklesem exportní výkonnosti. Projevem této skutečnosti z hlediska platební bilance bylo velmi silné meziroční snížení exportu v prvním pololetí letošního roku, které bylo však doprovázeno ještě silnějším poklesem importu. Import rapidně klesal ze dvou důvodů: silná provázanost s exporty za prvé a nízké ceny ropy na světových trzích. Celkem se vývoj exportu-importu projevil pozastavením poklesu přebytku obchodní bilance, který ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhl 3,1 % HDP.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane ministře, promiňte. Já velmi nerada vás přerušuji. Sama nerozumím tomu, proč bod, který je vždy hitem celoroční práce Sněmovny, poslance nezaujal. Proto prosím ty, které nezaujal, aby odešli z jednacího sálu, a ti, kteří chtějí poslouchat toto závažné téma, aby poslouchali a nerušili. Děkuji.
Ministr financí vlády ČR Eduard Janota Bilance služeb reaguje v recesi svou stagnací a bilance výnosů se zlepšuje v podobě nižšího deficitu. Ten je vyvolán nižším odlivem reinvestovaných a repatriovaných zisků do zahraničí, neboť přímé zahraniční investice jsou v období recese podstatně méně ziskové, či přímo ztrátové.
Celkem se vývoj jednotlivých složek běžného účtu platební bilance projeví poklesem podílu deficitu běžného účtu na hrubém domácím produktu. V roce 2009 odhadujeme, že tento podíl dosáhne minus 2 %, v roce 2010 odhadujeme podíl věžného účtu na HDP na úrovni cca minus 0,9 %. Opět je nutno dodat, že potvrzení oživení zahraniční poptávky by vedlo ke zlepšení i těchto poměrových ukazatelů.
Podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v roce 2009 a 2010 a rovněž odhady relevantních makroekonomických ukazatelů jsou uvedeny v části A rozpočtové dokumentace, horizont do roku 2012 je obsahem střednědobého výhledu.
Při přípravě makroekonomické predikce Ministerstvo financí využívá spolupráce s institucemi státní i soukromé sféry, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Je možné konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu je poměrně blízký konsensuální makroekonomické předpovědi vycházející z názorů těchto institucí.
A nyní dovolte k základním charakteristikám státního rozpočtu na rok 2010.
Při zpracování předloženého návrhu státního rozpočtu na rok 2010 se především vycházelo za prvé z makroekonomické predikce Ministerstva financí zpracované v červenci letošního roku;
za druhé z částky střednědobého výdajového rámce pro rok 2010, stanovené usnesením Poslanecké sněmovny České republiky číslo 966/2008 a upravené dle rozpočtových pravidel;
za třetí ze střednědobého výhledu státního rozpočtu České republiky na léta 2010 a 2011, který byl předložen v roce 2008 Poslanecké sněmovně a byl jí vzat na vědomí;
za čtvrté z návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010 - mám na mysli sněmovní tisk číslo 917;
za páté z návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu - mám na mysli sněmovní tisk číslo 920;
za šesté z částečně upravených daňových příjmů o vliv výše uvedených sněmovních tisků na makroekonomickou predikci.
Základní ukazatele státního rozpočtu jsou předkládány v následující podobě:
Příjmy státního rozpočtu v roce 2010 odhadujeme, že dosáhnou výše jeden bilion dvacet dva miliard celých dvě desetiny, což znamená, že dojde k výraznému poklesu příjmů v porovnání se schváleným rozpočtem na rok 2009, a to až o 8,2 %. V absolutním vyjádření to činí téměř 92 miliard korun. ***