(15.30 hodin)
(pokračuje Bürgermeister)
Proč o tom takhle mluvím? My tady tímto zákonem způsobujeme jednu vážnou věc. Zatím všechny námitky vypořádané v rámci územního řízení nemohou být podle stavebního zákona znovu uplatněny ve stavebním řízení. Schválením tohoto zákona umožňujeme, aby námitky z EIA, které se nějakým způsobem proti vůli lidí, kteří námitky zformulovali, vypořádají v územním řízení, a dokonce i ve stavebním řízení, potom mohly být napadeny u soudu. Tady bylo řečeno bez odkladného účinku na přípravu a realizaci stavby, ale to neznamená, že odkladný účinek nezapříčiňuje právní neplatnost stavebního povolení, pokud správní soud dá za pravdu žalobě. Důsledek je zcela jasný: úplná právní nejistota investora až do kolaudačního rozhodnutí! Nikdo mi nevysvětlil, jak bude postupovat příslušný stavební úřad při kolaudaci, pokud u nejvyššího správního soudu bude viset žaloba na neplatnost stavebního povolení. Co se stane, až se objekt zkolauduje, začne se užívat, budou na něj vázána všechna vlastnická práva a z toho odvozené povinnosti a správní soud rozhodne o neplatnosti stavebního povolení, neplatnosti kolaudace a uvede investora, vlastníka a na to navázané právní vztahy do stavu úplné nihilizace, do stavu úplné nuly.
Tento zákon není vůbec domyšlen, je velkou hrozbou pro každého budoucího investora v této zemi a může mít vážný důsledek pro chování bank při projednávání úvěrů. To tak zvyšuje riziko pro banky, že je možné, že to bude mít katastrofální důsledek pro stavební rozvoj, až se vymotáme z krize a začne nový stavební boom. Já před tím velmi vážně varuji!
Přitom již před rokem ministerstvo nám dalo dvě varianty k řešení. Jedna dokonce byla také projednána s Evropskou unií a Evropská unie s tím nemá problém. Prostě by se v § 23 odst. 9 ty dvě odrážky, které zatím v praxi stejně nebyly nikdy naplněny, zrušily. V ten moment se nám dostává zákon č. 100 do plné kompatibility se stavebním zákonem, protože všechny, kteří dají námitky do EIA, připouští jako účastníky stavebního řízení, a to prosím pěkně jim dává všechna práva, ale jen jednou. Jakmile se jednou u velkých staveb v územním řízení vypořádají, tak investor má svoji jistotu a může pokračovat dál a otevřít financování pomocí bank. Řešení tady je, je nasnadě, je již rok na stole. Já nechápu, proč Ministerstvo životního prostředí nezvolilo tuto variantu jedna. Podívejte se do důvodové zprávy rok starého tisku. Když se dnes tento zákon neschválí, nic se nestane. Je možné načíst variantu jedna, v režimu § 90 ji schválit a bude mít kompatibilitu mezi zákonem 100 a stavebním zákonem a přitom vyhovíme požadavku EU.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se ještě přihlásil pan poslanec Aubrecht.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Pane předsedo, dámy a pánové, já si dovolím být opravdu velice stručný. Opravdu, neprojednalo se to dobře a také jsme to nedomysleli a samozřejmě jsme obrovsky rozšířili okruh. Ale protože v té době neměla možnost vystoupit veřejnost, dovolím si citovat z jednoho posudku člověka, který pracoval na vládní úrovni, který se EIA zabývá, zabývá se ekologií. A ten k tomu napsal - kromě toho, že tady negativně hodnotí jeho projednávání bez jakékoliv diskuse, tak dál píše:
Byla tím ztížena, zdražena a časově neúnosně prodražena především dostavba Temelína, úložišť radioaktivního odpadu a nezbytných dálnic. Potřebný, ale zbytečně nesmírně komplikovaný zákon o posuzování vlivů na životní prostředí bývá již dnes časově nepřekonatelnou překážkou trvající řadu let pro výstavbu nových, v celospolečenském zájmu významným staveb.
Poslanci byli předkladateli zákona především zastrašováni údajnou hrozbou o případné žalobě Evropské komise na ČR pro nesoulad se směrnicí EU. Byly vyvolány stížnosti občanských sdružení. Důvodem byla údajně malá účast iniciativ, jejichž předmětem je životní prostředí při procesu posuzování staveb. Pravdou je, že na rozdíl od jiných zemí EU mají možnost účastnit se veřejného projednávání územního a stavebního řízení, včetně dalšího nekonečného podávání soudních žalob. Nyní se budou moci navíc obrátit na správní soud s jakoukoliv námitkou proti již mnoho let ukončenému řízení se žádostí o opakování celého procesu a podle nálady soudu i k zastavení stavby.
Po schválení novely bude její průběh mnohem složitější. Například bude možné dodatečně zrušit již vydané stavební povolení. Nekonečné průtahy odradí investory od jakéhokoliv podnikání v ČR a budou mít závažný vliv na ekonomiku státu. Nikdo se nemůže proto divit, že řada zahraničních podniků odejde z ČR i z důvodu požadavků na nesmyslná hlášení a mnoho dalších zákonů jdoucích nad rámec směrnice EU, které nikomu nepomohou, avšak stojí značné ekonomické náklady.
To by asi bylo to hlavní z rozborů, které jsem obdržel, jak jsem zmínil, od člověka, který se tímto živí řadu let a dokonce na vládní úrovni.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní se o slovo přihlásil pan poslanec Mencl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Další přihlášky nemám.
Poslanec Václav Mencl: Dámy a pánové, především bych chtěl velmi nesouhlasit s procedurální otázkou, jak tento zákon byl projednáván. Výbor pro životní prostředí a jednotliví poslanci se tomuto zákonu dlouhodobě věnovali. A to, co tady teď projednáváme, není samozřejmě první znění tohoto zákona. Tím myslím první znění ve smyslu textace. Je to čtvrtá či pátá textace. Některé se k vám ani nedostaly, protože jsme je probrali na výboru a upravovali jsme je tak, až jsme je upravili do podoby, kterou zde máte. Jestli to chcete slyšet, tak je to víceméně poslanecký návrh a také to zde už jednou jako poslanecký návrh bylo projednáváno v několika čteních. Protože bylo těsně před volbami, nedostalo se to už do patřičné pozornosti. A mohl bych pokračovat. Takže odmítám, že jsme se tím dostatečně nezabývali. To je první věc.
Druhá věc je, že si budeme muset vybrat to, co je hlavní. V této chvíli, a já bych s tím vřele souhlasil, by určitě stálo za pozornost, jak spojit stavební zákon s EIA do jednoho celku. To nechci rozporovat, i když zásadně nesouhlasím s některými tvrzeními, která zde padla. Ale to teď na stole skutečně nemáme. A pamatujme si to všichni, až budeme projednávat novelu stavebního zákona, protože to je dlouhodobé přání investorů, aby tyto dva zákony byly propojeny. A nejen tyto dva, mohu mluvit o dalších.
V této chvíli stojíme před úplně jinou otázkou. V této chvíli stojíme před otázkou, a teď, jestli se bavíme o investorech, tak začnu od nich, jestli skutečně stavby, které byly připraveny nebo jsou připravovány podle současného zákona EIA, budou napadeny nějakým způsobem na základě toho, že skutečně Evropská komise podala žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Evropský soudní dvůr ji přijal a víceméně se teď očekává, co uděláme my. Když neuděláme nic, Evropský soudní dvůr s velkou pravděpodobností to rozsoudí v náš neprospěch, a v té chvíli je pole otevřené pro všechny, kteří si budou stěžovat na jakoukoliv stavbu v ČR, která byla podle tohoto zákona odsouhlasena. A znamená to fakticky, že od velkých staveb, a já to neváhám zde říci, jako třeba je EIA na Temelín, EIA na dálnice a na další jiné stavby, může se žalobce domoci toho, že pro tyto stavby stavební povolení, územní rozhodnutí budou prostě zrušena.
Takže na jedné straně se tady bavíme o velmi teoretickém nebezpečí, co to pro investory znamená, ale toto je zcela konkrétní situace, ve které se tady nacházíme. A já si beru za své, že při projednávání novely stavebního zákona, a prosím o to i ostatní kolegy z expertní skupiny, kterou založil pan ministr pro místní rozvoj, abychom skutečně podněty, které zde padají, vzali vážně. A vás prosím, pokud se nám to podaří včlenit do stavebního zákona, abyste nás v tom tady potom podpořili. Ale v této chvíli vás velmi žádám, abychom podpořili usnesení Poslanecké sněmovny k zákonu o EIA. Opravdu chci říci, že nebezpečí, která zde byla řečena, hrozí, ale z opačné strany, než jak zde bylo řečeno. ***