(16.50 hodin)
(pokračuje Bursík)
Jestliže má pan poslanec Melčák kuráž předkládat návrh, který jde zjevně na ruku investorům, a opomíjí možnost občanů, kteří mají zájem o věci veřejné, účastnit se správních řízení, což, zdůrazňuji, není právo veta - to není právo veta, to je pouze právo nahlížet do spisů, získávat informace, účastnit se veřejných projednávání, jedná-li se o procedury atd. - tak si myslím, že tohle je první vada toho návrhu.
Druhá vada návrhu je v tom, že podle právníků Ministerstva životního prostředí, a myslím, že tady můžeme věřit tomu, že mají veliké zkušenosti s tímto ustanovením, by se skutečně jednalo o porušení čl. 6 odst. 6 a čl . 9 odst. 2 a 3 Úmluvy o přístupu k informacím, tzv. Aarhuské úmluvy, a stejně tak by to také zasáhlo do směrnice EIA. To je druhá výhrada.
Třetí výhrada. Návrh vůbec neřeší správní řízení, která v tuto chvíli již běží, a vlastně ani neobsahuje nějaká přechodná ustanovení, takže by tím vlastně došlo k právní nejistotě.
Já nechci příliš expandovat tuto debatu, možná že to bylo vedeno dobrou vůlí, možná že to bylo vedeno těmi správními řízením, kde bije do očí, že vlastně dlouhou dobu se protahují a na jejich konci není rozhodnutí. Ale věřte, že to není způsobeno vadou legislativy, ale je to způsobeno dominantně tím, že úředníci státní správy, kteří mají vést řízení podle stavebního zákona, zákona o územním plánování, zákona o ochraně přírody a krajiny, správního řádu, postupují v těch konkrétních případech nedůsledně, v rozporu se zákony, a poté z logiky věci se stává, že ta řízení se protahují a nevedou ke kýženému výsledku. Ale to není vada tohoto zákona, to není vada ustanovení, které je dlouhodobě aplikováno, je progresivní a je v souladu s evropskou legislativou i s evropskou úmluvou, ale to je vada aplikace. Vady aplikace nedokážeme odstranit tady novelou legislativy.
Tolik mé vystoupení a také se připojuji k těm poslancům, kteří podpoří návrh na zamítnutí této novely. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martinu Bursíkovi. Ještě vystoupení paní poslankyně Věry Jakubkové a vidím další přihlášené. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Věra Jakubková: Pane předsedající, dámy a pánové, zásadně nemohu souhlasit s obsahem vystoupení poslankyně Konečné, která obviňuje občany a občanská sdružení z nezájmu o věci veřejné a z účelovosti blokace investičních záměrů. Přitom vůbec nehovoří o chybách, na něž občané často poukázali, a nedostatcích, které právě díky nim byly odstraněny. S podivem konstatuji, že ve svém vystoupení zcela pominula často nedostatečné způsoby zveřejňování investičních záměrů a mnohdy téměř gangsterské způsoby investorů a bohužel někdy i úředníků prosazujících své zájmy proti vůli těch, jejichž záležitostí a území jsou pověřeni spravovat. Nemohu zapomenout např. na tlak a dokonce i na výhrůžky smrtí obyvatelům Nošovic, kteří se nechtěli vzdát svých domovů v podbeskydské krajině ve prospěch automobilky.
Naštěstí už nežijeme v totalitě, ale v demokratické společnosti. Alespoň to všichni tvrdíme a prosím, abychom podle toho i rozhodovali. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli se hlásil pan Bohuslav Sobotka k faktické poznámce. Nehlásil. Dobře, ale kolega Aubrecht, toho jsem viděl, že se přihlásil do diskuse, a paní kolegyně Konečná se také hlásila do rozpravy ještě jednou. Nyní pan kolega Aubrecht.
Poslanec Vlastimil Aubrecht: Pane předsedající, dámy a pánové, protože se to dosti týká mé civilní profese, tak si tady pár glos dovolím. Zaznělo tady od předřečníků kácení stromů. Přece kácení stromů se neprovádí ve stavebním řízení, to jsme trošku mimo.
Pak tady zazněly neustálé odvolávky na veřejnost. Zase z mé profese - co je veřejnost? Statisíce lidí okolo D8, kteří tam musejí trpět, anebo těch deset lidí, kteří neustále z formálních důvodů - z formálních důvodů - to prodlužují. A měli jsme možnost tady mít na různých seminářích představitele zahraničních zemí a tam se dozvíme, že jsme vlastně jediná země, která to má takto nastaveno. Jediná země. To prostě v Evropě neexistuje, tak široký pojem.
A druhá věc, která tam je dost důležitá, je to, že když je možnost odvolání, tak se odvolává z věcných důvodů. To je dobře, aspoň v té novele, která se schválila včera ohledně EIA, že tam jsou uvedeny věcné důvody a nikoli formální.
Nenavrhuji nic, ale prostě nevydržel jsem a musel jsem vám sdělit pár věcí, nebo pár glos na to, co tady zaznělo z pohledu mé civilní profese. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Aubrechtovi. V rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Konečná. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji ještě jednou. Vážené kolegyně a kolegové, já bych předně chtěla poděkovat panu kolegovi Bursíkovi, že mi vysvětlil to, na co jsem se sama sebe ptala poslední dva roky, jaký byl záměr původní novely 114, resp. původní novely o ochraně přírody a krajiny, protože mám pocit, že ten záměr se vytratil a že mnoho úředníků si vykládá některá nařízení zákona 114 natolik striktně, že nemá vůbec nic společného s tím, co tady pan kolega Bursík řekl, to znamená s tím primárním, o co nám jde asi všem, to znamená ochranou přírody a krajiny, ale pouze s dokazováním si, že je někdo silnější. To se tady děje a jsem ráda, že mi jako jeden z předkladatelů toho původního návrhu řekl, že to tak vlastně nebylo míněno,.
Druhá věc, kterou bych ráda zmínila, je to, co tady řekl kolega Aubrecht. Vy tady zmiňujete stromy. Stromy nemají se stavebním řízením vůbec, ale vůbec nic společného a kácení stromů se tohoto zákona jakkoli nedotkne.
A co se týče té aktivní veřejnosti, která by byla vyřazena ze hry, jak jsme tady slyšeli, my jsme se asi neposlouchali, ale informací, o kterých tady mluvil pan kolega Bursík prostřednictvím předsedajícího, se ta veřejnost může opravdu dobrat daleko, ale daleko dřív právě v té formě územního řízení, územních plánů a dalších náležitostí. Nemyslím si, že bychom ji jakkoli chtěli vyřadit. Ba naopak, my se snažíme, aby to dělala, ale dělala to od prvopočátku a ne až v úplném závěru.
Já si myslím, že tato debata ve Sněmovně dokázala, že ať už ten zákon dopadne jakkoli, tak debata na toto téma je nutná a je nutná na půdě Parlamentu České republiky, protože tady všichni víme o tom, co se děje v našich regionech a jak, ano, mnoho občanských sdružení dělá svou práci moc dobře, ale je taky mnoho těch, kteří si z toho udělali jenom výhodný byznys a budou ho dělat dál, pokud se nebudeme snažit o tom mluvit a nebudeme se jim snažit v tom aspoň minimálně zabránit ne na úkor těch, kteří to dělají dobře, ale na úkor těch, kteří to zneužívají a kterým my dneska zabránit prostě nedokážeme. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní se do rozpravy přihlásil poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Já budu velice stručný. Zazněla tady reminiscence na situaci před osmnácti lety, kdy pan poslanec Bursík vysvětloval stočtrnáctku. Mě při té příležitosti napadla reminiscence na dobu zhruba před deseti lety, kdy se tu vášnivě projednával zákon o silničním obchvatu Plzně, a připadá mi to velmi podobné, kdy skupinové zájmy, ne úplná kompetence nebo možná i nekompetence, nevýkonnost a alibismus státní správy byly v tu chvíli již netrpělivými politiky nahrazovány legislativní úpravou. Já jsem to pokládal za naprosto špatné a velmi jsem proti tomu zákonu protestoval.
Tady mám pocit, že se jedná o něco velmi podobného. Ano, často skupinové zájmy, často zástupné problémy formulované občanskými sdruženími, nekompetence, váhavost a nevýkonnost státní správy zaviňují zbytečné zdržování a problémy, ale řešení opravdu není legislativní. Řešení je ve zvýšení výkonnosti státní správy.
Já velmi prosím, abychom nezhoršovali současný stav právního řádu v České republice, a připojuji se k návrhu na zamítnutí tohoto návrhu. ***