(18.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
My jsme nechtěně všichni na základě rozhodnutí Ústavního soudu obdrželi vlastně takový laboratorní vzorek, jak vypadá chování lidí, jestliže první tři dny jsou zdarma, to bylo po prvních šest měsíců loňského roku, když první tři dny dostávají 60 %, to byly další tři měsíce loňského roku, a když dostávají 25 %, to byly poslední tři měsíce loňského roku. Ta křivka je naprosto jednoznačná z hlediska počtu pracovní neschopnosti.
Mimochodem, opatření, které zavedl pan exministr Škromach v roce 2003, za které ho tady veřejně chválím, to znamená snížení náhradového poměru na 25 %, se projevilo okamžitě z roku na rok a prokazuje oprávněnost karenční lhůty. V roce 2003 bylo vydáno 3,8 mil. pracovních neschopností. V roce 2004 pouze tím, že se první tři dny snížily na 25 %, okamžitě poklesl počet pracovních neschopností na 2,9 mil. Čili další důkaz toho, že toto opatření v tomto případě - já jsem to nazval latentní kvazikarenční lhůtou - jednoznačně zabírá.
Mohu uvést i další argument. Považujeme všichni za náhodu, nebo za zákonitost, že jedna třetina všech pracovních neschopností vzniká v pondělí? Logika by velela, že pracovní neschopnost je rovnoměrně rozvrstvena mezi sedm dní v týdnu. Není žádný speciální důvod, aby byla vysoká statistická odchylka. Jestliže v sobotu nebo v neděli mimochodem vzniká po dvou procentech pracovní neschopnosti, pak je neděle, odbije půlnoc, a najednou se stane to, že jedna třetina pracovních neschopností nastává v pondělí. Jaké je to magické datum nebo magická hodina, co se to děje, že najednou z neděle na pondělí tolik pojištěnců ochoří? Já si myslím, že je to jednoznačně způsobeno systémem a poměrně logickým chováním lidí.
Poslední poznámka, kterou jsem chtěl říci, je poznámka, která se týká administrování nového systému. Já musím zpětně říci, že zavedení systému, kde je zahrnut i zaměstnavatel, byl správný krok. Na rozdíl od celé řady předřečníků umím uznat, když se udělá správný krok dobrým směrem, a bylo by možná dobře, kdyby oni v případě karenční lhůty udělali totéž. Když se něco osvědčilo, tak přestože jsem měl výhrady, tak se hlavně podívám, jak to funguje, a já musím přiznat, že ten krok byl dobrý, byť jsem měl ve své době jiný názor. Doufám, že k tomuto poznání tváří v tvář jednoznačné přínosnosti karenční lhůty dospějí i někteří mí názoroví oponenti, aby uměli uznat, že druhá strana v tomto případě měla pravdu a oni se mýlili.
Je skutečností, že tady vznikly administrativní problémy velmi vážné, které, musím říci, nezavinila žádná vláda, ani ta minulá, ani ta současná. Byl tady kvalifikovaný odhad počtu zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení, který byl dělán odborně, který bude nezbytný k zajištění nového systému nemocenské. Mimochodem, tento počet na České správě byl zachován. Pokud tam docházelo ke snižování počtu zaměstnanců, tak k němu docházelo mimo úsek nemocenské, to chci zdůraznit, a mimochodem právě díky tomuto opatření to umožnilo panu ministrovi Šimerkovi zvýšit počet zaměstnanců, kteří se zabývají nemocenskou, o 400 osob, a tím do značné míry eliminovat drtivou většinu těchto kroků právě proto, že byl vytvořen finanční mzdový polštář, protože prostředky za uspořené zaměstnance České správy sociálního zabezpečení zůstaly, to umožnilo nabrat nové zaměstnance. Ve stávající situaci, kdyby toto snížení nebylo provedeno, by Česká správa sociálního zabezpečení neměla z čeho zaplatit nové zaměstnance, kteří se zabývají nemocenskou, prostě proto - a to by potvrdil, kdyby tady ještě seděl, pan ministr Janota a myslím si, že to může potvrdit pan ministr Šimerka - že by Ministerstvo práce a sociálních věcí do své rozpočtové kapitoly nedostalo ani korunu navíc na mzdy, kdyby tam nebyly tyto vnitřní rezervy. Tady se ukázalo, že zaplať pánbůh, že jsme toto nepopulární opatření provedli, protože nám to umožnilo operativně zareagovat na tyto administrativní problémy, které vznikly České správě sociálního zabezpečení.
Já doufám, dámy a pánové, že jednoznačná čísla, která tu jsou, jednoznačně ukazují, že tento standardní západoevropský krok je přínosný, a že povedou většinu této Sněmovny k tomu, že návrh, který předložil pan místopředseda výboru Opálka - já respektuji jeho konzistentní názor na tento problém - bude zamítnut, nebude přijat. Uděláme správný krok. A věřím, že až trošku pomine už příliš dlouhá předvolební doba, tak i řada mých oponentů uzná, že ten krok, byť nový v našich podmínkách, standardního západoevropského střihu byl krokem dobrým, který má jednoznačně pozitivní efekty.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Mám tu zatím poslední dva přihlášené, pana poslance Opálku a paní poslankyni Navrátilovou. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím bych poznamenal na pana kolegu Nečase tuto poznámku. Já vám vracím vlastně toto uznání, protože každý hájíme zájmy svých voličů. Vy hájíte zájmy svých voličů, jsou to především zaměstnavatelé, kteří karenční lhůtou získávají bonifikaci vyššího zisku, protože nemusejí tři dny zaměstnancům nic vyplatit. Vlastně jim to zůstane. Já zase hájím ty nemocné, kteří chtějí také z něčeho žít i ty první tři dny.
Teď k některým argumentům. Ano, minulý rok byl takovým laboratorním, ale ono totiž v té krátké době za těch pár měsíců nikdy nic neumíme poznat. Možná by to bylo zajímavé zkoumat na četnosti nemocnosti jednoho nemocného a tam si myslím, že určitě nikdo nebyl třikrát v roce nemocen. Byly to výjimky.
Co se týká pondělku jako zajímavého Rubikonu. No, můžeme uvádět různé hypotézy. Já bych si dovolil takovou: Onemocním ve čtvrtek nebo v pátek a budu si jist, že to vydržím do soboty, v sobotu a v neděli to vyležím a bude mi lépe. V neděli zjistím, že mi lépe není, tak v pondělí jdu k lékaři. I toto je jedno z možných vysvětlení.
Co se týká České správy sociálního zabezpečení, ano, po dlouhých bojích pan ministr Šimerka získal, tuším, 440 nových zaměstnanců pro Českou správu sociálního zabezpečení. Ale zeptal bych se: Pane ministře, od roku 2006 do roku 2009, o kolik zaměstnanců musela Česká správa snížit? Tam přece docházelo ke snížení, takže jsme v podstatě vrátili stav. Česká správa najížděla na různé nové povinnosti, které jsou vzhledem k propojení systému pracovního trhu v celé Evropské unii, a to byla jó nějaká zátěž!
Ale ten problém je ještě někde jinde. 440 lidí přišlo na Českou správu, ale bez zvýšení mzdového fondu. Ne že se šlo jen z rezerv, ale šlo se i z odměn a mezd zaměstnanců, především zaměstnankyň, České správy, a ty mají v roce 2009 sníženou mzdu. Podívejme se na tabulky. A proto se také nejvíce ozývají, že ony jsou potrestány dvakrát, jednou v roce 2009, kdy dostali více zaměstnanců bez mzdového fondu, a podruhé v roce 2010, kdy jste jim schválili o 4 % snížení mzdového fondu.
To je vše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Slova se ujme paní poslankyně Ludmila Navrátilová, zatím poslední přihlášená do rozpravy. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.
Poslankyně Ludmila Navrátilová: Vážení přítomní, budu jenom krátce reagovat na pana poslance Nečase, protože mi to nedá. Takto stahovat statistiky a vybrat si z toho, že všichni nemocní procentuálně, kteří dříve byli nemocní a dnes nejsou, jsou fluktuanti, případně hypochondři, kteří už dnes nejsou nemocní, to je tedy opravdu postavené na hlavu. Přemýšlel jste, pane poslanče, někdy o tom, že ti lidé třeba mají dnes strach být nemocní? Za prvé na to nemají a za druhé jsou na ně vyvíjeny tlaky, aby nemocní nebyli. Připadá mi, že jste už asi dlouho nebyl v práci.
Pokud se týká vaší hypotézy, že všichni jsou nemocní od pondělka, tak bych tady dala zapravdu panu poslanci Opálkovi. Já jsem to také tak dělala. Začalo mi být blbě ve čtvrtek a pořád jsem doufala, že to přes víkend vyležím. Bohužel, někdy se to nepodařilo a musela jsem být v pondělí nemocná. Asi jsem také fluktuant. Jednou za deset let jsem prostě fluktuant.
No a co se týká dalších věcí, mám obavu, možná se to teď projeví v tom, když začínáme mít chřipkovou epidemii. Možná začneme mít daleko větší problém s tím, že když lidé nebudou zavčas doma a nevyleží tu chřipku, tak ji dostaneme všichni. Děkuji. ***