(18.50 hodin)
(pokračuje Kocáb)
Vzhledem k politické dimenzi a k politické situaci, která panovala na začátku září, kdy hrozilo, že Poslanecká sněmovna nebude schopna přijmout návrh tohoto zákona v řádném legislativním procesu, jsme zákon navrhli přijmout již v prvním čtení, ale tato otázka je dnes vyřešena. Politická situace se totiž změnila, ale přesto vás chci poprosit o věnování zájmu a svého času této předloze, tak abychom mohli odstranit konfliktnost přijetí ze strany naší veřejnosti. Pokusíme se své názory ve vašich výborech, kterým to bude přikázáno, zdůvodnit a budeme vítat spolupráci. Věřím, že společně obě předlohy, tedy i ten poslanecký návrh, naleznou uplatnění v té novele a budeme optimalizovat tzv. náhubkový zákon, takže náhubkový zákon už nebude náhubkovým zákonem.
Děkuji za pochopení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu ministru vlády České republiky pro lidská práva Michaelu Kocábovi a nyní dávám slovo zpravodaji panu poslanci Miloši Melčákovi. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miloš Melčák: Vážený pane nesmiřitelný místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil být velice stručný, protože věcně pan ministr zdůvodnil, o co se v tom zákoně jedná. Víme všichni, jak je to citlivé téma. Pan ministr upozornil i na to, že máme jako bod 45 další podobnou novelu, takže si myslím, že pouze bychom to měli doporučit v rámci před druhým čtením na projednání ústavněprávnímu výboru, s čímž se vypořádáme potom závěrečným hlasováním. A já nechávám příležitost, aby alespoň jeden z poslanců, kteří chtějí vystoupit ještě dneska, vystoupil.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Protože nemůžeme postupovat podle § 90 odst. 2, znamená to, že pokračujeme podle § 90 odst. 3, respektive § 90 odst. 7. Budeme se tedy zabývat rozpravou obecnou v prvém čtení. Konstatuji, že do ní nemám žádnou přihlášku. Vidím přihlášku paní poslankyně Kateřiny Jacques. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Jacques: Dobrý podvečer, vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Jsem velice ráda, že byť za deset minut sedm, ale přece jenom se dostáváme do prvního čtení tohoto materiálu. On byl vládou projednán již v červenci letošního roku a dlouhé měsíce čekal na svou příležitost být zde projednán, stejně tak jako poslanecký návrh, který byl předložen dokonce již v dubnu letošního roku. Vláda s ním vyslovila souhlas a také ten čeká na své řádné projednání. My jsme se o to opakovaně pokoušeli nějakým přednostním režimem, což se nezadařilo.
Předkladatel pan ministr Kocáb zde velmi srozumitelně uvedl, o co se jedná v té vládní novele. Já bych chtěla podotknout, že také poslanecký návrh velmi podobným způsobem řeší problém, který nastal při schvalování trestního řádu s tím, že senátoři dali Poslanecké sněmovně možnost odstranit problematiku omezení svobody slova, kterou v tomto materiálu chceme nějakým způsobem zase korigovat. My jsme senátní návrh nepřijali, ale je důležité podotknout, že 34 senátorů podalo ústavní stížnost, a dnes již víme, že Ústavní soud má ve svém judikátu také připuštění snížení míry ochrany soukromí ve prospěch práva veřejnosti na informace. A já si myslím, že je to skutečně tento balanc, který se snažíme vyřešit: na jedné straně právo na ochranu soukromí, právo na ochranu osobních údajů, což jsou vymoženosti, kterých si po roce 1989 velice vážíme, ale zároveň si také vážíme práva veřejnosti na informace a ceníme si toho, že mají média možnost tyto informace získávat a následně je veřejnosti poskytovat všude tam, kde je to veřejným zájmem. A právě kategorie veřejného zájmu je tou kategorií, která umožňuje vytvořit rovnováhu a ten zdravý balanc mezi ochranou soukromí na straně jedné a právem na informace na straně druhé, což jsou, myslím si, u dvacetiletého výročí změny našeho politického systému a také odstranění tehdejší cenzury velmi důležité kategorie.
Termín veřejného zájmu není v našem právním řádu ničím zcela novým, např. problematika vyvlastnění se o tento termín opírá. Myslím si, že bude možné i v rámci projednávání ve výborech a také ve druhém čtení ještě na toto téma diskutovat, protože z ohlasů, které zatím mám, se zdá, že právě zde možná bude docházet k největším nesrovnalostem, ale jak už jsem řekla, po konzultaci s řadou právníků se zdá, že skutečně termín veřejného zájmu i v této oblasti vydefinovat dokážeme.
Já bych chtěla upozornit na to, že i na mezinárodním poli bylo to zavedení cenzury nebo omezení svobody slova v této oblasti vnímáno poměrně kriticky, ať už to byla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která na svém výročním jarním zasedání tuto problematiku řešila a Českou republiku výslovně zmiňovala. Naše delegace musela těmto námitkám čelit a bylo to velmi nepříjemné, mimo jiné proto, že jsme zde byli dáni do stejné kategorie se státy, jako je např. Rusko, kde dochází nejenom k omezování svobody slova a k cenzuře, ale dokonce k vraždám novinářů a lidí, kteří se snaží svobodu slova hájit. A to je velmi vážné. Došlo také ke konstatování ze strany nevládní organizace, poměrně respektované, Reportéři bez hranic, kteří shledali, že v České republice došlo k omezení svobody slova, a celý svět se z jejich zprávy o této změně mohl dozvědět.
Navrhovaná úprava odpovídá, a částečně už to tady zaznělo, také judikatuře Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který opakovaně uvádí, že média plní funkci hlídacího psa v demokratických společnostech a že je třeba pro tuto jejich práci vytvářet adekvátní podmínky. Zdá se, že skutečně v tuto chvíli média v tomto svém právu omezena jsou a že je v zájmu veřejnosti této změny docílit.
Já také velmi vítám to, že vládní návrh v tuto chvíli je již projednáván. Po dohodě s předsedou ústavněprávního výboru panem Bendou jsme dohodnuti na tom, že uspořádáme seminář hned v lednových týdnech, abychom mohli se zástupci médií o tématu debatovat. Je zde možno předkládat pozměňující návrhy v druhém čtení, ale společným zájmem nás všech by mělo být do konce funkčního období této Poslanecké sněmovny - a z tohoto důvodu velmi vítám, že předčasné volby, které nakonec se nekonaly, daly možnost, abychom tu rozdělanou práci skutečně dokončili, a že bychom před skončením našich mandátů ještě mohli tento problém odstranit a vykročit do nového funkčního období již s čistým štítem.
Myslím si, že všechno podstatné už zde zaznělo. Ještě se k tomu vrátíme při projednávání poslaneckého návrhu také ve výborech. Ale myslím si, že ta věc je do té míry veřejně prodiskutována právě prostřednictvím médií a že i my jsme vedli celou řadu neformálních debat. Já si myslím, že to nebezpečí, které bylo vnímáno jako ohrožení ochrany soukromí, skutečně není tak velké ve vztahu k tomu, že víme, jaké závažné kauzy se v posledních dvaceti letech odehrály a že média zde sehrála velmi důležitou roli.
Děkuji vám za pozornost a děkuji vládě, že s touto iniciativou přišla.***