(9.50 hodin)
(pokračuje Bursík)
Já si myslím, že nejlepší odpovědí na různé pochybnosti o tom, jestli biopaliva konkurují potravinářské produkci, jestli skutečně vedou ke snížení emisí skleníkových plynů, jestli skutečně přinášejí pracovní místa pro zemědělce, jestli skutečně snižují strategickou závislost na dovozech nafty z křehkých, nestabilních oblastí, tu odpověď najdete paradoxně v automobilových magazínech. Já jsem udělal ten test a nakoupil jsem si jeden týden automobilové magazíny a zjistil jsem, že se tam dozvíte daleko více podrobných článků, analýz výrobců automobilů, analýz energetické účinnosti jednotlivých biopaliv, dojezdů automobilů na produkci z jednoho hektaru. Je vidět, že automobilový průmysl vzal tuto alternativu jako plnohodnotnou, vážně s tím pracuje a mýty nenajdete v této debatě.
Já nechci příliš expandovat. Považuji ten návrh za racionální. To, že se zvýší blending, povinné přimíchávání lihu ze 3,5 na 4,5 % a metylesteru řepkového oleje v naftě ze 4,5 na 6,3 %, umožní České republice přiblížit se indikativnímu cíli 5,75 % biopaliv podle směrnice na podporu biopaliv.
Vedle toho bych rád dal určitý podnět vládě, aby zvážila, zdali nějakou jinou, exekutivní formou nepodpořit rozvoj vysokoprocentních biopaliv. S panem ministrem Gandalovičem ve vládě vskutku nebylo jednoduché prosadit víceletý program podpory vysokoprocentních biopaliv. Byla veliká bitva, a proto mě to vedlo trochu k úsměvu při jeho vystoupení zde před Poslaneckou sněmovnou. Ale to není podstatně. Podstatné je, že ten program je platný, podstatné je, že byl notifikován v Bruselu. A teď jde podle mého názoru o to, aby vláda také udělala nějaké kroky, aby se nám objevily první čerpací stanice, resp. nikoli první, první už existuje např. na E85, směsné palivo 85 % bioetanolu, 15 % benzinu, pro který vyrábí Škoda auto motory, které exportuje do Švédska a mají tam veliký úspěch. Není důvodu, proč by takové palivo nemohlo být k dispozici v České republice. Výrobci tvrdí, že dokáží elegantně nahradit až 20 % stávajícího podílu fosilních paliv. To by byl významný příspěvek ke snižování emisí skleníkových plynů i závislosti na dovozech fosilních paliv.
Čili podporuji tento návrh. Myslím, že by se vláda měla zamyslet nad programem, který podobně analogicky jako podpora stlačeného zemního plynu, kde vznikla dobrovolná dohoda s RWE Transgas a už tady v tuto chvíli máme 22 plnicích stanic, bylo by na místě, aby stejně začaly růst i stanice na vysokoprocentní biopaliva. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. O slovo se přihlásil pan ministr Dusík. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí vlády ČR Jan Dusík Děkuji, pane předsedo. Samozřejmě téma přimíchávání biopaliv do klasických fosilních paliv je velmi citlivé a debata, když se vlastně zavádělo povinné přimíchávání, byla velmi složitá. Myslím si, že systém, tak jak je teď nastaven, ukazuje, že se nám podařilo vytvořit takový způsob, který zabrání tomu, aby docházelo k únikům. Je tam kontrolní systém včetně celní správy, jsou tam sankce, které jsou celé zavedené. Smyslem této novely je postoupit o krok dál, reagovat na to, že se vyvíjí trh, že se vyvíjí nabídka biopaliv, zvyšují se kapacity, které jsou k dispozici, pokračuje dále i technologický rozvoj. To, o čem mluvil pan poslanec Gandalovič, skutečně se potvrzuje, že ta vyšší biosložka přimíchávaná do běžných paliv je možná ve větší míře, než byl původně stupeň znalostí, takže je možné přistoupit k dalšímu kroku.
Samozřejmě součástí návrhu zákona, tak jak ho najdete v poslaneckém tisku, je i plné vyhodnocení dopadů z různých úhlů pohledu včetně efektu klimatického. Je samozřejmě rozdíl mezi produkcí CO2 při spalování něčeho, co vyrostlo z obnovitelných zdrojů, a něčeho, co je fosilní palivo. Toto je v tom reflektováno a směr, který tady je, ať už je daný evropskou směrnicí nebo kapacitami, které jsou k dispozici, je splnitelný, reálný a je reálný i v těch termínech, tak jak jsou vládou navrženy.
Samozřejmě je pravda, že cíle které máme, 10 % biopaliv do roku 2020, nebudeme schopni naplnit tímto způsobem, pouze přimícháváním do běžných paliv, a určitě se budeme zabývat tím, jak efektivně podpořit ty vysokoprocentní směsi a jak vlastně podpořit jejich uvádění na trh. Takže určitě jsme připraveni o tom dál diskutovat. Myslíme si, že ten systém v zásadě funguje dobře, čili v tuto chvíli probíhá debata o tom, v jakých termínech a v jakých procentech jsme schopni pokračovat v zavádění. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. O slovo se přihlásil pan poslanec Gandalovič, poté pan poslanec Soušek a registruji další přihlášky. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Gandalovič: Věcnou poznámku k panu poslanci Bursíkovi prostřednictvím předsedajícího. Já si myslím, že my jsme spolu nebyli v rozporu, co se týká vysokoprocentních biopaliv. Opět zdůrazňuji, že tato disciplína se nerozvíjí tak, jak bylo původně zamýšleno, a je potřeba najít důvody, proč se tak nerozvíjí. Znova říkám, Poslanecká sněmovna oproti obecné vůli v této věci vyšla vládě tehdy vstříc a souhlasila vlastně s úpravou spotřební daně, což je velmi neobvyklé a věc, která tady není tak často, že v rámci systému spotřebních daní se zavádí takováto výjimka. Skoro bych řekl, že tento výjimečný souhlas Poslanecké sněmovny by vláda měla nějakým způsobem vzít vážně a vyhodnotit, proč nejsou naplněny další podmínky.
Druhá věc, jenom úplně velmi stručně. Pane ministře, vy jste řekl ve svém vystoupení jednu věc, která mě trošku zarazila, a sice že reagujeme na to, že se tady vytvořily nové kapacity. Já bych chtěl se z této logiky úplně oprostit, protože logika má být opačná. Ty nové kapacity se prostě vytvářejí až tehdy, až se vytvoří poptávka, a ne že my tady jako Poslanecká sněmovna na návrh vlády v devadesátce budeme reagovat na něco, že se vytvořily nové kapacity. Já věřím, že my reagujeme na to, že prostě vláda, Ministerstvo životního prostředí vyhodnotily, že ten program funguje dobře, že přináší všechny ty tři aspekty, o kterých jsem hovořil, to znamená ekologický aspekt, aspekt strategický ve věci té závislosti a aspekt ekonomický pro zemědělce. Budu velmi rád, když se o tom budeme moci bavit, a myslím, že teď už je zcela jednoznačně zdůvodněno, proč bylo potřebné, abychom postupovali rozumně a neprojednávali to pouze podle § 90. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Soušek, připraví se pan poslanec Prosek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloslav Soušek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já rozumím tomu, proč je dnešní diskuse tak bohatá a bouřlivá. Uvědomme si, že v tomto případě se střetává několik zájmů: zájmy zemědělců, zájmy výrobců automobilů, zájmy lidí, kteří užívají naftu nebo benzin. Faktem je pouze jedno. Dnes automobily jsou již připraveny na to, aby byla přimíchávána biosložka. Záleží na tom, jaké množství budeme přimíchávat.
Druhá věc. Pokud jde o ochranu ovzduší, samozřejmě ať pálíme fosilní zdroje nebo ať pálíme dnešní vyprodukované biosložky, vždycky z toho je nějaké CO2, jenom je otázka, v jakém poměru. Nicméně důležité je jedno hledisko. V této zemi tak vždycky byla část zemědělské produkce používána na určitý zdroj síly. Dříve to byli koně, dnes se to převede do aut. To znamená bychom měli postupovat velmi obezřetně a opatrně. Důležité proto je to hledisko, jaké množství plodin jsme schopni u nás vypěstovat, a to nám dá hranici potřebnosti toho, kolik potřebujeme přimíchávat. Protože pokud budeme vyrábět větší, nebo budeme přimíchávat větší množství, nežli je množství vyprodukované v České republice, potom se ztrácí ten smysl bezpečnosti, nebo energetické bezpečnosti a dovozu fosilních paliv. Je jedno, jestli budeme dovážet fosilní paliva, nebo jestli budeme dovážet biosložky. To znamená ta citlivost, ta citlivá hranice se pohybuje podle schopnosti našeho zemědělství vyprodukovat.
Děkuji za pozornost. ***