(12.20 hodin)
(pokračuje Opálka)
Problémy se sociálním systémem jsou komplexní. Není to jenom problém důchodový, nemocenský, ale celého sociálního systému. Chtěl bych říci, že například ve Spolkové republice Německo přistoupili k tomu tak, že v krizové situaci přidali do sociálního pojištění další částku, a to je tzv. vyrovnávací pojistné, tuším, že je to 0,9 procenta, nejsem si teď stoprocentně jistý, a že také zavedli pojištění na sociální služby na tu dobu, kdy občan nebude brát jenom důchod, ale bude také účastníkem či klientem různých organizací. Dnes my máme problémy, které je možno i takto řešit. Že existuje v řadě zemí, například v blízkém Rakousku, i systém vícezdrojového financování důchodového systému. A tak bych mohl asi pokračovat, ale nechci zdržovat.
A tak mi dovolte, abych konstatoval, že jestli ne v roce 2009, tak v roce 2010 zřejmě dojde k prolomení postupné sesouvající se křivky průměrného důchodu k průměrné mzdě. Ta byla ještě v roce 1991 na 55,3 procenta. Dneska oscilujeme kolem 40 procent. Pravděpodobně nám tedy reálný důchod i procentní sazba díky nevalorizaci a díky tomu, jak se zvednou ceny, spadne pod 40 procent náhradového poměru a taky pod 100 procent reálného důchodu k roku 1989. Proto jsem pro a podporuji tento návrh, který je potřebný. Úkolem státu, zejména vlády, bude zajistit pro to finance. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já děkuji panu poslanci Opálkovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Já, vážené kolegyně a kolegové, mívám ve zvyku hodnotit své kolegy podle míry práce a detailů, s níž jsou schopni se připravit na své vystoupení v Poslanecké sněmovně. A předesílám, že pan poslanec Opálka je v mých očích člověk spíše pracovitý a co se přípravy týče, ten preciznější z nás. Dnes jsem ho ovšem v jeho vystoupení přistihl při něčem, co snad je jeho chybou či určitým selháním. Doufám, že ne vědomým faulem. Pan poslanec Opálka tvrdil, že nový daňový systém, řadou z vás kritizovaný, je záměrně konstruován tak, aby slevy, respektive neplacení daní těch příjmových skupin, o nichž se zmínil pan poslanec Nečas a které pan poslanec Opálka znovu vyzdvihl ve svém projevu, na tyto slevy nedosáhly. Neboli že ty nízkopříjmové skupiny jsou pod pásmem působnosti slev, tedy na ně nikdy nedosáhnou. A použil jste slovo záměr. Doufám, že už v tuto chvíli tušíte, pane poslanče, a víte, že dávno nefungují slevy na děti, že konstrukce bonusu zaručuje právě tomu daňovému poplatníkovi, že je-li jeho daňová povinnost nižší než práh zdanění, dostává onen bonus na dítě bez ohledu, že daně neplatí. To znamená stát mu tuto část příslušného bonusu vrací.
Vaše konstrukce, že zlý záměr ODS postavil 60 až 80 procent, a vy jste to kvantifikoval z pohledu příjmových situací těch rodin, mimo působnost slev, o nichž tady padla zmínka, tedy mimo účinky pobídek, které tady byly narovnány nebo konstruovány směrem k rodinám s dětmi, je záměrná lež, anebo záměrný faul.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, i za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Miroslav Opálka.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Jen krátce, vaším prostřednictvím kolegovi bych chtěl vzkázat: Víte, my vždycky hovoříme o tom, co se nám hodí. Buď hovoříme jenom o důchodovém pojištění, nebo jenom o nemocenském pojištění, nebo jenom o systému daňovém a slevách na dani anebo bonusech. A buď to dáváme dohromady, nebo to mícháme. Já jsem samozřejmě nehovořil o bonusech, se kterými přišel už exministr Sobotka v minulosti, ale hovořil jsem čistě o daňovém základu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Dámy a pánové, dle mých informací, a věřím, že se nemýlím, se už nikdo nehlásí do rozpravy, takže rozpravu končím. Je tady příležitost pro pana poslance Zdeňka Škromacha k závěrečné řeči.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Já myslím, že mnohé věci tady zazněly, prodiskutovali jsme tady téměř vše kolem daní a pojištění. Ale já myslím, že základní otázka celého návrhu a celé debaty není o tom, jestli byly přesně spočítány prostředky, jestli to je o pár set milionů více, nebo méně, z hlediska objemu důchodových prostředků jsou to promile. A tady možná trošku bych řekl ne příliš férově bych vnímal opět šťouchnutí pana poslance Nečase, pokud jde o otázku financování sociálních služeb. Protože, já to budu komentovat, i novináři někteří se na to ptají a říkají: Myslíte si, že tam těch peněz na důchody je dost? Nikdy není dost. Ale víceméně rozpočet do chvíle schválení je kvalifikovaný odhad a po schválení je to pouze schválený kvalifikovaný odhad. Protože víme všichni velmi dobře, jak se rozpočty vyvíjejí. A nechci znovu opakovat, jak se vyvíjel rozpočet letošní, kdy jsme museli nakonec zachraňovat bývalou vládu, a to i hlasy opozice, aby vůbec na důchody bylo. A to nebylo v řádech nějakých miliard, ale desítek miliard. A když hovoříme, abychom si uvědomili ty poměry.
Nikdo se ale neptá, jak to, že chybí na sociální služby. Takže ten návrh je velmi jednoduchý. Dáváme přibližně 0,2 nebo 0,25, můžeme to přesně spočítat, ale to není tak rozhodující, procenta objemu prostředků, které se předpokládá, že se vyplatí na důchody, nikoli že tam jsou a že jsou někde na hromadě.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové nalevo i napravo, prosím o to, abyste sledovali pozorně vystoupení navrhovatele pana Škromacha.
Poslanec Zdeněk Škromach: Abychom zafinancovali propad 60 procent - 0,20 a 60 procent, to je dost výrazný rozdíl, peněz, které chybějí na sociální služby. Z čehokoli tyto prostředky půjdou, budou předmětem diskuse. Z jakékoli jiné položky samozřejmě ten poměr bude výrazně jiný.
Ale vraťme se k tomuto návrhu zákona. Já myslím, že v této chvíli padl tady návrh na zamítnutí. Nevím, jestli tady padl návrh na zabránění zkrácenému projednání v těch krátkých lhůtách, jak jsem navrhoval, ale to zřejmě registroval pan zpravodaj.
Ale základní otázka nezní neustále o těch zástupných problémech. Základní otázka zní: chceme, nebo nechceme přidat důchodcům seniorům a kompenzovat jim propad, který nastane po Novém roce zavedením nového daňového systému a například na výrazné zvýšení nákladů na bydlení. Odpověď bude jednoduchá. Stačí si vzít hlasovací listinu k tomuto zákonu a všichni ti stávající, ale i ti budoucí důchodci si odpovědí jasně, jaké priority ta která politická strana má. Takže pojďme a hlasujme, ale hlavně se neschovávejme za různé zástupné problémy a řekněme jasně: Chceme, nebo nechceme. A my chceme!***