(15.10 hodin)
(pokračuje Vlček)
Teď vás mohu nechat hlasovat pouze o přerušení tohoto bodu, otevřu bod č. 45, a pak budeme hlasovat o sloučení rozpravy.
Takže kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 129 z přihlášených 109 poslankyň a poslanců pro tento návrh hlasovalo 103, proti nikdo, konstatuji, že tento bod jsme přerušili. Přeruším tedy bod č. 26 a zahájím bod č. 45, a pak sloučíme obě rozpravy.
Takže zahajuji bod
45.
Návrh poslanců Kateřiny Jacques, Františka Bublana, Františka Laudáta
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb.,
o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 815/ - prvé čtení/
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 815/1.
Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedla poslankyně Kateřina Jacques. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Jacques: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně a kolegové, děkuji vám za to, že jste nám vyšli procedurálně vstříc při projednávání obou návrhů, protože si skutečně kladou za cíl oba to samé.
K 1. dubnu 2009 nabyla účinnosti novela trestního řádu a některých dalších zákonů, která vyvolala velký ohlas. Na úvod si dovolím seznámit pouze krátce se záměrem vládní novely, k jejíž zásadní změně došlo na půdě Poslanecké sněmovny a o jejíž revizi se, byť v omezené míře, pokouší jednak náš poslanecký návrh, ale také vládní novela, předkládaná ministrem Kocábem a ministryní Danielou Kovářovou.
Primárním cílem vládní novely, kterou předkládal ještě ministr Jiří Pospíšil, bylo více chránit osobnost a soukromí oběti trestného činu, již je zapotřebí chránit vzhledem k jejímu věku nebo povaze spáchaného činu a která je mnohdy poškozována nešetrným způsobem medializace případu.O tom myslím všichni víme. Oběť trestného činu se potom musí vyrovnávat nejen s následky toho trestného činu jako takového, ale i se zvýšeným zájmem veřejnosti o její osobu, rodinu a vše, co s tím souvisí. Vládní novela si kladla za cíl tomuto zabránit. My jsme to podpořili a je to tak správně. Zároveň byl okruh chráněných obětí omezen na oběti, které jsou mladší 18 let, a oběti trestných činů, které zasahují do jejich osobnostní integrity a do jejich osobních práv. O tom už jsme tady hovořili, to je kuplířství, šíření pornografie, trestné činy proti rodině, mládeži atd.
Bohužel, v Poslanecké sněmovně byl postih za porušení zákazu zveřejňování osobních údajů oběti trestného činu zpřísněn ještě ve dvou směrech, a to velmi problematickým způsobem. Jednak bylo orgánům činným v trestním řízení v průběhu přípravného řízení zakázáno zveřejňovat informace z trestního řízení umožňující zjištění totožnosti nejen oběti trestného činu, ale i podezřelého a obviněného, zúčastněné osoby a také svědka, a za druhé, Poslanecká sněmovna stanovila všeobecný zákaz zveřejnění informací umožňujících zjištění totožnosti osoby, pokud je taková informace obsažena v záznamu o odposlechu a nebyla-li použita jako důkaz v řízení před soudem. Za porušení tohoto zákazu byly stanoveny také sankce.
V souvislosti s těmito změnami zaznívá i ze strany médií, veřejnosti, ale také mezinárodních institucí - za všechny můžeme jmenovat např. Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, ale také neziskové organizace, jako jsou třeba Reportéři bez hranic - že dochází k omezení svobody slova a práva veřejnosti na informace. Je možné také podotknout, že proti schválení této novely zákona se v otevřeném dopise postavili šéfredaktoři vůdčích českých deníků a také týdeníků. My se jako předkladatelé poslanecké novely domníváme, že tyto výhrady jsou opodstatněné, a proto se snažíme naši iniciativou existující problém vyřešit a sejmout médiím ten pomyslný náhubek.
Narážíme zde, jak už bylo řečeno, na střet dvou ústavně zaručených práv - práva na ochranu osobních údajů a také soukromí a zároveň na právo získávat informace a právo médií tyto informace šířit. Zjišťujeme, že v trestním řádu chybí kritérium, podle nějž by měl střet těchto základních práv a svobod, obou ústavně zaručených, řešen.
Pracovním kritériem, s nímž se český právní řád v obdobných situacích běžně zabývá, je institut veřejného zájmu, a navrhovaná novela proto výslovně zavádí do posuzované problematiky v tomto trestním řádu prvek veřejného zájmu, který působí jako jedna z výjimek, za jejíhož splnění je zveřejnění jinak chráněných informací možné, tudíž není trestné. Toto pojetí přesně odpovídá také judikatuře Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Je zřejmé, že v praxi by potom před zveřejněním chráněných informací měl ten, kdo tak hodlá učinit, posoudit v každém konkrétním případě, zda se skutečně jedná o veřejný zájem a zda tento veřejný zájem převáží právo na ochranu soukromí. Je to např. tam, kde daná osoba je osobou veřejně činnou, což jsou např. politikové, u kterých je v judikatuře Ústavního soudu připuštěna již dnes snížená míra ochrany soukromí ve prospěch práva veřejnosti na informace, způsob, rozsah a účinky zveřejnění jsou přiměřené sledovanému cíli, to jest informování veřejnosti. A tu otázku, zda je na zveřejnění informací veřejný zájem, je třeba vždy posuzovat v konkrétním případě, nejdříve Úřadem pro ochranu osobních údajů a následně, bude-li to třeba, také soudem. Veřejný zájem bude dán všude tam, pokud půjde o osobu vykonávající veřejnou funkci a spáchání trestního činu bude mít dopady do veřejné sféry. V takovém případě nesmí být zveřejnění protiprávní a ten, kdo informaci zveřejní nebude také postihován.
Dále se v naší poslanecké novele navrhuje přesný postup, od koho má být vyžadován souhlas se zveřejněním v případě smrti poškozeného, a to v souladu s § 15 občanského zákoníku.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, respektuje také doporučení č. 13 o šíření informací prostřednictvím sdělovacích prostředků ve vztahu k trestnímu řízení, které bylo přijato výborem ministrů Rady Evropy dne 10. července 2003. Navrhovaná úprava respektuje judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a také Ústavního soudu. Nepředpokládají se dopady na státní rozpočet ani dopady na ostatní veřejné rozpočty. Pro podnikatelské prostředí nemá navrhovaná úprava finanční dopady a není spojena s negativními sociálními dopady a nedopadá na životní prostředí.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, vážené dámy a pánové, já v tuto chvíli jsem tu v roli zpravodaje, takže ji nebudu porušovat.
Chtěl bych sdělit, že stanovisko, které k tomuto přijala vláda, bylo takové, že doporučila Sněmovně souhlasit s uvedeným návrhem zákona za předpokladu, že se provedou některé nezbytné změny, protože vláda upozorňuje, že navrhovatelé ve své pro vládu bohulibé snaze někdy překročili meze svého uvažování a v některých případech příliš otevírají ono nebezpečí, příliš málo chrání oběti trestných činů, zejména oběti mladší 18 let a další, že tam vypustili onen předběžný písemný souhlas. ***