(10.00 hodin)
(pokračuje Liška)

Zásadním ohrožením pro tento relativně příznivý poměr jsou dluhopisy z dluhopisového programu dálnice D47, pokud by byly použity pouze na vyjmenované železniční stavby, jak se tedy uvažuje. Stavby zařazené do seznamu samy o sobě nejsou problematické, avšak poměr železnice-silnice by klesl na zhruba 6 : 10. což by bylo v hrubém rozporu s trendy a doporučeními EU financovat železnice a silnice v poměru 1 : 1. Poměr 8 : 10 lze ještě nějakým způsobem toleroval. Poměr 6 : 10 už tolerovat nelze. Zhoršení poměru by přispělo k dalšímu rozevírání nůžek mezi kvalitou silniční a železniční sítě s negativními dopady na atraktivitu železniční dopravy a samozřejmě také na životní prostředí větším rozvojem silniční dopravy. To je tedy první vážná výhrada k předloženému materiálu.

Za druhé, jde o pořadí výstavby, kdy shledáváme, že nemá racionální podklad a vlastně se řídí jen podle aktuálního stavu připravenosti. Podoba rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury odpovídá stavu, kdy v ČR neexistuje koncepce výstavby dopravních staveb, která by zohledňovala priority podle dopravního a socioekonomického přínosu a vlivu na životní prostředí a zdraví obyvatel. Není vůbec zřejmé, které stavby jsou prioritní a z jakého důvodu. Postupuje se podle toho, jak lze kterou stavbu připravit a jak se daří připravovat jednotlivé stavby. Riziko neúčelného vynaložení veřejných zdrojů je tudíž nepřiměřeně vysoké. Takzvaný harmonogram výstavby dopravní infrastruktury, každoročně aktualizovaný vládním usnesením, takovou koncepcí v žádném případě není a nemůže být, na čemž se shodují jak Nejvyšší kontrolní úřad, Evropská komise, neziskové organizace, poradní orgán vlády NERV i další odborníci.

Před třemi lety již byl taktický plán vypracován, tzv. GEPARDI, ale byl odložen do šuplíku, neboť zjištěné pořadí nevyhovovalo některým politickým zájmům. A nyní se dopracovává pod tlakem Evropské komise, protože bylo ohroženo čerpání operačního programu Doprava. Protože stavby neprošly multikriteriálním posouzením, lze v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury najít výstavbu některých silnic, které nejsou z hlediska současných intenzit dopravy ani prognóz do roku 2040 vůbec opodstatněné. Jde např. o některé úseky rychlostních silnice R3, R6 nebo R49.

Za třetí, to je oblast a riziko konzervace rozestavěných staveb. Velkým pozitivem návrhu rozpočtu SFDI na rok 2010 je určitě zvýšení výdajů na údržbu a opravy oproti loňským rokům o zhruba 7 mld. korun se zachováním poměru železnice- silnice, ale nepříjemným důsledkem je krácení investic o stejných 7 mld., protože výdajový rámec rozpočtu SFDI se oproti loňsku nezměnil. V návrhu rozpočtu státního fondu se s tímto odůvodněním objevuje položka konzervace rozestavěných staveb ve výši zhruba 1,9 mld. korun. Do rozpočtu jsou zařazeny teprve zahajované stavby nebo jejich příprava, např. dálnice D3, R3, R6 nebo železniční uzel Brno - modernizace průjezdu a první část osobního nádreží, zatímco již rozestavěné stavby jako např. Brno - první část odstavného nádraží, první etapa, jsou zařazeny do seznamu nekrytých staveb, nebo se dokonce navrhují konzervovat. Přitom právě navrhovaná modernizace železničního uzlu Brno s odsunem osobního nádraží z centra je společensky mimořádně škodlivým záměrem, který poškodí regionální cestující i město Brno, a jeví se zde proto snaha o rozestavění této 30miliardové škodlivé investice jako za každou cenu.

Tento nekoncepční přístup je úplně absurdní! Na jedné straně se navrhuje konzervace, na druhé straně se zahajují nové stavby nebo jejich příprava. A to nelze označit jinak než jako zcela bezprecedentní snahu zvýšit rozestavěnost a vynutit si v budoucnu další finanční prostředky např. pod pohrůžkou drahých konzervací. Anebo to znovu ukazuje na neschopnost Ministerstva dopravy setřídit pořadí výstavby podle skutečné naléhavosti jednotlivých staveb, protože konzervovat se mají stavby málo naléhavé.

Za čtvrté. Otázka, zda železnice není, nebo je stejnou prioritou jako silnice. K tomu několik krátkých poznámek. Návrh rozpočtu státního fondu uvádí, že jeho priority jsou dány usnesením vlády o prioritách dopravní infrastruktury a také společným evropským záměrem TEN-T, tedy transevropských sítí. To je však pouhá proklamace, neboť v návrhu rozpočtu schází řada staveb na tranzitních železničních koridorech, které jsou součástí evropského prioritního projektu č. 22 z Balkánu do Německa. Jde např. o stavby Praha-Beroun, nové železniční spojení na 3. železničním koridoru, což je mezinárodní závazek vůči Spolkové republice Německo z roku 1996, či optimalizace tratě Praha-Holešovice - Praha-Bubeneč na 1. železničním koridoru. Ta je zařazena pouze do seznamu nekrytých staveb.

V rozpočtu mimořádně chybí zahájení výstavby železničního spojení Prahy s letištěm Ruzyně a Kladnem, jehož realizaci ministerstvo tedy zřejmě odsouvá do nedohledna tím, že jej stále chiméricky uvažuje jako PPP projekt, zatímco aby jej zařadila mezi projekty prioritní osy číslo tři operačního programu Doprava, která zahrnuje prioritní projekty mimo síť TEN-T. Naproti tomu je v rozpočtu celá řada staveb, které nemají evropský význam a z hlediska ČR je jejich přínos marginální nebo čistě v oblasti cestovního ruchu. Například vodní cesta České Budějovice - Týn nad Vltavou, splavnění Berounky v Radotíně, lodní zdvihadlo Slapy, to je v seznamu nekrytých staveb, anebo stavby na D3, R3 a R6 celkem za více než 74 mld. korun, přitom hlavní silniční tah na jih Čech není součástí žádné evropské prioritní osy a rychlostní silnice R6 není dokonce ani součástí sítě transevropských silnic TEN-T.

Já se proto obracím na vládu a pana ministra, zda by se vyjádřil k těmto výhradám, zda jsou aktuální, neboť nám byl předložen aktualizovaný tisk, zda tyto výhrady platí, nebo zda jsou naše obavy liché.

A dovolte mi poslední okruh poznámek, o kterých koneckonců hovořili i mí předřečníci. To důležité, co bychom chtěli jako zelení slyšet právě nad tímto materiálem, je následující otázka. Víme o tom všichni, vrací se to, píše se o tom, diskutujeme o tom, ale neznáme žádný konkrétní postup, kterým by vláda, potažmo Ministerstvo dopravy s tímto bojovaly, a to je otázka nepřiměřené ceny výstavby dálnic, velkých dopravních staveb v ČR. Shoduje se na tom NKÚ, shodují se na tom analýzy naše i nevládních organizací. Poměr nepřiměřeného navýšení ceny staveb ve srovnání se zeměmi EU dosahuje v některých částech až o 40 % vyšší částky, než je tomu zvykem v okolí. My se ptáme proč. Co je tedy důvodem toho, proč jsou až o 40 % dražší dálnice? Proč se v ČR staví takto draze? Proč se tyto prostředky, které jdou do desítek miliard korun, proč se jimi plýtvá a proč se neinvestují jinde? Proč se neinvestují např. tam, kde se zoufale nedostává prostředků v jiných kapitolách státního rozpočtu? My zde řešíme a řešili jsme v souvislosti se státním rozpočtem řádově nižší částky, o kterých byl velký politický spor zde ve Sněmovně, přitom se v o řád vyšších částkách plýtvá někde jinde!

Já bych proto chtěl slyšet, a hovořím za klub zelených, o konkrétních opatřeních, kterými chce SFDI a tato vláda, Ministerstvo dopravy, zabránit dalšímu plýtvání. Je to otázka veřejných zakázek, je to otázka kartelových dohod velkých stavebních firem, je to otázka neprůhledných vztahů mezi SFDI, Ministerstvem dopravy a soukromými firmami, které si přihrávají tyto velké zakázky? Je to nějaký zvláštní kartel, klientelistická síť, která prostě neumožňuje snížit tyto částky? Určitě je to něco, na co by se mělo, a mělo už dávno, Ministerstvo dopravy podívat. My jsme toto nekritizovali letos poprvé, nýbrž i v minulosti, ale bohužel je to stále neuspokojivě řešeno.

Koneckonců na tuto oblast upozornila také závěrečná zpráva poradních ekonomických expertů NERV, která navrhla konkrétní opatření. Tato zpráva vlastně zmizela ze stolu a nikdo se k ní nevrací. Proto se obracím na pana ministra, zda by se i k tomuto mohl nějakým velmi konkrétním způsobem vyjádřit, protože nám přijde asociální, přijde nám naprosto nemorální, když stát v některé oblasti takto nehorázně plýtvá a v jiných oblastech, které se jeví jako urgentní, nebo dokonce urgentnější a důležitější, s konkrétním dopadem na celé skupiny obyvatel, se naopak výrazným způsobem šetří. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP