(15.20 hodin)
(pokračuje Škromach)
Může se zdát některým, že to je sranda, že to je 420 korun, nebo kolik tady říkal pan bývalý ministr a poslanec Nečas ještě v dopolední debatě, a že to jsou výpadky, které vlastně možná pro rozpočet jeho rodiny nemají význam. Ale pro rozpočet rodiny, která má vyžít z minimální mzdy, kterou víceméně minulá vláda a minulé vlády ODS, pana Kalouska, ministra financí tenkrát, ministra Nečase podporovaly tak, že čtyři roky nevalorizovaly minimální cenu práce a dneska vlastně v Evropě už jenom Rumunsko má nižší minimální mzdu. To samozřejmě se potom projevuje i v těch pohledech na to, něco platit, nebo neplatit. Jiná věc je neplacené první tři dny ve Francii, v Německu a podobně, kde výdělková úroveň je několikanásobně vyšší než v České republice, o minimální mzdě ani nehovořím. Ale abych tady zdůraznil, minimální mzda je individuálně v jednotlivých zemích někde stanovena ze zákona, někde ji stanovuje vláda, někde je sjednávána v rámci tarifních smluv, ale v zásadě ve všech evropských zemích nějakým způsobem existuje. A samozřejmě jestliže tady stát svými kroky vlastně možná pomáhá, v uvozovkách, zaměstnavatelům, kteří mají možnost vyplácet nižší mzdy, tak na druhé straně vlastně otvírá státní kasu, protože samozřejmě nízké mzdy vyvolávají nároky na doplatky do životního minima a to znamená samozřejmě vyšší výdaje státu. Dopady do státního rozpočtu jsou v řádu asi 400 milionů. Je to údaj, který uváděla vláda v návrhu, který navrhla a který byl tady schválen.
A ještě možná k té ranní debatě, protože ten další návrh se bude týkat mateřského příspěvku. Je potřeba říct, že přece, a ukazuje i vystoupení teď v tom předkole, že vlastně tady vláda svým způsobem má stejné názory na některé věci jako politické spektrum, které se rekrutuje kolem Občanské demokratické strany, a je pochopitelné, že tyto návrhy, jako např. je šetřit na rodinách s dětmi, šetřit na seniorech, šetřit na zdravotně postižených, tak souzní s názory vlády nebo možná některých jejích členů nebo třeba i většinou s názory tzv. pravicové ODS. Ale na druhé straně je potřeba říct, že deficit, pokud o něm pan premiér hovořil, v té souvislosti musím na to reagovat, protože vlastně jeho vystoupení jako by předcházelo uvedení těchto našich zákonů, tak musím na to reagovat, je samozřejmě tvořen nejen výdajovou stránkou, ale i příjmovou stránkou. A tady bohužel musím konstatovat, a je škoda, že pan premiér taky nezdůrazňuje historicky, že zkrátka a dobře ten deficit, který je vyvolán, tak je vyvolán nejenom dopady krize, ale i dopady nezodpovědné daňové politiky předchozích dvou vlád ODS a jejich koaličních stran. A samozřejmě za té situace potom dochází k tomu, že je snaha říkat: ale nejsou příjmy, je potřeba říznout na té výdajové stránce. Já chápu, a každý ministr financí samozřejmě se bude spíše snažit ořezávat tu výdajovou stránku, ale otázka je, kam až budeme chtít dojít, protože náš systém je jeden z nejtvrdších systémů, pokud jde o sociální systém jako takový, a to se dá snadno porovnat s ostatními zeměmi Evropské unie. A mimochodem jenom takový zajímavý údaj. Česká republika vydává na sociální výdaje včetně zdravotnictví jenom asi dvě třetiny toho, co vydává v průměru Evropská unie. A to jsou myslím jasné údaje o tom, že Česká republika si nežije nad poměry, ale jiná věc je, jestli na té příjmové stránce skutečně jsme srovnatelní s těmi ostatními zeměmi, se kterými se chceme srovnávat.
Některá politická hodnocení si nechám samozřejmě potom do rozpravy, aby nebylo řečeno, že zneužívám zprávy předkladatele. Ale znova bych ještě zdůraznil ten dopad, který je hlavně na skupiny rodičů a zvláště matek, většinou samoživitelek, které samozřejmě tím, že nemají proplacené první tři dny, se dostávají mnohdy do velmi složité situace a ve chvíli, kdy mají zabezpečit ještě rodinu a podobně, tak si myslím, že tohle opatření, byť může vypadat, že má svůj rozpočtový dopad, dobrá, ale je to naše priorita, a já myslím, že tady na druhé straně možná vláda, a o tom se nehovoří, má samozřejmě poměrně velkou možnost, a ona ji už vlastně v některých věcech využila, nebo chce využít, k přesunu v rámci státního rozpočtu jako takového, o kterém vůbec nemusí tato Sněmovna rozhodovat. Takže priority vlády má vláda možnost si zvýraznit v rámci schváleného státního rozpočtu svými vlastními rozhodnutími a nepotřebuje k tomu se odvolávat na Poslaneckou sněmovnu. Na rozdíl od parlamentních stran, které jinou možnost než formou těchto návrhů nemají. No a nakonec v demokracii rozhoduje většina, většina voličů, většina poslanců, většina senátorů, většina zastupitelů, většina ve vládě.
A to, co si myslím, že je tady špatně a vyvolává to obecně pocit nespokojenosti s touto Sněmovnou, je, a mnohdy i s politikou, že místo věcných argumentů a různých názorových pohledů si tady lepíme různé nálepky, jak kdo rád koho zadlužuje. Možná, že pokud tato debata bude otevřená, tak si budu muset vzpomenout, jak ještě tenkrát jako ministr práce jsem tady třikrát vystupoval ohledně zvyšování některých sociálních dávek, ještě v roce 2005, 2006, na které ekonomika neměla, byť by z mého pohledu sociálního demokrata byly správné. Ale ty dopady nebyly 400 milionů, ty dopady byly téměř přes 30 miliard korun a dodneška se s nimi vypořádáváme. Nebudu jmenovat poslance, i zde přítomné, kteří tenkrát, a právě z pravice a to je docela úsměvné, naschvál před volbami samozřejmě chtěli dokázat, že sociální demokracie je ta, která rozhazuje, ale přitom vlastně svým postupem způsobili to, že dnešní výdaje, které do té doby byly, a je to prokazatelné, vyrovnané, příjmy na sociální pojištění a výdaje dokonce v mnoha letech byly přebytkové, tak se ptám, proč v dobách, kdy tady nebyla krize, a i v době krize ty výpadky byly nejenom dopady nevybraného pojištění, které samozřejmě byly, ale výrazné byly dopady právě nezodpovědným přístupem a voluntaristickému snižování např. sociálního pojištění. A s těmi problémy a dopady miliardových a daleko rozsáhlejších dopadů na příjmové stránce se budeme potýkat do budoucna.
Takže bych vás požádal, abyste tento tisk pustili do dalšího čtení. Dovolím si potom navrhnout i zkrácení lhůty, protože samozřejmě čas do voleb je krátký a to je limit, do kdy je možné o tomto rozhodnout. A požádal bych vás o věcný přístup, protože si myslím, že spousta emotivních vystoupení tady zazněla už dopoledne. Samozřejmě pokud budeme chtít dál pokračovat v obstrukci, která tady už trvá druhý den ze strany tzv. pravice, tak samozřejmě chápu, že debata bude velmi emotivní, ale já doufám, že tady jasně zazní: chceme, aby byly první tři dny ošetřování placeny, nebo nechceme. Všechno ostatní není v této chvíli podstatné. A hlasováním o tom můžeme rozhodnout.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Zaznamenala jsem správně na úvod vašeho projevu procedurální návrh na sloučení obecné rozpravy k sněmovnímu tisku 946 a 947? Je tomu tak.
Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, rozhodneme o něm bezprostředně bez rozpravy. Prostřednictvím zvukového signálu oznámím kolegyním a kolegům blížící se hlasování, také vás na žádost pana poslance Škromacha všechny odhlašuji a prosím o vaši novou registraci. ***