(16.50 hodin)
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dámy a pánové. To, že tady bylo zjevně dokázáno, že pan Bohuslav Sobotka tady opakovaně říkal nepravdu nebo lež, myslím si, že to se tady stalo již vícekrát. Zhruba před dvěma týdny otiskl známý ekonomický list Wall Street Journal Europe jako jakousi anekdotu o tom, jak se stupňuje slovo lhář. Tam používali stupňování lhář - zatracený lhář - řecký statistik. Já bych to aplikoval na české podmínky: řekl bych lhář - velký lhář - řecký statistik - Bohuslav Sobotka, protože to jsme tady v těch číslech zažili příliš často.
Pan předseda klubu sociálních demokratů Sobotka se tady velmi vehementně pustil do naplňování linie evropských socialistů, kteří si v poslední době udělali jakýsi univerzální boxovací pytel z tzv. daňových rájů. Já věřím v toto zaujetí sociálních demokratů v boji proti těmto daňovým rájům. Koneckonců jednoho odborníka z ráje mají ve svém čele, takže toto zní skutečně přesvědčivě. (Poslanec Paroubek tleská se slovy: Skvělý bonmot.)
Já bych chtěl současně velmi varovat před tím, abychom pokračovali v této praxi, která bohužel se velmi prohlubuje na jednání dnešního pléna Poslanecké sněmovny, a to zmatečného přijímání velkého množství zákonů. Chtěl bych tady připomenout situaci před volbami v roce 2006, v úplně stejné situaci, kdy tyto zákony nakonec vedly k tomu, že za roky 2006 a 2007 se sociální mandatorní výdaje zvedly o 100 miliard Kč. Kdysi jeden kolega politik řekl, že asi tou nejtvrdší reformou veřejných financí by bylo, kdyby Sněmovna bývala byla zrušila pouze ty zákony, které přijala v první polovině roku 2006.
Zmatky, které se tady zavádějí tím, že v některých sociálních dávkových systémech typu peněžité pomoci v mateřství, ošetřovné, nemocenské apod. se v průběhu roku mají dvakrát až třikrát upravovat podmínky, je něco, před čím já velmi varuji. Zmatečný stav těch paragrafů, odložené účinnosti zákonů. To, že Česká správa sociálního zabezpečení jako prováděcí orgán těchto dávek, všech tří, o kterých tady jednáme, to znamená dopoledne peněžitá pomoc v mateřství, teď ošetřovné, nemocenské apod., zcela jasně prohlašuje, že potřebuje několik měsíců na to, aby byla schopna tyto systémy, tyto změny implementovat a následně tyto systémy administrovat. To, že levicová většina této Sněmovny si zalije uši voskem a odmítá slyšet tyto jasné, racionální argumenty kvalifikovaných státních úředníků, například z České správy sociálního zabezpečení, mi přijde jako výraz krajního pohrdání lidmi, ale i toho, že naprosto pohrdají tím, že tyto zmatečné změny povedou pouze k tomu, že lidé nedostanou to, na co mají právo, a budou velmi často uvedeni v omyl.
Byla tady vedena debata panem předsedou vlády i panem poslancem Kalouskem o tom, zda se tato vláda opírá o určité množství poslanců, nebo neopírá o tyto poslance. Je velmi pozoruhodné a opakovaně na to poukazuji, jak vehementně pan poslanec Kalousek poukazuje na to, že on a jeho strana TOP 09 nemá s touto vládou nic společného: těžko by mohla mít, když v době, kdy tato vláda vznikla, tato politická strana ještě neexistovala. Na druhé straně je velmi pozoruhodné, jak na pozicích politicky nominovaných náměstků TOP 09, dokonce v podobě svých vysokých stranických funkcionářů, vyjadřuje svoji nepodporu této vládě a to, že s touto vládou nemá nic společného.
Problém, který má pan předseda vlády v boji proti deficitům, není až tak v tom, o kolik poslanců, zda je to 165, nebo 170, se údajně opírá tato vláda ve Sněmovně. Je skutečností, a je to zjevnou skutečností, že pan předseda vlády se nemůže v boji proti deficitům opřít ani o většinu své vlastní vlády. Neměli bychom před veřejností skrývat tento fakt. Jinak prostě nelze vysvětlit skutečnost, že v neuvěřitelném návrhu na zavedení takzvaných třináctých důchodů, které zvyšují deficit veřejných financí téměř o 7 miliard Kč, tato vláda zaujala neutrální postoj. Přestože nyní, a já tomu rozumím, pan předseda vlády a pan ministr financí vyjadřují svá osobní negativní stanoviska k tomuto návrhu, skutečností je, že oficiální rozhodování vlády k tomuto neuvěřitelnému návrhu přijalo neutrální postoj.
Takže problém, vážený pane předsedo vlády, není pouze v tom, že se údajně nemáte o koho opřít. Máte se o koho opřít. V této Sněmovně jsou politické síly, které jasně říkají, že přestože se jim nelíbil protideficitní balíček, byly připraveny ho skousnout a schválit tak, jak byl předložen. V této Poslanecké sněmovně jsou politické síly, které jasně řekly, že nebudou navrhovat žádné změny do státního rozpočtu, a přestože mají celou řadu výhrad, jsou připraveny tento státní rozpočet schválit tak, jak byl předložen, bez jediné změny. To, že za touto pozicí nestojí zřejmě ani část vlády, je jiný problém. Ale pak by se mělo toto klíčové téma této vlády, to znamená boj s deficitem, možná odrazit i v personálním složení vlády. Ale to není problém, kterým bychom se měli zabývat v této Sněmovně. Je to problém, který je širší. A znovu opakuji, nejde se vymlouvat na to, že se tato vláda nemá o koho opřít v této Sněmovně. Není prostě možné konzumovat současně výhody nominace ministrů za svou politickou stranu podílem na exekutivní moci a současně torpédovat základní politickou linii této vlády, to znamená boj s deficity veřejných financí. To, že vedení této vlády připouští tuto schizofrenní pozici, je, řekl bych, jeho problém. Ale není to možné házet na Poslaneckou sněmovnu jako takovou, jako celek.
Musím také říci, že tady jednoznačně zaznělo, že není možné klást rovnítko mezi návrhy sociální demokracie a případně některými návrhy, které pocházejí z pera poslanců či senátorů ODS. Opakovaně tady zaznělo z úst celé řady mých předřečníků, pana předsedy poslaneckého klubu Tluchoře, pana poslance Doktora, a já to tady znovu opakuji, to, co bylo řečeno již x-krát veřejně: Nejenže tyto návrhy nezískají hlasy občanských demokratů ve Sněmovně, ale my budeme první, kdo bude dávat návrhy na jejich zamítnutí. Protože nebudeme hlasovat pro žádný návrh, který zvyšuje deficit veřejných financí, ať již cestou toho, že se zvyšují výdaje státního rozpočtu, nebo cestou toho, že za současné situace se podlamují příjmy státního rozpočtu, a to hlavně v jediném relativně spolehlivém zdroji, to jsou nepřímé daně v čele s daní z přidané hodnoty. My se prostě nebudeme jenom pasivně dívat na to, jak je tady demontován protideficitní balíček, jak je tady ohrožován vývoj veřejných financí.
Chtěl bych upozornit na to, že důvěra mezinárodních finančních trhů je něco, co se ztrácí velmi rychle. A mimochodem až tak nezávisí na tom, zda celkový veřejný dluh je 15 %, 30 % nebo 60 %. Je zdokumentováno, že dokonce až polovina zemí, které prošly státním bankrotem, měla celkový veřejný dluh nižší než 60 %. Chtěl bych připomenout, že Lotyšsko v době, kdy vypukly problémy, mělo 15procentní veřejný dluh, 15 % hrubého domácího produktu. Je to do značné míry otázka důvěry finančních trhů a ta se může ztratit velmi rychle. Skutečně si hrejme s touto důvěrou tím, že budeme prohlubovat deficity veřejných financí. Skutečně si hrejme s důvěrou těchto finančních trhů tím, že budeme zvyšovat výdaje státního rozpočtu, a to výdaje mandatorní, pravidelné, ze zákona povinné. Opravdu to připomíná chování malých dětí, které si se sirkami hrají ve stohu a pak se diví, že začne hořet.
To, že nám představitelé sociální demokracie naprosto nestydatě tvrdí, že všechno je v pořádku, že se nemůže nic stát, že ten náš celkový veřejný dluh je malý, a tudíž můžeme být úplně v pohodě, to mi ze všeho nejvíc připomínají slova Antonína Zápotockého z 29. května 1953, kdy v rozhlasovém projevu říkal: Naše měna je pevná, žádná měnová reforma není potřeba. To všechno jsou lži imperialistických nepřátel, třídních nepřátel. Ano, takto se uklidňovalo, a pak proběhla měnová reforma, ve které byly ožebračeny statisíce a miliony lidí v této zemi. Úplně stejně se chovají představitelé sociální demokracie, když tvrdí, že tyto problémy České republice nehrozí. Hrozí! Ta situace je vážná a vaše návrhy, které jenom prohlubují deficity veřejných financí, které zvyšují mandatorní výdaje, které zvyšují nároky na státní rozpočet, které strkají hlavu do písku před tímto problémem, jsou absolutně nezodpovědné a my se budeme stavět jednoznačně negativně nejenom k těmto vašim návrhům, ale k jakýmkoli návrhům, které prohlubují deficit veřejných financí. Děkuji. ***