(11.20 hodin)
(pokračuje Petr)
Ono je lepší počkat, až přijdou záplavy a zničí nám to půl dědiny, než předem realizovat protipovodňová opatření. A dnes mi připadá, že jsme vyčkali na období, kdy shodou celé řady okolností došlo k tomu, že se tam nedá skoro dýchat. Měli jsme možnost stávajícími nástroji a stávajícími opatřeními, na kterých kdybychom byli tvrdě trvali, tak nemuselo k tomuto stavu dojít.
Beru to, co řekl pan ministr Dusík z hlediska regulace dopravy. Ale já si myslím, že orgány a municipality musí mít odvahu, že v některých situacích také řeknou, že podniky nebudou vyrábět po určitou dobu, poněvadž si myslím, že zdraví národa a dětí je důležitější než zisk soukromých společností.
Tolik na doplnění této problematiky. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. Další přihlášenou do této rozpravy je paní poslankyně Kateřina Konečná. Vážená paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, pane premiére, už nepřítomný, páni ministři, já děkuji za otevření té rozpravy, byť jsem čekala, že v ní uslyším daleko konkrétnější kroky, které teď přímo Ministerstvo životního prostředí podnikne pro to, aby pomohlo obyvatelům Ostravy. Protože přestože pan ministr tady vyzýval, že od 19. listopadu nám funguje vyhláška, která měla tu situaci ulehčit, tak se ukazuje, že jsou to dva nebo dva a půl měsíce a vyhláška prostě není provozuschopná, protože neexistují regulační řády těch podniků, nejsou vytvořeny. Tím pádem Český hydrometeorologický úřad nejenom že zareagoval pozdě v Ostravě, což je prostě faktem, ta situace tam trvá poměrně dlouho a s počasím, které meteorologové předpokládali, se dalo očekávat, že také dlouho trvat bude, ale vlastně se teprve učí, jak s tím nakládat. Já si myslím, že po tom, co si v Ostravě a co si občané v ostravské aglomeraci zažívají každý rok, protože ta situace se opakuje, už jsme se neměli učit to, jak si to vykládat a jak postupovat, ale měli jsme být na ty konkrétní kroky připraveni, což se ukázalo, že nejsme.
Proto bych chtěla vyzvat Ministerstvo životního prostředí, aby v této věci, protože je kompetentním orgánem, zjednalo nápravu, a to tak, že urychlenou, tak abychom tady nemuseli znovu opakovat třeba za měsíc to, že ta situace v té Ostravě pokračuje a že občané ostravské aglomerace se vlastně dusí.
Co se týká velkých znečišťovatelů, já se připojuji ke svému předřečníkovi, protože má samozřejmě pravdu. Na druhou stranu si uvědomme, že dneska v Ostravě jedou ty podniky na 30 až 50 % vlivem ekonomické krize. Já si nedovedu představit, jak by to v Ostravě vypadalo dneska, kdyby nám podniky fungovaly na 100 %, protože si myslím, že už by to tam opravdu vůbec nebylo k žití. A tudíž se ukazuje, že je třeba, a za to bych chtěla panu premiérovi poděkovat, vyjednat také jakousi dohodu s polskou stranou, protože je dokázáno, že spousta smogu polétavého prachu oxidu uhličitého se dostane do ostravské aglomerace právě z Polska a my tady v Ostravě můžeme tedy dělat cokoliv, ale bude to úplně, ale úplně zbytečné, pokud nebudeme mít vyjednáno, že i polská strana se postará o to, aby její znečišťovatelé, kteří jsou na hranici tohoto regionu, v těch krizových dobách minimálně omezili svou výrobu a aby polská legislativa byla uzpůsobena i na toto, protože právo na životní prostředí je dáno základní listinou práv a svobod a je to právo každého člověka, který žije v naší zemi.
To bylo jenom pár poznámek, které jsem chtěla k této situaci říct.
Proto mi dovolte na závěr ještě jednou vyzvat Ministerstvo životního prostředí, aby se téhle situaci věnovalo. Pan kolega Bursík, bývalý ministr, zřídil dokonce odbor ochrany klimatu, nebo jak to nazývá. Vede ho pan náměstek Kuták. Já bych chtěla vyzvat tento odbor, aby více než o to, zda se otepluje naše planeta, se začal starat o to, jak se občanům na Ostravsku dýchá. Bude to přínosnější pro nás pro všechny. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážená paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Radim Chytka.
Poslanec Radim Chytka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, abych tak trochu vyšel vstříc paní poslankyni Jakubkové, tak mi dovolte, abych se k tomu ovzduší vyjádřil v podstatě pouze v takových čtyřech faktických poznámkách.
První poznámka - smogová vyhláška. No, smogová vyhláška je platná, smogová situace nastala a já jsem rád, že byl vyhlášen signál regulace, který znamená, že podniky by měly omezit výrobu. Jestliže podniky v tuhle chvíli nemají svoje regulační opatření, jest něco jiného, ale já jsem pevně přesvědčen, že tento krok úřadů byl správný a že v této situaci již jsme nemohli čekat na to, až se doladí vyhláška s tím, co mají podniky v takové situaci dělat, a že prostě ta vyhláška byla naplněna v tuto chvíli pro ten region tak, jak měla být a jak ta situace v polétavém prachu PM10 v současné době zasluhuje, protože překročené imisní hodnoty jsou jedenáctinásobné. Tedy jinými slovy, ať se ty podniky snaží, ale smogová vyhláška použita byla. To je za prvé.
Za druhé. Co se týče zákona o ovzduší. Díky této Poslanecké sněmovně máme poměrně nejpřísnější zákon o ovzduší, protože jsme přešli z emisního principu na imisní princip. Ten emisní princip, jak si vzpomínáte jistě na tu debatu, kterou jsme vedli při schvalování tohoto zákona, se zdál neúčinný, protože emisní principy, to znamená nějaké relativní hodnoty toho polétavého prachu PM10, které vypouštějí ty jednotlivé podniky do ovzduší, tak ty koncentrace byly dodrženy, ale tragédie našeho regionu moravskoslezského spočívá v tom, že je tam taková koncentrace těžkého průmyslu, že když se nasčítají jednotlivé koncentrace, tak situace je taková, jaká je a imisní hodnoty, tedy to, co ti lidé dýchají, tak ty bývají překročeny až 200 dnů v roce.
A protože tedy ten emisní princip nefungoval, tak v současné legislativě v zákoně o ovzduší jsme přešli na imisní hodnoty, které tvrdí: jestliže lidé v tom regionu budou dýchat ovzduší, které nebude splňovat normy, pak v absolutní hodnotě, nikoliv v relativní, musí ty podniky snižovat polétavý prach PM10, který vypouštějí do ovzduší, tedy kolik tun v absolutní hodnotě, který zdroj do ovzduší smí, či nesmí vypustit.
Samozřejmě je tam nějaká náběhová křivka, protože to se zřejmě nedá udělat z roku na rok. A já bych se tady velice přimlouval za to, co říkal pan premiér Fischer. Jestliže budeme jednat přeshraničně, jestliže budeme jednat i s polskou stranou, tak já si myslím, že Evropská unie by měla slyšet, že existuje česko-polský region, kde v celé Evropské unii je nejhorší stav ovzduší, úplně do oka bijící. Když se na tu mapu podíváme, tak je to krásné zelené, žluté, u nás je to červené až černé a je to jediné místo na mapě Evropské unie.
Takže já se domnívám, jestli opravdu pan premiér toto myslí vážně, nebo pan ministr, nebo i příští vláda, s tím by se něco mělo dělat a Evropská unie by to měla nějakým způsobem akceptovat a z fondů Evropské unie jak české straně, tak polské straně by se mělo pomoci, protože nelze pouze onen bič, že tedy máme nyní výborný zákon o ovzduší a podniky každý rok musí v absolutních hodnotách snižovat ty tuny toho polétavého prachu, ale pochopitelně moderní technologie něco stojí a je zjevné, že zase nechceme, aby na české a polské straně se podniky nedej bože jenom zavřely. Takže abychom dosáhli opravdu těch nejlepších technologií, takzvaného BAT, tak tady bychom potřebovali i finanční pomoc z Evropské unie, což je na straně vlády jak české, tak polské. ***