(14.50 hodin)
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedající, dámy a pánové, tady to bude stručné. Tato interpelace patří k několika málo těm, kde využiji možností, které mi poskytuje jednací řád, a odpovím panu poslanci písemně. Ta problematika je totiž natolik komplexní, že si vyžádá skutečně dobrou analýzu mezinárodního práva, které se týká předpisů, které upravují přelety, ale samozřejmě též závazků, které vyplývají ze sjednaných dohod o boji proti terorismu. Podklady bude potřeba si vyžádat a já bych si tady nerad vymýšlel. Víte, že to nepatří k mému založení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Pan poslanec Exner se tváří, že se spokojí s tímto způsobem vyřízení jeho interpelace, takže můžeme pokročit k další. To je poslanec Jan Látka, který by chtěl interpelovat premiéra ve věci ochrany klimatu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Látka: Vážený pane premiére, celosvětová ekonomická krize a klimatické změny si žádají zásadní opatření, která přinesou ekonomickou stabilitu a rovnováhu mezi lidskou civilizací a přírodou. Účinným lékem na hospodářskou krizi je i omezení produkce skleníkových plynů a využívání obnovitelných zdrojů energie. Česká republika však v moderních zelených řešeních pokulhává. Zdejší ekonomika na každou vyrobenou korunu HDP spotřebuje o 70 % více energie než 15 států původní Evropské unie.
ČSSD proto dlouhodobě prosazuje, aby se naše země zavázala ke snižování emisí CO2 o 2 miliony tun ročně. Snížení emisí lze dosáhnout dvěma cestami. První je větší využití jaderné energie, včetně dostavby Temelína, druhá je pak návrh zákona, jehož cílem je maximalizovat energetické úspory a podporovat výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Jsme přesvědčeni, že oba zákony by šly ruku v ruce s inovacemi a přechodem na úsporné technologie. To pomůže nejen ochraně klimatu, ale i vytváření nových pracovních míst a ekonomickému rozvoji. Chovat se zodpovědně a šetrně k životnímu prostředí musí být nejenom zdravé a správné, ale ekonomicky výhodné a hospodářsky prospěšné i pro průmyslová a energetická odvětví.V otázce ochrany klimatu proto vidíme nejen otázku přežití, ale i otázku příležitostí.
Ptám se proto: Je Česká republika schopna plnit směrnici o podpoře obnovitelných zdrojů energie, podle které musíme dosáhnout 13 % podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energií? V České republice byly na podporu fotovoltaiky vynaloženy již 3 miliardy Kč, to je 40 % všech prostředků na obnovitelné zdroje energie, ale vyrábí se z ní pouze 7 % obnovitelné energie. Nezvažuje vláda a Ministerstvo životního prostředí větší podporu jiným obnovitelným zdrojů s větší účinností a větším ekonomickým efektem? Ve Spolkové republice Německo zvažují pokles výkupních cen pro fotovoltaiky, tedy solární elektrárny, o 15 až 25 %. Nechce jít naše vláda a Ministerstvo životního prostředí podobnou cestou? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Poprosím pana premiéra, má k tomu jenom pět minut. Prosím, aby se do toho vešel.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Pane předsedající, dámy a pánové, udělám, co bude v mých silách.
Pochopitelně, vláda deklarovala i ve svých programových prioritách na začátku svého působení, že považuje péči o životní prostředí a o klima za jednu z priorit. Hlásíme se k principu udržitelného rozvoje opřenému o ty tři pilíře: ekonomický, sociální a ekologický.
Česká republika je smluvní stranou rámcové úmluvy o změně klimatu, tzv. Kjótského protokolu. Nebudu tady číst čísla, jak si stojíme ve zlepšování klimatu. Co je důležité, Česká republika podporuje úsilí Evropské unie o sjednání nové mezinárodní dohody o ochraně klimatu, která má navázat na Kjótský protokol. Ovšem víme, že ta negociace není vůbec jednoduchá, víme, jaké byly teď výsledky kodaňské konference. Mimochodem, na té neformální Radě teď jedenáctého se budeme bavit o tom, co ta Kodaň vlastně znamená, jak budeme postupovat v Evropě společně dál. Kjótský protokol vyprší v roce 2012, ono mnoho času už nezbývá. K mezinárodnímu úsilí.
České Ministerstvo životního prostředí připravilo návrh, jak je vám zřejmě známo, nové politiky ochrany klimatu České republiky. Vytyčuje základní cíle pro redukci emisí do roku 2020. Hlavním cílem navrhované politiky je snížení emisí skleníkových plynů na obyvatele. Skutečně ta dnešní hodnota, tady je přece jenom nějaké číslo, 14,2 tuny CO2 na obyvatele, opravdu patří k největší v Evropské unii. Čili politika ochrany klimatu navrhuje soubor účinných opatření ve všech významných sektorech ekonomiky, energetika, doprava, průmysl, ba i zemědělství, která mají zajistit pokles emisí o 28 až 36 milionů tun kysličníku oxidu uhličitého do roku 2020, což je asi redukce o pětinu až čtvrtinu proti roku 2005. Samozřejmě máme tendenci, nebo chceme, aby byly společně projednávány ty dokumenty, jako je politika ochrany klimatu a aktualizace státní energetické koncepce, pokud je možno tam najít alespoň nějaké nejmenší společné jmenovatele, ale termín pro předložení této politiky a současně aktualizace státní energetické koncepce je naplánován na konec září letošního roku.
Ve fotovoltaice, teď už velice stručně. Tam už nějaká opatření, která směřovala ke snižování cen, vláda provedla. Není to jediný alternativní zdroj. My jsme chtěli jenom od roku 2011 zabránit tomu, aby to byl tak neskutečně výhodný byznys, že možná někde se vyplatí na to svítit v noci LED lampami a vyrábět elektřinu z elektřiny, což je absurdní. Nezastírejme si, že někdy tyto případy skutečně v této zemi existují.
Vláda bude analyzovat situaci i řekněme cenový vývoj v této oblasti a je připravena přijmout další opatření, respektive to vzkázat těm, kteří přijdou po nás. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já také děkuji. Pan poslanec Látka se ještě na něco zeptá.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za tuto odpověď. Chtěl bych se soustředit právě na závěr svého vystoupení, na tu fotovoltaiku. Jsem dalek tomu, nepřát zisky tomuto druhu podnikatelů, nicméně jestliže to jsou zisky, které jdou vyloženě ze státní pokladny na úkor ostatních... Mně šlo vyloženě o to, abychom se případně soustředili na jiné obnovitelné zdroje, a pak možná po vzoru Německa... Samozřejmě před dvěma třemi lety ta situace návratnosti investic byla jiná, hovořilo se o 11 až 15 letech, dnes jsme někde mezi 5 až 7. Já samozřejmě vím, že se projednává záležitost pětiprocentního snížení, ale jak je vidět dle informací, které mám ze Spolkové republiky Německo, tam šli na částku 15 až 25 %. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě jednou prosím pana premiéra.
Předseda vlády ČR Jan Fischer: Ten tok (?) německý si dovedu časem představit také, vláda to nemůže pustit ze zřetele. Jinak se vláda hlásí k diverzifikaci zdrojů všeobecně a v rámci obnovitelných zdrojů i k diverzifikaci mezi nimi. V jaké míře, v jakém rozsahu, v jaké proporci, to je to, o čem bude muset být ještě veliká debata při případném ladění politiky ochrany klimatu a aktualizace státní energetické koncepce. Bylo by absurdní se domnívat, že dokumenty z tvůrčí huti Ministerstva průmyslu a z Ministerstva životního prostředí jsou dokonale slučitelné a podobně. To je samozřejmě sen, ale oceňuji aspoň to, že oba ministři a vláda celá je připravena o tom diskutovat a jednat, že to nejde jako nějaké rovnoběžky, které se snad potkají někde jinde než v nekonečnu.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Končíme interpelaci pana poslance Látky. Požádám pana poslance Ohlídala, který chce interpelovat v jiné oblasti. Jedná se mu o personální politiku v resortu zdravotnictví. Prosím, máte slovo. ***