(17.00 hodin)
(pokračuje Plachý)
Rád bych vás přesvědčil o tom, že město Uherské Hradiště opravdu ví, co s tímto majetkem bude dělat. Mám tady návrh koncepce muzea totality v Uherském Hradišti, se kterým bych vás rád seznámil.
Město Uherské Hradiště má rámcovou představu o využití objektu bývalé věznice. V části nejvíce autentické předpokládá vytvoření expozice, která by připomněla pohnutou historii celého justičního areálu s důrazem na období totalitních režimů během druhé světové války a padesátých let 20. století. Muzeum totality v Uherském Hradišti, což je pouze pracovní název, by mělo být umístěno v části prostor bývalé věznice, objekt veden v ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem 8591. Zde jsou dochovány původní vězeňské cely, jejich interiéry jsou expozičním prostředím, které silně osloví každého návštěvníka. Objekt věznice je rozsáhlý. Proto pro muzeum totality by měla být využita pouze část, jedno podlaží, v němž jsou cely a vězeňská kaple.
Dovolte mi, abych vás krátce seznámil s historií věznice. V letech 1891 až 1897 byl postaven justiční palác na dnešním Palackého náměstí, v němž byly umístěny soud krajský i okresní. Součástí soudního komplexu v sousedství Palackého náměstí se stala i nová krajská věznice s velkým dvorem a vězeňskou kaplí. V období Rakousko-Uherska a první republiky věznice sloužila jako vazební a pro výkon kratších trestů. Prvními politickými vězni se stali organizátoři prosincové generální stávky v roce 1920. V letech 1939 až 1945 věznici využívala německá okupační správa pro věznění zadržených a vyšetřovaných politických vězňů. Byla zde zadržovaná celá řada účastníků protifašistického odboje, osoby zadržené při přechodu protektorátních hranic a další čeští vlastenci. Hrdelní tresty se zde však již po řadu let nevykonávaly. Za první republiky se popravovalo výjimečně v Olomouci, kde byl například v roce 1927 popraven známý lupič Martin Lecián z Uherského Ostrohu, za okupace probíhaly masové popravy v Brně, Vídni, Vratislavi nebo v Berlíně. Teprve po válce v letech 1945 až 1947 byl v Uherském Hradišti zřízen mimořádný lidový soud, který soudil Němce a české válečné kolaboranty. Za tři roky bylo tehdy vyneseno, vykonáno 39 rozsudků smrti, z toho dva nad ženami. V 50. letech 20. století se uherskohradišťská věznice stala známou mimořádnými perzekucemi mnoha odpůrců komunismu z celého tehdejšího Gottwaldovského kraje. V letech 1949 až 1954 v ní bylo z politických důvodů odsouzeno a popraveno 16 osob, 11 umučeno při výsleších a dvě osoby zastřeleny, celkem tedy 29 lidí, jejichž jména jsou dnes připomenuta na pomníku před bývalým justičním palácem na Palackého náměstí. Krajský soud a věznice v Uherském Hradišti byly zrušeny v roce 1960 a v následujících dvou letech přestěhovány do Brna.
V plánované expozici budou zachyceny příběhy politických vězňů především z období druhé světové války a komunistického režimu během 50. let 20. století. Úvodem bude také připomenut stavebně historický vývoj celého justičního areálu, rovněž i období monarchie a období meziválečné.
Dále mi dovolte, abych vás seznámil s expozičním vyjádřením. Doporučujeme nejvíce autentické interiéry cel ošetřit pouze drobnými stavebními úpravami, ponechat je v syrovém stavu s vlastní výpovědní hodnotou a příběhem, pouze se pokusit některé z nich doplnit o repliky původního mobiliáře - kavalce, jednotlivé kusy nábytku, stoly, police, židle. Několik cel doplnit dobovými písemnými a fotografickými dokumenty vztahujícími se k osobám konkrétních vězňů z obou období. Jedna, případně dvě cely by měly být upraveny do podoby prostor, v nichž se odbývaly výslechy a mučení. Interiér kaple ošetřit pouze drobnými stavebními úpravami, doplnit replikami původního mobiliáře dle dobových fotografií. Do kaple situovat vlastní expozici vystihující obě období. Vyjadřovacími prostředky expozice budou dobové písemné materiály, dobové fotografie, dobové předměty, audio a videoprojekce.
Co se týče provozních záležitostí, přípravu, realizaci a následné provozování stálé expozice lze řešit několika způsoby. Za možné varianty považujeme:
Za prvé, zřizovatelem a provozovatelem muzea bude vlastník objektu, tedy město Uherské Hradiště či jím zřizovaná příspěvková organizace, přičemž je možno v dílčích úkonech dodavatelsky spolupracovat se specializovaným Slováckým muzeem v Uherském Hradišti, příspěvkovou organizací Zlínského kraje. Zřízení a provoz muzea bude finančně zajišťován z rozpočtu města Uherské Hradiště.
Druhá varianta. Zřizovatelem muzea bude vlastník objektu, tedy město Uherské Hradiště, přičemž správcem a provozovatelem bude smluvně Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace Zlínského kraje. Zřízení a provoz muzea bude finančně zajišťován opět z rozpočtu města Uherské Hradiště.
Třetí varianta. Zřizovatelem muzea bude Zlínský kraj, přičemž správcem a provozovatelem bude Slovácké muzeum v Uherském Hradišti. Zřízení a provoz muzea bude finančně zajišťován z rozpočtu Zlínského kraje včetně nutných mzdových prostředků.
Tolik návrh koncepce muzea totality v Uherském Hradišti, který zpracoval Ing. arch. Aleš Holý, odbor architektury plánování rozvoje města Uherské Hradiště, a paní doktorka Blanka Rašticová, historička, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.
Dámy a pánové, dále mi dovolte, abych zdůraznil význam, pietní význam bývalé věznice v Uherském Hradišti. Přemýšlel jsem, jaký dokument použiji k tomu, abych vás přesvědčil, že toto místo je opravdu mimořádné. Našel jsem opis dopisu, který zaslal senátní předseda Státního soudu v Brně dr. Horňanský k rukám pana odborového přednosty dr. Vošahlíka na Ministerstvo spravedlnosti v Praze dne 14. března 1949.
Text dopisu: "V příloze zasílám záznam pořízený vyšetřujícím soudcem Státního soudu, oddělení VNO, dr. Jaromírem Floriánem. Osoby pořadové číslo 1 až 3 v zápisu uvedené dal jsem dopraviti do vazby zdejší krajské věznice a jejich údaje jsem si v přítomnosti vyšetřujícího soudce překontroloval. Skutečnost je horší než mrtvé litery. U krajského soudu jsem zařídil, aby žádný vyšetřovanec nebyl v Uherském Hradišti vydáván k výslechu a podobně bez mého písemného souhlasu. O ukrutnostech páchaných v Uherském Hradišti se mezi obecenstvem hovoří. Jediným vhodným opatřením by bylo vyšetření případu meziministerskou komisí, uvalení vazby na pachatele, předání pak k potrestání soudu a uveřejnění případu, aby bylo jasno, že týrání vězňů není dovolené, ale že je i trestné. Soudcové zdejšího oddělení Státního soudu těžko by mohli převzíti mravní odpovědnost za souzení lidí, jejichž pochybné doznání bylo vynuceno takovými prostředky, jak ve zprávě uvedeno." Tolik doktor Horňanský. ***