(18.10 hodin)
(pokračuje Boháč)

Nový daňový řád umožňuje prolomit daňovou mlčenlivost až v případech trestního řízení. Řešení vlády vychází ze současného stavu, který navíc ale zpřesňuje a konkretizuje, kdy váže prolomení daňové mlčenlivosti na plnění konkrétního úkolu ve vymezených oblastech činnosti při boji s kriminalitou. Nově pak návrh zakládá oprávnění získat informace z daňového řízení též pro zpravodajské služby.

Můj komentář k tomuto bodu. Jde opět o navrácení do současného stavu, navíc v konkrétnější podobě, zavádějící nutnost splnění konkrétního úkolu. U zpravodajských služeb nejde o zachování současného stavu, tam jde o zcela novou pravomoc, o které ale služby tvrdí, že ji mají s Ministerstvem financí již delší dobu dohodnutou, jen se řešilo, v rámci jakého zákona to bude uplatněno.

Institut tzv. korunního svědka a spolupracujícího obviněného. Stanovisko vlády. Vláda považuje spolupráci svědků za klíčový prvek v boji proti organizovanému zločinu a kvůli uzavřenosti těchto skupin je třeba hledat způsoby, jak do nich více proniknout. Takovými instituty mohou být i korunní svědek a spolupracující obviněný, což vláda odůvodňuje zahraničními zkušenostmi, zkušenostmi z USA, Německa, Polska a Itálie na jedné straně a českými nepříliš dobrými zkušenostmi s omezeným institutem spolupracujícího obviněného na straně druhé. Vychází rovněž z principu, že stát musí umět osobě, která má potřebné informace k rozkrytí organizované skupiny, něco nabídnout, a tím něčím je beztrestnost. V případě tzv. korunního svědka zavádí vláda institut dočasného přerušení a následného zastavení trestního stíhání pachatele trestného činu, přečinu i zločinu, pokud podá informace potřebné k objasnění zločinu s trestní sazbou s horní hranicí nejméně osm let. Pokud je tam zároveň prvek organizovanosti či vyjmenovaných skutkových podstat s tzv. korupčním potenciálem, zde již není podmínka organizovaného prvku, a za podmínek, že se obviněný dozná k trestnému činu, který spáchal, a poskytne státnímu zástupci úplnou a pravdivou výpověď, rovněž se zaváže vydat prospěch z trestné činnosti a nahradit alespoň dle možností škodu. Před úplným zastavením stíhání pak musí ještě učinit úplnou a pravdivou výpověď před soudem a mezi přerušením a zastavením se nesmí dopustit úmyslného trestného činu. Zároveň vláda stanoví podmínky, kdy institut využít nelze, např. pokud trestný čin korunního svědka byl závažnější než ten, k jehož objasnění vede, pokud se podílel jako organizátor nebo návodce, způsobil svým trestným činem smrt či těžkou újmu na zdraví. V konečném důsledku pak posuzuje státní zástupce, zda jsou splněny všechny podmínky. V případě spolupracujícího obviněného činí vládní návrh podmínky využití tohoto institutu přitažlivější, v uvozovkách, pro obviněného, aby byl tento institut více využíván. Umožnění tohoto institutu k objasnění všech zločinů, trestný čin spolupracujícího obviněného nesmí být závažnější než ten, k jehož objasnění spolupracuje, a fakultativní snížení trestu pod dolní hranici sazby mění na obligatorní, aby byla spolupracujícímu dána jistota, a tím by byl institut daleko atraktivnější. Opět samozřejmě i v tomto případě o využití rozhoduje státní zástupce. Je rovněž zajištěna návaznost na instituty poskytnutí ochrany podle zákona o zvláštní ochraně svědka či zákona o policii.

Můj komentář. Jedním ze základních požadavků společnosti je, aby žádný trestný čin nezůstal nepotrestán. Dámy a pánové, vláda svým návrhem v případě korunního svědka tento požadavek prolamuje, a to s odůvodněním, aby mohlo dojít k potrestání jiného, závažnějšího trestného činu, který by bez využití tohoto institutu zůstal nepotrestán. Potřebu zavedení institutu korunní svědek a změn v institutu spolupracujícího obviněného vláda na jednu stranu zdůvodňuje pozitivními zkušenostmi s těmito instituty v zahraničí a negativními zkušenostmi se stávající úpravou u nás v České republice, na druhou stranu ale k tomuto tvrzení nepředkládá žádná čísla, která by to dokládala, a to ani ze zahraničí, ani u nás. Vláda sice hovoří o tom, že hlavním cílem zavedení institutu korunního svědka je objasnit a potrestat pachatele organizované trestné činnosti, ale ve výčtu skutkových podstat, k jejichž objasnění je možné korunního svědka využít, uvádí i skutkové podstaty korupčního charakteru, u kterých nemá kumulativní podmínku organizovaného prvku. V tomto případě by tak mohlo dojít k situaci, pokud ji ovšem připustí státní zástupce, že jeden pachatel zůstane nepotrestán výměnou za možnost potrestání jiného jednoho pachatele, a to dokonce i takového, který spáchal stejně závažný trestný čin. Bez organizovaného prvku. Trestný čin korunního svědka nesmí být dle návrhu závažnější než ten, k jehož objasnění přispěl. To znamená může být stejně závažný, pokud s tím bude souhlasit. Korunnímu svědkovi je za splnění zákonných podmínek garantována úplná beztrestnost a k tomu mu vedle podání informací stačí jen vydat prospěch, dle možnosti nahradit škodu a nespáchat úmyslný trestný čin pouze v době mezi přerušením a zastavením trestního stíhání. Institut korunního svědka je nepřípustný v případech, kdy trestným činem korunnímu svědkovi (?)byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví, čímž se chce vyloučit, aby takového institutu nešlo použít v případě násilných trestných činů, nevztahoval by ale se na případy, kdy se korunní svědek třeba o takovou smrt či těžkou újmu na zdraví pokusil, ale třeba jen shodou okolností k tomu nedošlo.

Poslední část hovoří o protikorupčním agentovi. Tady vláda navrhuje řešení ve třech oblastech, tedy úpravy, kdy lze agenta využít, jakou činnost může agent provádět a beztrestnost agenta. V oblasti vymezení případů, kdy může být agent, a návrh počítá jen s agentem policistou, nasazen, je podobná situace jako u odposlechů. Zavádí se zpět kritérium zločinů, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní sazbou nejméně osm let místo zvlášť závažných zločinů s deseti lety a vedle konkrétních skutkových podstat přijetí úplatku, podplácení a nepřímé úplatkářství doplňuje i další skutkové podstaty nejčastěji spojené s korupčním jednáním. Dále návrh rozšiřuje pojetí beztrestnosti agenta nejen na případy organizované zločinecké skupiny, nýbrž i na všechny případy formálně kvalifikované jako trestné činy organizovaných skupin. Pojem s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, tento pojem se pak prolíná celým návrhem i u dalších institutů, jako je korunní svědek, spolupracující obviněný, a dále ve výčtu konkrétních skutkových podstat, kdy je agent beztrestný, doplňuje vedle tří již zmíněných i další, kterou souvisí s korupcí. Nově pak návrh stanoví, že agent je za účelem objasnění skutečnosti důležitý pro trestní řízení oprávněn předstírat zájem podílet se na trestném činu, pokud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že by takový trestný čin byl spáchán bez účasti agenta. Agent nesmí svým jednáním vyvolat úmysl osoby trestný čin spáchat. Obdobná podmínka se doplňuje i ke způsobu provádění předstíraného převodu. V odůvodnění se pak uvádí, že jde prakticky o převzetí podmínek tak, jak je již v minulosti definovala judikatura, aby ještě nešlo o provokaci, a tudíž jednání agenta nebylo v rozporu s nálezy Ústavního soudu. Toto vymezení činnosti agenta či předstíraného převodu se vztahuje pouze na způsob jejich provádění, netvoří podmínku k získání povolení pro využití těchto institutů.

Můj komentář. Jedná se o politicky nejspornější bod celého vládního návrhu. Protikorupčního agenta si vymínil pan ministr vnitra, ale v konečné podobě, v jaké se návrh nachází, není ve skutečnosti po odborné stránce až tak sporný, jak se kolem něj rozvinula debata na základě předchozích vyjádření pana ministra o agentech provokatérech. Zásadní je, aby návrhem nebyl ani trochu otevřen prostor při jednání agenta či při předstíraném převodu pro provokaci, což také jednoznačně vylučují judikáty Ústavního soudu. Pokud jde o první oblast úpravy, to jest vymezení, kdy lze agenta použít, jde prakticky o navrácení do původního stavu před 1. leden 2010 a tři stávající skutkové podstaty, které byly doplněny ještě za bývalého ministra Langera jako institut tzv. protikorupčního agenta, jsou rozšířeny o další skutkové podstaty, které rovněž souvisí s korupcí, a to je dle mého názoru v pořádku. Pro policii určitě zásadně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP