(11.40 hodin)
(pokračuje Pecina)
Já bych si dovolil tady, budu skutečně velmi krátký, citovat ČTK 27. 1.: "Krajský soud zrušil rekordní pokutu 3 miliony korun pro Zlín. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ji uložil za sérii chybných zakázek z minulosti. Podle soudu město zákon skutečně porušilo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ale nesprávně stanovil výši pokuty," řekl soudce David Raus. Podotýkám, že v roce 2008 město Zlín obdrželo pokutu opakovaně, naposledy tedy v roce 2008 pokutu ve výši 300 tisíc korun. Tato pokuta je již pravomocná, žádný soud ji již nezruší. Ohrazuji se proto proti nařčení, že mnou řízený úřad ukládal pokuty, které jsou opakovaně rušeny. Něco jiného je totiž věcné rušení pokuty v případě chybného rozhodnutí úřadu, něco jiného je vývoj judikatury ve věci výše pokuty při opakovaném porušení zákona. Tady úřady podobné, jako je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, mají poměrně málo zkušeností, protože je skutečně výjimečné, aby se jedno město dopouštělo stejného deliktu ve stejném případě opakovaně.
Proto trvám na tom, že úřad pod mým vedením se v tomto případě chyby nedopustil a výše pokuty musí být vydefinována judikaturou příslušných soudů. Také se ohrazuji proti tomu, aby tento argument byl použit, jak už jsem říkal, jako protiargument proti přijetí této novely, se kterou souhlasím. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní poprosím pana poslance Ludvíka Hovorku. Omlouvám se. S faktickou poznámkou pan poslanec Úlehla. Omlouvám se, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Úlehla: Děkuji vám, paní předsedající. Já zareaguji velmi krátce, protože jak jsem zdůraznil, já jsem tento bod a mám ho samozřejmě připraven a měl jsem v úmyslu prezentovat včera. Já se k němu vrátím u veřejných zakázek. Samozřejmě se konstatuje, pokud vám to pak ocituji celé, nejenom nepřiměřenost navržené výše pokuty a je to doloženo na jiných zakázkách, ale samozřejmě také jsme byli trestáni za něco, co zákon neukládal, pro tzv. malou transparentnost. Už tady tento název záměrně používám jenom proto, abyste věděli, odkud asi přicházely podněty, a samozřejmě jsem absolvoval pohovor s panem kolegou Pecinou i před uložením pokuty následně i v jeho funkci, ale já si to nechám až na rozpravu, kde nebudu časově limitován. A myslím si, že dojdeme k závěru, který určitě prokáže, že se pokuty dělají i jako na přání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Ludvík Hovorka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si myslím, že Česká republika potřebuje nezávislou a efektivní kontrolu jako sůl. Určitě bude i dobře, když se působnost úřadu rozšíří na kraje i obce.
Chtěl bych ale napřímit vaši pozornost na porovnání těch několika odstavců článku 97, zejména abyste si povšimli rozdílnosti té původní definice v prvním odstavci - Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán - a porovnali si tu navrhovanou novou verzi v odstavci 1: Nezávislost výkonů těchto působností nesmí nikdo ohrožovat. Já se domnívám, ačkoliv nejsem právník, že to není adekvátní, že se rozmělňuje nezávislost Nejvyššího kontrolního úřadu a že je tady pokus udělat z nezávislého úřadu orgán závislý, a obávám se, abychom tady nevytvořili další náhubkový zákon, tentokrát na nezávislý kontrolní úřad. Pokud nedojde ke změně, k uspokojivé změně této definice nebo zakotvení v této nezávislosti, tak já nebudu tento zákon podporovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Nyní požádám pana poslance Sobotku přihlášeného do rozpravy... Pan poslanec Sobotka neočekával bezpochyby tak blízké pořadí. Dalším přihlášeným je pan poslanec Pleva. Prosím, pane poslanče Plevo, máte slovo.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, úvodem jenom krátká poznámka na kolegu Hovorku. Kdyby poslouchal celou rozpravu, tak by věděl, že o problému, který zmínil, velmi podrobně mluvil pan poslanec Benda, a myslím, že ho vysvětlil dosti uspokojivě.
Chtěl jsem ale mluvit o jiné věci. Já velmi vítám tuhle novelu, a to z důvodu, který je obsažen až v poslední větě. Nechci teď hovořit o kontrole krajů a obcí, ale o kontrole právnických a fyzických osob, které hospodaří s veřejnými prostředky, o tomto právu, které dále stanoví konkrétní zákon. Víte, že jsme zde, když jsme měnili zákon o České televizi a Českém rozhlase, velmi diskutovali o tom, že by bylo vhodné, aby tyto instituce, které dohromady hospodaří s veřejnými finančními prostředky v objemu kolem 10 miliard korun, mohly být také efektivně kontrolovány. Kontrola, kterou provádí Rada České televize nebo Rada Českého rozhlasu i prostřednictvím dozorčí komise, tato kontrola je - nechci se nikoho dotknout - poloamatérská, protože to jsou orgány, které nejsou v plném pracovním nasazení, nemají ani ty možnosti a prostředky, aby prováděly opravdu hloubkovou kontrolu. Je potřeba, aby instituce tohoto typu, to je samozřejmě jenom příklad, protože samozřejmě existují zdravotní pojišťovny, a dále které hospodaří s velkým objemem majetku - vezměte si, že těch 10 miliard korun je víc než rozpočty mnohých kapitol, které tady schvalujeme, než mnohých ministerstev. Proto si myslím, že je velmi vhodné, abychom takovou úpravu přijali.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní místopředsedkyně, já bych rád vzkázal panu poslanci Plevovi prostřednictvím vaším, že jsem pozorně poslouchal celou rozpravu a zejména pana poslance Pospíšila a pana poslance Bendu, a chtěl bych vás ujistit, že právě proto, že jsem zaznamenal i vystoupení pana poslance Bendy k zákonům, které se týkaly odposlechů, tak právě proto mě to nabádá ke zvýšené ostražitosti, a proto říkám, že je třeba lépe definovat tu nezávislost kontrolního úřadu. O určitých pochybnostech tady mluvil i pan poslanec Pospíšil. Na tom trvám a myslím, že je třeba se na to zaměřit ve druhém čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jan Bürgermeister. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Bürgermeister: Vážená paní předsedající, kolegové, kolegyně, já se chci zmínit o aspektu, který tady zřejmě každý z nás zná, ale nezazněl tu jednoznačně. Česká republika je unitárním státem, kde stát má svá ministerstva, své zřízené organizace, a NKÚ doteď kontroluje finanční správnost nakládání s finančními toky ve všech těchto institucích, a dokonce i správnost, hospodárnost a efektivitu rozhodnutí, která nesouvisí s penězi, ale jejichž důsledkem je potom možné nakládání s penězi. Já si myslím, že je třeba si to uvědomit, protože obce a krajské samosprávy jsou samostatné právní subjekty. Se státem souvisí z rozhodnutí této Sněmovny tím, že je na ně přesunut výnos z části daní, aby mohly zajišťovat svoji činnost, a různými zákony jsou na ně přenášeny v přenesené působnosti některé výkony státní správy. ***