(15.20 hodin)
(pokračuje Janota)
Já bych chtěl shrnout oblasti, kterých se záležitost týká. Týká se oblasti tzv. režijních jízdenek. To za prvé. Tam je problém, menší problém, kolik je držitelů těchto režijních jízdenek. Existují tzv. režijní jízdenky, golden jízdenky, to znamená v ceně 22 tis., které nespadají pod tento režim, protože ti, kteří si je pořídí, platí plně DPH z této ceny. To jsou režijní jízdenky, které platí na jedničkové vozy apod. Ale existují standardní jízdenky, které v podstatě zaměstnanci ať už Českých drah, ať už městské hromadné dopravy si kupují za nižší cenu, v případě Českých drah to je asi 250 korun, a tam je jediný a základní problém, kolik tito držitelé režijních jízdenek ve skutečnosti projezdí. Projezdí v průměru za 4 tis., nebo za 3 tis. nebo za 10 tis.? Říkám a zdůrazňuji v průměru. Čili tato částka je velmi obtížně kvantifikovatelná, ne-li nespočitatelná.
Druhou částí celé této výjimky jsou dopady, které se týkají stravování. Musím říct, že tady se nezahrnují tzv. stravenkové režimy, zahrnují se pouze režimy, kdy firma či úřad zaměstnanci přispívá na oběd. Oběd zaměstnanec kupuje za 30 korun, jeho hodnota je 50, to znamená rozdíl je 20 korun příspěvek, a jde o to, že v případě této výjimky se DPH nepočítá z 50, ale ze 30 korun, z nižší částky. Čili rozdíl DPH z těchto dvou cen je vlastně potenciální daň z přidané hodnoty, která by teoreticky mohla být inkasována. Tady je tento problém naprosto nezjistitelný z žádných výkazů, z žádných statistik. Tato věc je prostě velmi hrubý odhad, který může vzniknout tím, že si řeknu, kolik firem tento způsob provádí, podporuje, kolik úřadů apod.
Třetí záležitostí je záležitost už v daleko menším rozsahu, kdy některé firmy, spíše firmy než úřady, podporují jakési ubytování v rekreačních zařízeních vlastního typu a zaměstnanec, ale nikoliv rodinný příslušník - znovu zdůrazňuji, opět zaměstnanec, protože celá tato novela se týká vztahu zaměstnavatel-zaměstnanec, ne rodinní příslušníci -, by platil pouze cenu, která odpovídá řekněme režijním nákladům, nikoliv nějakému připočtenému zisku.
Takže tyto tři typy, resp. poslední možností je, že firma může pro zaměstnance koupit určitý druh rekreace za jistou cenu a zaměstnanec rekreaci dostává řekněme o 20 % za cenu sníženou.
Čili to jsou v zásadě pouze čtyři možné typy, ze kterých lze vydedukovat onen dopad návrhu novely, resp. zrušení výjimky nebo nastavení výjimky v dané chvíli, kterou tady projednáváme.
Zdůrazňuji, že pokud pominu oblast stravování, tak si myslím, že čísla za obrat režijních jízdenek, pokud se shodneme, že v průměru všichni za rok projezdí tak 4 tis. korun, prostě všech 45 tis. držitelů, když zprůměruji, že projezdí zhruba 4 tis. korun, tak tato záležitost prostě je spočitatelná v jakémsi rozsahu. Tato úvaha nemusí být správná, nicméně chci-li se dobrat k nějakému výsledku, musím si postavit jakési hypotetické mantinely.
Totéž lze udělat u ubytování. Tam je to, říkám, zanedbatelné.
Alfou a omegou všeho je otázka stravování. My jsme pochopitelně tuto věc analyzovali a v podstatě úvaha, proč říkáme, že se pohybujeme v oblasti benefitů v úrovni desítek milionů korun, se opírá o to, že tato oblast by byla řešena z pohledu firem ekonomicky, to znamená firmy by přešly na tzv. stravenkový systém, kde se DPH neplatí. Věřím tomu, že každá firma se chová racionálně, a není složité tento propočet vzájemně porovnat. Pakliže takto by se firmy chovaly, tak jednoznačně platí údaje, které Ministerstvo financí uvádělo, to znamená desítky milionů korun. Jiné číslo prostě nebylo uvedeno, vyjma toho, že já jsem na rozpočtovém výboru připustil, že dopad může být vyšší, a já jsem připustil částku 200 až 250 mil. korun. K tomu se hlásím, nikoliv 750! Toto číslo jsem nikdy neřekl! Čili pokud by firmy nezměnily svůj způsob a trvaly na tom, že chtějí postupovat nelogicky a chtějí více odvádět státu, tak já jsem připustil výši někde do 250 mil. korun.
Čili tady je vysvětlení, které jsem chtěl podat. Chci říct, že jsem nezměnil v podkladech, v údajích ani řádku, co se týče finančních dopadů. Já jsem finanční dopady převzal z původního materiálu. Ba naopak, kdybych dnes v rozjitřené politické debatě a hrozbě stávky jakkoliv upravil toto číslo, to znamená zvýšil ho, byť na 250 mil. nebo na částku vyšší, tak bych byl nařčen z toho, že tady žongluji s čísly, že tady uvádím Sněmovnu v omyl. Čili jestliže mě dneska někdo chce kritizovat, tak může pouze za to, že jsem údaje neměnil, poněvadž jsem to nepovažoval za seriózní. Nicméně připustil jsem dopad ve výši 250 mil. korun.
Plně se ztotožňuji s názory, že toto opatření není zcela systémové, nicméně znovu zdůrazňuji tři faktory. Je to možné dle evropské směrnice, dohodla se na tom tripartita a vláda při takto korektním informování dopadech toto schválila. Proto jsem se rozhodl, že tento návrh budu podporovat. Děkuji.
A chtěl bych se ohradit proti tomu, že jakkoliv já, natož pan premiér Fischer, který může potvrdit pouze to, že informace, které jsem sdělil vám v těchto chvílích, jsem sdělil naprosto přesně i na jednání vlády. Děkuji.
Ještě možná jednu poznámku na doplnění. Sdělovací prostředky v podstatě trošku zkresleně hodnotí výsledky hospodaření v inkasu daní za první dva měsíce. Řeknu proč zkresleně. Loňský rok rozpočet skončil přebytkem hospodaření zhruba 5 mld., letošní únor skončil deficitem 10. Ale my jsme vloni v lednu zapojili z mimorozpočtových zdrojů 33 mld. Čili nebýt 33 mld., tak v podstatě loňský deficit v únoru by byl asi minus 28 mld. To jenom proto, že i porovnání relativní ukazuje, že plnění daňových příjmů - a zdůrazňuji: všech daňových příjmů - je v letošních dvou měsících lepší, resp. odpovídá tomu, jak je postaven minimálně rozpočet na rok 2010. Uvedu příklad u DPH. Inkasovali jsme 30 mld., tj. 16 % rozpočtu, což je o 2 % více, než to bylo v únoru minulého roku. Chci říct, že je to nárůst proti skutečnosti o 10,8 %, přičemž rozpočet uvažuje s 6,7 %. Tolik jenom na vysvětlenou. A to byl jeden z důvodů, proč jsem souhlasil s tím, že tento dopad Ministerstvo financí při jednání ve vládě nerozporovalo.
Chci říct, že jednání s panem Pomajbíkem, zástupcem železničních odborů, se týkalo pouze režijních jízdenek. Nepadlo ani slovo při tomto jednání o dopadech z pohledu stravného či ubytování.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Chce se k usnesení Senátu vyjádřit zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Bohuslav Sobotka? Nechce. Otevírám tedy rozpravu. V rozpravě jako první vystoupí senátor Petr Pakosta. Dále se připraví pan poslanec Cyril Svoboda, poté Michal Doktor a pan poslanec Kalousek.
Prosím, pane senátore, máte slovo. ***