(16.20 hodin)
(pokračuje Janota)
Co je cílem zákona? Není to nic jiného, než v konkrétních případech odstranit rozpory mezi stávajícím nařízením, které nabylo účinnosti a které je závazné, a stávajícími ustanoveními příslušných českých právních předpisů, to znamená změnit některá ustanovení a zákony tak, aby byly v souladu s tímto nařízením.
Jako Ministerstvo financí jsme tuto materii zpracovali ve spolupráci a po konzultacích s Českou národní bankou a s Ministerstvem spravedlnosti a pochopitelně jsme se velmi drželi textu, který byl přijat v rámci Evropské unie jako obecná směrnice. Toto nařízení nabylo účinnosti dne 7. prosince 2009 a vládní návrh zákona byl pak předložen Poslanecké sněmovně již o pět týdnů později. Důvodem pro tento postup je skutečnost, že Česká republika včas umožnila bezproblémovou aplikaci nařízení v rámci svého právního řádu, neboť nařízení stanoví členským státům krátké, jen několikaměsíční lhůty pro přizpůsobení jejich právních řádů.
Z toho důvodu vás žádám o podporu této technické - zdůrazňuji technické - novely a její hladkého schválení již v prvním čtení. Znovu připomínám, že navrhovaný zákon je normou adaptační, přináší různá nutná opatření pro faktickou aplikaci nařízení v České republice.
Protože jsem vás žádal o schválení v rámci prvního čtení, dovolte mi několik poznámek, kde si položím několik velmi jednoduchých otázek a pokusím se zároveň na ně odpovědět pro vaši širší informovanost.
Proč v prvním čtení? Zmínil jsem, že nařízení zavádí povinnost jak pro dotčené subjekty, to znamená banky nebo obchodníky s cennými papíry, tak i pro členské státy, stanovuje, aby členské státy Evropské unie do šesti měsíců od jeho účinnosti určily, který z orgánů je příslušný pro výkon pravomoci související podle nařízení s ratingovými agenturami. To lze učinit pouze zákonem.
Jak jsem se zmínil, nařízení nabylo účinnosti 7. prosince 2009 a lhůta pro implementaci uplyne 7. června 2010. Do té doby by měl navrhovaný zákon nabýt účinnosti. Čili to je jeden z důvodů, proč jsem vás požádal o schválení v rámci prvního čtení.
Co je cílem? Cílem je přizpůsobit naši legislativu, některé zákony novému evropskému nařízení o ratingových agenturách, zejména pokud jde o působnost České národní banky.
Jaké změny zákon přinese? Česká národní banka se stane, jak jsem se zmínil, orgánem příslušným, který se bude podle tohoto nařízení podílet na výkonu dohledu nad ratingovými agenturami a na registraci ratingových agentur. Bude k tomu vybavena potřebnými pravomocemi. Změny se dále dotýkají zejména situace, kdy ratingy jsou využívány - a toto je velmi důležité - pro výpočet kapitálových požadavků finančními institucemi, typicky bankami, družstevními záložnami či obchodníky s cennými papíry. Tyto ratingy bude možné nadále užívat pro účely výpočtů kapitálových požadavků pouze v případě, že vydávající ratingová agentura bude registrována a splní nároky vyplývající z nařízení. Uživatelé ratingu, tedy jednotlivé finanční instituce, musí přizpůsobit svá portfolia v souladu s nařízením do 7. prosince.
Jaký bude dopad navrhovaného zákona na dotčené subjekty? Bude minimální. Nařízení samo o sobě je přímo použitelné a cílem je pouze přizpůsobit české zákony věcně, terminologicky institutům a procesům, které nařízení předpokládá na úrovni každého členského státu Evropské unie, tedy i České republiky.
Hlavní změnou, kterou návrh zákona přináší, jak jsem se již zmínil, je, že do budoucna bude možno k tzv. regulatorním účelům, tj. v případech, kdy evropská legislativa takovou povinnost stanoví, používat pouze ratingy vydané nebo převzaté v souladu s nařízením.
Zavádí návrh zákona nové povinnosti? Musím konstatovat, že nikoliv. Stanoví zákon nějaké přísnější povinnosti? Musím konstatovat, že nikoliv.
Jak reflektuje navrhovaný zákon stávající světovou finanční krizi? Částečně jsem odpověděl. Chci doplnit, že přináší řekněme přísnější regulaci sektoru ratingových agentur v rámci Unie. Výchozím impulsem pro přijetí těchto nařízení byla otázka důvěryhodnosti ratingových agentur v návaznosti na krizový vývoj na finančních trzích, kdy ratingové agentury některé cenné papíry a strukturované finanční produkty ohodnocovaly nepřiměřeně vysokými ratingy. Jsme u otázky tzv. credit default swapů apod., které vlastně způsobily nutnost, že banky musely vytvářet opravné položky a dostávaly se do záporných hospodářských výsledků a do určitých problémů. Ratingové agentury hrají důležitou roli na celosvětových finančních trzích, neboť jejich ratingy využívají hlavně investoři, příjemci úvěru, emitenti cenných papírů a vlády pro svá investiční rozhodnutí. Činnost těchto agentur má tedy značný dopad na fungování finančních trhů a na důvěru investorů a spotřebitelů.
Poslední otázka, s kým jsme návrh konzultovali a spolupracovali. Logicky s Českou národní bankou, logicky i s Ministerstvem spravedlnosti.
Dámy a pánové, děkuji a rád bych vás opětovně požádal schválit tuto materii již v rámci prvního čtení, mimo jiné i vzhledem k termínům, o kterých jsem se zmínil. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Grůza. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Grůza: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vyslechli jste stanovisko pana ministra. Já si myslím, že bylo zdůvodněno vše podstatné, co z této normy vyplývá. Je to aplikace evropských předpisů a já doporučuji Sněmovně tento předpis schválit.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Braný. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, nezakrývám, že Evropskou unii prvoplánově neberu zrovna jako hlavní důvod k našemu stachanovskému hnutí v legislativní oblasti, ale musím vzít skutečnost na vědomí a podle toho se zachovat.
Já jsem se při studiu tohoto tisku 1019 samozřejmě setkal s tím, co řekl pan ministr, že pokud jde o ratingové agentury, dnes už si nemusí někdo dělat nějaké iluze z hlediska jejich určité angažovanosti, nebo spíše neangažovanosti při propuknutí současné finanční a hospodářské krize. Proto Evropská unie, jak zde bylo už řečeno, činila řadu kroků a výsledkem je i požadavek na národní vlády.
V této souvislosti se zastavím u dvou věcí. První je, že z hlediska tohoto materiálu, který vstupuje do devíti zákonů, dělá změny, tak je zejména obsažena i základní změna v živnostenském zákoně, a to v tom, že věcně jde především o to, že Česká národní banka by nově působila jako příslušný orgán pro evropské nařízení, tj. zejména by vydávala povolení k činnosti ratingových agentur se sídlem na území České republiky, vykonávala dohled nad těmito ratingovými agenturami a spolupracovala s orgány dohledu ostatních členských států Evropské unie. Nově se takhle zavádí správněprávní odpovědnost ratingové agentury a osob, pomocí kterých ratingová agentura vykonává ratingovou činnost. V této souvislosti již nadále nebude přípustné vykonávat ratingovou činnost na základě živnostenského oprávnění a výkon ratingových činností bude zcela vyňat z režimu živnostenského zákona. Za povolení ratingové agentury na území České republiky se stanovuje přiměřený správní poplatek.
Zde tedy samozřejmě nastane základní změna. Ale na to navážu druhou problematikou, kterou vidím jako určitou nadbytečnost našeho dnešního snažení a uvedu v čem. ***