(11.10 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji panu poslanci Dubovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Michal Doktor, připraví se pan poslanec Petr Bratský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Doktor: Pan kolega Křeček se těší na naše jihočeské manýry. Slibuji vám, že žádné jihočeské manýry sem nebudu zatahovat. Naopak, kolegyně a kolegové, přicházím proto, abych protestoval proti tomu, aby tady Praha okupovala tohle řečniště. Tohle je centrální Parlament České republiky, tady nejedná zastupitelstvo hl. m. Prahy a tohle není pražské Václavské náměstí na to, abyste si tady měřili, kdo z vás jak dlouhou má paměť, nehledě na to, že je třeba poznamenat k vystoupení pana kolegy Bursíka, že v jisté náladě může kdokoli provádět skoro cokoli, jakýkoli úhybný manévr.

Pokud je volič naladěn rozdat určitý volební výsledek, stejně se mu neubráníte. A vy velmi dobře víte, že ten rok 1998, byť samozřejmě naprosto platí korekce, kterou ve svém vystoupení zmínil pan kolega Bürgermeister, prostě tu rezonanci toho voličského naladění měla. To je jen jako poznámka na okraj.

A já myslím, že dělat z voliče hlupáka v tom slova smyslu, že mu musíte podstrojit ještě jiné schéma pro rozhodování, je naprosto zbytečné.

Pane zpravodaji, milý kolego Zajíčku a pane kolego Vojíři, vy oba sázíte na logiku a z toho také plyne váš omyl. Tady logika dávno neplatí. Říkal ve svém doplňujícím vystoupení pan poslanec Cyril Svoboda, že se snad tady všichni chytáme toho zažitého modelu, kdy snad své konkurenty, protivníky, posuzujeme podle toho, jací sami jsme. No mě prostě zkušenost minimálně s panem předkladatelem vede k tomu, abych posuzoval věci na základě přísné obezřetnosti. V mých očích je Cyril Svoboda člověkem, který jako člen vlády Vladimíra Špidly hlasoval pro začátek privatizace letiště, pak jako člen vlády Mirka Topolánka hlasoval, nebo byl účasten ve vládě, která rozhodla o privatizaci letiště, zrovna tak byl členem vlády Mirka Topolánka, která rozhodla o tomtéž, a pak sem naproti přicházejícím Švédům, tentokrát s oranžovou barvou na hlavě, přinesl zákon, který privatizaci letiště zakazuje. To je přece hrubá nekonzistence. (Reakce poslance Cyrila Svobody.) Připojil jste se k tomu návrhu zákona a sám jste jej tady podporoval a deklaroval to svým postojem. To je přece otevřená a zjevná nekonzistence a naprosto zjevná a doložitelná účelovost.

Já jsem poslouchal vystoupení obou pánů Svobodů a zůstala mi stát slza v koutku oka: Cyril Svoboda prchající z Prahy a orající volební pole hlavního města Prahy. Mně to prostě nedává logiku, na kterou tady někdo sází. Nemohu vám předložit jiný příběh nežli příběh pro některé z vás možná nesouvisející a nepatřičný. Jak je to zvláštní, jak ten sportovní duch, fair play v nás, nás vede k tomu, jak tají naše srdce při pohledu na výkony našich atletů, sportovců na zimní olympiádě, jenomže oni, dámy a pánové, soutěží podle ustálených a pevných pravidel a mají rozhodčího, který píská výsledek, a tím rozhodčím ve volbách je volič. Proč najednou v politice je možné, proč připouštíte, že je vůbec mravné měnit pravidla hry v předvečer vyhlašování výsledku, v předvečer olympiády? Jak bychom se asi dívali na závody, kde by se pravidla hry změnila čtrnáct dní před konáním závěrečné soutěže? Jak je možné, že něco takového připouštíte, že připouštíte, abyste se před vypršením mandátu této Poslanecké sněmovny vlamovali do pravidel rozdělováním hlasů pro volby, které se budou konat na podzim? Vy samozřejmě chcete přeorat to pole. Samozřejmě, že tady platí pravidlo, že vy všichni Pražáci si tu Prahu vzít nedáte a raději ji zbouráte, jenom prosím do toho nezatahujte voliče a nedělejte z voličů hlupáky a kašpary!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní mám dvě faktické poznámky před řádně přihlášeným panem kolegou Bratským. První je pan poslanec Jiří Dolejš, poté pan poslanec Jiří Carbol k faktické poznámce. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji za slovo. Já jsem naslouchal jistě dobře míněnému apelu z jižních Čech na logiku, abychom používali i v Praze logiku. Musím k tomu jenom dodat: My ji používáme, ale součástí této logiky je, že nastavit pravidla pro způsob volby, to není jenom záležitost legislativní iniciativy pana poslance Svobody, to je i záležitost neustále odkládaného rozhodnutí pražské rady. To je také na poslední chvíli definování pravidel. Takže se vraťme k meritu. Tím meritem je naprosto legitimní požadavek, aby v Praze volební výsledek byl definován co nejpoměrněji a aby nebyl ohýbán nějakými pokusy o většinový systém. Nic více, nic méně. Lidovci v tom nehrají roli. Ať už budou součástí jakéhokoliv volebního uskupení, z Prahy se nejspíše lidovecká bašta stejně nestane.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Carbol se vzdal faktické poznámky. Slova se ujme pan poslanec Petr Bratský.

 

Poslanec Petr Bratský: Děkuji za slovo. Zdá se, že už budu poslední. Já jsem se původně ani moc do debaty zapojovat nechtěl, protože jsem duší demokrat a chápu dobře, o co předkladatelům v tomto případě jde. Jenom bych chtěl ještě připomenout, když zazněly některé argumenty o tom, že Praha je jiná než jiné kraje, tak například jedna z věcí, která je velmi zvláštní, je ta, že Praha je jediný kraj, kde se volí v ten den zrovna i do obcí, v městských částech na radnice, zároveň do kraje a zároveň ve třetině Prahy probíhají i senátní volby, buď první, nebo druhé kolo, podle toho, jak pan prezident senátní volby vypíše v souladu s těmito volbami komunálními. Takže mimořádné podmínky a nároky, které jsou kladeny na pražského voliče, velice inteligentního, protože volí podle jiných zákonů ve stejný den, jsou velmi obtížné.

Já si jenom pamatuji, když už tedy tady hovořili pamětníci, tak do roku 1990 Praha provedla volby několikrát, pokaždé jinak. Jednou byl jeden volební obvod, deset volebních obvodů, pět volebních obvodů, jestli si pamatuji přesně. Když byl jeden volební obvod, byla to obrovská plachta s poměrně malými písmenky. Zvláště občané třetího věku, ti starší, kteří už mají slabší zrak a neměli doma lupu, se velmi těžko orientovali na té obrovské plachtě. Čili i nějaké technické opatření pro snadnější orientaci by bylo záhodné, aby tam bylo doprovázeno na těch světlemodrých, růžových a zřejmě bílých lístečkách, na kterých kandidátky budou, protože voliči mají právo vědět, kdo jak koho volí. V případě několika obvodů samozřejmě je to jednodušší, protože to je méně jmen, méně zatížení na voliče.

Jinak ale naprosto chápu, proč k tomu některé strany tady přistupují, a samozřejmě ten trend je jasný: chtějí demokraticky dosáhnout toho, aby se minoritní strany dostaly na kandidátce aspoň k jednomu mandátu. Řekněme, že je dobré se připosvézt při tomto i na malé radnice, protože tam často voliči potom už začínají volit tak trochu jednotně, takže to je asi pochopitelné, ale z hlediska pražských voličů to nebude jednoduché pro voliče, to vám říkám dopředu. Musíme se připravit na to, že zvlášť třetí generace bude dost dezorientovaná, a nevím, jestli to vždycky povede k tomu, co chtějí předkladatelé a co tím míní. Možná že to nakonec povede k tomu, že zrovna větší strany slíznou smetanu. Nakonec uvidíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan poslanec Petr Bratský. Nejprve přečtu omluvu. Byla mi doručena omluva z dnešního jednání od pana poslance Aleše Řebíčka.

Nyní pan poslanec Zdeněk Škromach, faktická poznámka, elektronicky přihlášená. Má přednost. Potom faktická poznámka kolegy Bürgermeistra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte úsměv Moraváka, protože to, co tady dnes předvádějí poslanci ODS, jejichž strana vládne suverénně většinově v Praze a kteří nám tady přes jejich Topolánkovu vládu se snažili vnutit nový volební zákon těsně před volbami, které potom zrušil Ústavní soud, tak dnes říkají, že vlastně ani nevědí, jak v té Praze mají volit, a myslím si, že to neumějí ani rozhodnout.

Přátelé z Prahy, pokud se nedomluvíte, tam my venkované vám to nakonec rozhodneme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan poslanec Bürgermeister také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bürgermeister: Nemám faktickou poznámku. V zastoupení předsedy klubu ODS žádám o patnáctiminutovou přestávku na jednání klubu a zároveň svolávám klub ODS do Státních aktů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Omlouvám se, nevnímal jsem to jako procedurální návrh. Po přestávce je prvním přihlášeným pan poslanec Petr Pleva. Nehlásí se, dobře.

Vyhlašuji přestávku do 11.35 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 11.20 hodin.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP