(12.50 hodin)
(pokračuje Dusík)
Jednou z důležitých součástí navrhovaného zákona by měla být právě snaha nezvyšovat zátěž toho prostředí. Prostředí v Moravskoslezském kraji je velmi silně zatíženo. Cílem je v tomto zákoně, pokud budou zřizovány nové průmyslové provozy, aby to bylo kompenzováno ať už uzavřením jiných znečišťujících provozů, nebo nějakými opatřeními typu výstavby zeleně. To je poměrně důležitý krok, který bychom chtěli v tom zákoně prosadit.
Co se týče otázky tepláren a možnosti financování, tak jednak součástí těch opatření je, abychom byli schopni vyčerpat těch zhruba 15 mld. Kč z operačního programu Životní prostředí, ale také to souvisí třeba s tím, že zde máte po druhém čtení novelu zákona o emisním obchodování, která by měla umožnit teplárnám čerpat povolenky na emise skleníkových plynů v postupném náběhu. Budou je mít ve větší míře zdarma a mohou tak využít tuto výhodu, kterou například ostatní evropské země nemají, protože je to výjimka, která byla přiznána České republice a několika málo dalším zemím.
Spolupráce s Ministerstvem zdravotnictví je určitě důležitá a funguje. Máme podepsaný program spolupráce Zdraví a životní prostředí. Informace o stavu zdraví a zdravotních rizicích s tím spojených samozřejmě k dispozici jsou a jsou také zdrojem pro práce, které jsou v materiálu popsány.
Myslím si, že zpráva, jak je předložena, určitě není řešením, které by ze dne na den znamenalo radikální zlepšení. Popisuje věci, které probíhají, popisuje projekty, které máme připravené, a vláda se tím dále bude zabývat, tak, aby vyhodnocení opatření popsaných ve zprávě bylo předloženo ve vládě do září tohoto roku, což ukazuje, že naší snahou je opravdu to, abychom pro příští zimu věděli, že jsme odpracovali konkrétní úkoly a že víme, že situace by se mohla postupně zlepšovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Martin Bursík je další přihlášený do rozpravy.
Poslanec Martin Bursík: Pane místopředsedo, dámy a pánové, já nebudu hovořit dlouho, protože si myslím, že Sněmovna už je v pátek odpoledne unavená. Proto se pokusím koncentrovat pár myšlenek, které vás třeba zaujmou a dají vám nějakou informaci o tom, jak se k té věci stavím.
Rád bych za prvé upozornil na novelu zákona o ovzduší, která prošla Poslaneckou sněmovnou v roce 2008. Chtěl bych tady zdůraznit velmi dobrou spolupráci Ministerstva životního prostředí s panem poslancem Chytkou za ODS, který pochází z toho regionu a který vlastně přišel s návrhem, jakým způsobem řešit rozpor, který existuje všude v oblastech, které mají vyšší zatížení znečištění ovzduší a kde dochází k těžce řešitelné situaci.
O co se jedná? Podniky splňují své emisní limity, které mají v rámci povolení, nebo nově integrovaného povolení, ale zároveň obyvatelstvo takto zatíženého regionu je vystaveno imisním expozicím, které řádově překračují imisní limity pro dané znečišťující látky. Největším problémem, jak je tady diskutováno, je jemný polétavý prach, který je prekursorem, nosičem, polyaromatických uhlovodíků. Jak to řešit? Podniky splňují limity, splňují povolení, ale zároveň jsou překračovány hygienické limity a lidé tam vlastně nemohou žít.
My jsme si na Ministerstvu životního prostředí velmi lámali hlavu, co s tím. Nenašli jsme v evropské legislativě nějaký návod na řešení tohoto problému. Snad jenom model ze Spojených států ze 70. let, kde pro regulaci jiných znečišťujících látek, emisí oxidu siřičitého, přišli modelově s vytvořením určitých bublin pro to území, kde se vlastně při povolování nových ekonomických aktivit umožní realizovat je v tom území pouze výměnou za vytěsnění jiných. A začalo se vlastně obchodovat s povolením na emise znečišťujících látek, v tomto případě SO2, výměnou, a pak ty podniky mohly v momentě, kdy modernizovaly, snížit emise, odprodat svoji úsporu jinému podniku, který přichází a chce v tomto území být ekonomicky aktivní a bude produkovat emise SO2.
My jsme analogii spolu s panem poslancem Chytkou za přispění legislativy a odboru ochrany ovzduší připravili a Poslanecká sněmovna, děkuji za to velmi pěkně, to schválila. Skutečně se poprvé stalo to, že krajský úřad nejenže může snížit emisní stropy, jak tomu bylo doposud, ale krajští úředníci byli v těžkém dilematu, jak mají snižovat emisní stropy, když zároveň tam pracuje 5,5 tis. lidí a týká se to zaměstnanosti. Neměli k tomu kuráž, neměli k tomu sílu, podléhali silnému tlaku zaměstnanosti. Ta novela zákona přinesla nikoliv "může", ale "musí" a přinesla povinnost krajskému úřadu v územích se zhoršenou kvalitou ovzduší, což je terminus technicus, který definuje Ministerstvo životního prostředí, snížit emisní stropy pro ty podniky, které emitují více než 30 tun jemných částic polétavého prachu ročně. Takové podniky musí snížit emise o 30 % v perspektivě následujících devíti roků. Je tam přechodné období, první dva roky se může připravovat pro projekt modernizace a dalších sedm let buď lineárně, nebo v případě, že odloží investici, musí snížit o 50 %.
Já si myslím, že tohle byl v podstatě revoluční krok, jehož efekt se zatím ještě neprojevuje, ale pokládal jsem za poctivé to zde připomenout, že Poslanecká sněmovna, poslanec Chytka, Ministerstvo životního prostředí v tomto kroku cosi konkrétního a v jistém smyslu revolučního skutečně učinili. Není to řešení toho problému, není to tak, že celý problém by mohl být řešen tímto jedním instrumentem, ale je to, pokud vím, poprvé v Evropě, kdy se propojil faktor emisní s faktorem imisním a přišli jsme s nějakým modelem, jak vlastně propojit tyto dvě informace, a výsledkem toho má být významné snížení emisí jemného polétavého prachu.
Mohl bych mluvit déle o tom, co je potřebné a co by se mělo v Moravskoslezském kraji činit, ale to je již více v kompetenci současného ministra. Také nechci, jak jsem slíbil, ubírat čas, ale považoval jsem za poctivé toto připomenout i paní poslankyni Jakubkové i panu místopředsedovi Zaorálkovi. Omlouvám se, nechci to politizovat, ono se to teď politizuje před volbami, ale tehdy jste byli setsakramentsky chladní k tomuto pozměňovacímu návrhu. Hlasovalo pro to málo poslanců. Věřím, že se vyvíjí vnímání významu této problematiky a že tím vzrůstá vůle poslanců různých frakcí politických stran tento problém aktivně řešit.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Krátký, poté pan místopředseda Zaorálek. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Krátký: Já se vrátím ke své poznámce. Zkusme opravdu najít ten průřez. Pan kolega Bursík se zmínil o tom, jak to řešili v Americe. Jeho věk mu nedovoluje si uvědomit, že nejhorším znečištěným městem v polovině minulého století byl Londýn. A náprava, jak se uvádí ve zprávě - prostě zlevnili primární energie, a v tomto případě to v Londýně byla elektřina. Dnes je to nejčistší město. Čili je to opravdu souhrn opatření. Nedělejme si někdo patent na to, že to umíme vyřešit. Sedněme si za stůl společně a vyřešme to. Není to jen Ostrava. Vraťme se do historie. Historie nám ukazuje cestu. Poučme se z toho, kde zlepšení nastalo, a použijme to. Zkusme teprve pak přidávat další experimenty. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Zaorálek. Připraví se pan poslanec Vojíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Jenom krátkou poznámku. Nechci tím moc zdržovat. Podívejte se, tam je přece jeden problém. My dnes díky stavu životního prostředí máme stop pro jakýkoli další ekonomický rozvoj, protože dokonce ani lehký průmysl už dnes není schopen splnit limity tak, aby mohl být umístěn. Chápete? My máme 12procentní nezaměstnanost, potřebovali bychom posílit zaměstnanost, a žádný další průmysl, ani lehký, už není možné schválit, protože se nevejde do emisní a imisní situace, která v tom kraji je. Tam je de facto zablokovaná jakákoli další významnější ekonomická aktivita, když to zjednoduším.
Ten problém je provázaný s ekonomickým řešením toho regionu. Bez toho, že tohle se zásadně v dalších letech nezmění, se ten region prostě nepohne kupředu. Tam v podstatě nelze nic dělat. ***