(17.40 hodin)
(pokračuje Grospič)
Ale - chtěl bych říci, že paní kolegyně má samozřejmě pravdu, že nastala důchodová reforma také v roce 1995. Ono bylo několik skoků v té důchodové reformě. Ale možná je dobré pro občany v České republice připomenout, že ještě v roce 1991, kdy po čerstvém uchopení politické moci takzvaní pseudozastánci pravdy nestačili ještě zruinovat český důchodový systém, byl poměr starobního důchodu k průměrné hrubé mzdě ve výši 55,3 %. Pak už klesal. Celé to období až do dneška klesal. V roce 1993 to bylo 47 %, v roce 1994 40,4 %. V roce 1995, kdy byla udělána druhá etapa této reformy, nikoliv vyvedení do státního rozpočtu přímé, které bylo v roce 1993, vyskočil ten poměr na 53,8 %, ale vzápětí v příštím roce, právě sražen reformou pravicové vlády Václava Klause, ODS, klesl na 43,5 %. A pak už se pohyboval tak, že v současné době dosahuje již jen 39,8 % k průměrné hrubé mzdě.
Myslím si, že v tomto zaostáváme zcela silně za celou řadou členských států Evropské unie. A není příliš dobré se zde chlubit tím, že máme nejnižší míru chudoby, protože na hranici chudoby a těsně pod ní se pohybuje zhruba 800 tisíc ze současných 10,5 mil. obyvatel České republiky a na hranici nuzného standardu žijí téměř 2 mil. občanů. Pro ty, kteří nevědí, co to znamená - to jsou lidé, kteří si nemohou dovolit ze svých příjmů vyšší jednorázový výdaj ve výši téměř 6000 korun, aniž by to vážně nenabouralo jejich rodinné rozpočty, jejich existenční starosti. V podstatě tito lidé žijí od výplaty k výplatě, od dávky k sociální dávce a přežívají v České republice. Čili ten poměr k 10,5 mil. obyvatel téměř 2,8 mil. lidí, kteří se pohybují kolem té hranice chudoby a oscilují pod ní nebo těsně nad ní, je velice tristní.
Možná že právě díky tomu, že zde téměř - a vím, že to bude chtít málokdo slyšet v této sněmovně - více než 40 let neexistovala nezaměstnanost a jistota práce a sociálních systémů, možná právě díky tomu ta chudoba není tak dramatická jako v některých jiných zemích a tak propastná. Přesto je otřesná a přivedly ji k tomu polistopadové vlády a zejména vlády pravicové v 90. letech svým bezostyšným přístupem.
Proč se v současné době, když se hovoří o připravované penzijní reformě a o tolik potřebném vyvedení toho hlavního pilíře pojištění do nestátních neveřejných důchodových fondů, nemluví třeba o krachu důchodového systému v Maďarsku? Proč se ale nehovoří také o insolventnosti těchto fondů ve Spojených státech amerických, které jsou často vzorem pravici, anebo o Spolkové republice Německo, kde prostě tyto fondy nemají potřebnou hotovost na vyplácení peněz svým klientům?
My ale nemusíme jít jenom do Maďarska. Můžeme jít také a hovořit také o zmíněném Slovensku, kde 18 % odvodů z hrubé mzdy jde z jedné poloviny státu na důchodové pojištění a z jedné poloviny právě těm soukromým důchodovým společnostem. Ovšem na Slovensku toto dobrovolné pojištění má jeden velký vážný problém, protože pojišťovny za minulý rok a začátkem tohoto roku neměly na nově přibývající důchodce prostě zdroje. Kapitalizovaly je pro své zisky, ale jaksi zapomněly na to, že je mají vyplácet svým klientům, tedy vlastně k účelu, ke kterému je správně vybírají.
Já bych tedy chtěl říci, že důchodová reforma bude velice důležitým tématem. My zcela určitě jako Komunistická strana Čech a Moravy říkáme, že kdyby prostředky na důchodové pojištění byly deponovány pro účely důchodového pojištění, kdyby se provedly drobné parametrické změny, kdyby se odstranilo zastropování a kdyby se aktivně podpořil růst zaměstnanosti, tzn. odbouralo oněch tři čtvrtě milionu nezaměstnaných a dala se těmto lidem práce, pak je tento systém dostačující a sociálně stabilizující českou společnost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Grospič. Nyní se hlásil o slovo pan poslanec Ludvík Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já jsem pozorně poslouchal pana předkladatele. Nemohu se ubránit pouze jedné věci. On tady řekl, že mu jde o to, aby důchodový systém byl trvale udržitelný. Domnívám se ale, že právě tento návrh jde proti udržitelnosti toho systému a že to bude znamenat prohloubení finanční nestability systému. Myslím si tedy, že tento návrh není možné podpořit. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Další, prosím, přihláška do obecné rozpravy? Pokud není, končím obecnou rozpravu. Jsme u případných závěrečných slov. Nejprve se zeptám pana navrhovatele, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Nechce. Paní kolegyně Páralová coby zpravodajka se závěrečným slovem též nehodlá vystoupit.
Je tedy před námi hlasování o návrhu na zamítnutí. Tento návrh zazněl v rozpravě. Za malou chvíli zahájím hlasování. Je zde žádost, abych vás odhlásila. Prosím tedy, abyste se všichni znovu přihlásili a zkontrolovali si, zda vaše hlasovací zařízení je opravdu v pořádku.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 164. Táži se, kdo je pro návrh na zamítnutí. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování pořadové číslo 164: přítomno 126, pro 53, proti 30. Tento návrh nebyl přijat.
Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Má někdo jiný návrh na přikázání? Nemá.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 165. Ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem na přikázání. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 165: přítomno 126, pro 116, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Dalším hlasováním je návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 166. Kdo souhlasí s tímto návrhem na zkrácení? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 166: přítomno 126, pro 26, proti 51. Tento návrh přijat nebyl.
Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku. Tím končím projednávání bodu číslo 83, sněmovního tisku 782. Děkuji panu navrhovateli a děkuji též paní zpravodajce.
Dále zahajuji projednávání bodu
40.
Návrh poslanců Davida Ratha, Jiřího Paroubka, Bohuslava Sobotky a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 942/ - druhé čtení
Poslanec David Rath: Děkuji. Dámy a pánové, my se poněkolikáté v tomto volebním období dostáváme k návrhu zákona, který by měl zrušit regulační poplatky ve zdravotnictví, které do našeho systému přinesla a prosadila Topolánkova vláda. ***