(18.30 hodin)
(pokračuje Šťastný)
Rok 2004. Zatímco sociální demokraté považují zdravotní koncepci svého ministra Jozefa Kubinyiho za spornou a doporučují mu, aby raději přestoupil do některé z pravicových stran, šéfovi České lékařské komory panu kolegovi Rathovi se jeho návrhy líbí. Ministr, který v čele resortu před několika měsíci, bylo to na jaře - než vyšel tento článek před několika měsíci - bylo to na jaře roku 2004, nahradil odvolanou Marii Součkovou, navrhoval, aby si lidé připláceli například za převoz sanitkou, recepty, stravu v nemocnici nebo administrativní poplatky u lékaře.
Spoluúčast u nás není populární téma, protože ho málokdo umí popsat. Připlácení se nebude týkat péče, která zachraňuje život nebo zdraví. Ve zdravotnictví je ale řada věcí, které s léčbou přímo nesouvisí anebo jsou na hranici, konstatoval tehdy David Rath, který ministrův plán považoval za reálný a sympatický.
V roce 1999 přišla Česká lékařská komora s řadou opatření na stabilizaci českého zdravotnictví. Tehdy v Listech České lékařské komory vyšel text, který říkal, že Česká lékařská komora není spokojena s koncepcí zdravotnictví, kterou vládě předložil ministr Ivan David. České tiskové kanceláři to řekl prezident České lékařské komory David Rath, který v Davidově koncepci postrádá odpovědi na základní otázku, co udělat s nepoměrem mezi finanční náročností resortu a vybranými prostředky. David Rath připomněl, že na tvorbě této koncepce se měla ČLK podílet. Nicméně se nepodílela a souhlasí, nebo souhlasila tehdy pouze s hierarchickou sítí nemocnic a oceňovala i některé nápady v lékové politice.
Více peněz do zdravotnictví by tehdy podle Davida Ratha přinesla například 20procentní spoluúčast pacientů na ambulantní péči až do 5 tisíc korun ročně - jak zajímavá paralela s naším ochranným limitem 5 tisíc korun ročně, poplatek 55 korun denně za pobyt v nemocnici - jak blízká paralela tolik funkčním regulačním poplatkům ve výši 60 korun, které nyní platí, 5 korun za recept, půlprocentní navýšení plateb zdravotního pojištění, 50korunový poplatek za pohotovost, a dokonce 200 korun za návštěvu lékaře v bytě.
Rozsah péče hrazené z pojištění by se podle Davida Ratha měl omezit. V dohadovacím řízení by se dojednával standard péče, který by byl součástí zdravotně pojistného plánu. Aby prostředky byly lépe využity, měla by se částečně omezit svobodná volba lékaře. Ve státních nemocnicích by měly hospodaření kontrolovat správní a dozorčí rady a kraje by si vytvářely vlastní zdravotně pojistné plány. Tolik duben roku 1999.
Vrátíme se zpátky do roku 2003, aby si veřejnost ovlivněná těmito populistickými návrhy mohla udělat sama názor na to, jak upřímně jsou podobné předvolební návrhy ze strany sociální demokracie myšleny.
Rozpaky a zděšení vyvolala v sociální demokracii ministryně zdravotnictví Marie Součková svými úspornými balíčky, kterými chtěla odvrátit téměř šestnáctimiliardový dluh nemocnic. Marie Součková přišla s vyloženě protisocialistickým návrhem - totiž připlácet si za zdravotní péči. Ve svém plánu reformy počítala s růstem spoluúčastni pacientů z 8,6 na 15 %. Nejprve však chce zrušit nadbytečná akutní lůžka v nemocnicích a udělat pořádek v hospodaření pojišťoven. Lidé by si platili spoluúčast až do celkové výše 2 tisíce korun ročně. Tady vidíte disproporci proti návrhům Davida Ratha z devadesátých let a počátku let dva tisíce a dále. Tam to bylo 5 tisíc korun, u Marie Součkové to byly 2 tisíce korun ročně. A i ona navrhuje taxu v ambulancích, doplatky za léky či poplatek v nemocnici. Marie Součková předpokládá, že když dají padesátikorunovou taxu v ambulancích, lidé nepřijdou za rok čtrnáctkrát, ale počty návštěv se přiblíží evropskému průměru, který je sotva poloviční.
Tehdy reagoval exministr zdravotnictví David. Od populistických slibů sociální demokracie, že nepřipustí spoluúčast pacientů, se distancoval. "Vždy jsem byl pro to, aby se některé výdaje hradily přímo, například v léčebnách dlouhodobě nemocných," zdůraznil. Nahrazují prý pečovatelské domy, kde se za služby běžně platí. Souhlasí i s připlácením na léky, je-li plně hrazený srovnatelný lék levnější. Léky zdarma seniorům, jak slibovala sociální demokracie, prý naopak odmítal, protože by to mělo katastrofální důsledky. Nejdříve ale podle exministra Davida je třeba zajistit hospodárné využívání pojistného a zabránit nákladům na léky a teprve potom, nebude-li to stačit, žádat od občanů doplatky na péči.
Tolik opět rok 2003, což není až tak dávná minulost.
V roce 2003 se známý publicista, který se zabývá zdravotnictvím v deníku Právo již řadu let, pan Václav Pergl zaobíral návrhy sociální demokracie. Spoluúčast na zdravotní péči a lécích tehdy podle návrhu měla být do výše 2 tisíce korun ročně. Je to velký pokrok. I přes skutečnost, že předkladatelé návrhu zapomněli v tomto tisku na občany a vyřadili tento ochranný limit, tak v minulosti jejich předchůdci na to tolik nezapomínali. Škoda.
Sociální demokraté tehdy navrhovali platit 50 korun za platbu u praktického lékaře, 20 korun za recept, 100 korun za návštěvu specialisty bez doporučení praktického lékaře - takzvaný vynucený gatekeeping se tomu říká. Občanská demokratická strana vždy říkala ano, my jsme pro takzvaný gatekeeping neboli směřování a optimalizaci při směřování pacienta od praktického lékaře směrem k specialistovi. Ale říkali jsme a máme to i v našem volebním programu, že ten gatekeeping, to směřování pacienta, musí být dobrovolné, ale musí být motivováno. Čili nikoliv povinné, ale dobrovolné.
Padesát korun za den v nemocnici navrhovala tehdy sociální demokracie v roce 2003, a to buď za celý pobyt, nebo časově omezený do deseti dnů.
Tolik jenom několik návrhů z tisku.
O čem toto svědčí? Já těch záznamů z tisku mám přes tisíc stránek. Je více než tisíc stránek, které jasně říkají od roku 1990 až do dnešních dnů, že jak sociální demokracie, tak David Rath jako hlavní předkladatel tohoto návrhu vždy a v pravidelných periodách v minulosti zcela prokazatelným způsobem byli pro jistou míru spoluúčasti pacientů. ***