(11.30 hodin)
(pokračuje Klas)
K tomu uvádím: Vždyť právě tato novela měla snížit administrativní zátěž - a zavedení regulace již vydaného vodoprávního povolení pro malé vodní elektrárny znamená, že bude - za prvé - zvýšena administrativní zátěž státní i veřejné správy, a to si vyžádá miliony korun z veřejných rozpočtů. Za druhé, bude zvýšena administrativní zátěž podnikatelů, provozovatelů malých vodních děl. Dle požadavku Ministerstva životního prostředí totiž budou muset zůstatkové průtoky pravidelně měřit a hlásit na vodoprávní úřad. A konečně za třetí, bude snížena daňová výtěžnost, protože budou mít provozovatelé malých vodních elektráren nižší příjmy a vyšší náklady, a sice z hlediska toho, že budou muset vybudovat zařízení k minimálním zůstatkovým průtokům, nové řídící systémy a ekologické posudky ke zjištění přítomných živočichů.
Tady bych se chtěl pozastavit u jedné věci a chtěl bych poprosit ještě jednou o zvážení část poslaneckého klubu ČSSD. Tady nejde o ryby ani rybáře. Kdybyste poslouchali, co jsem říkal ve druhém čtení, je to naopak věc, která je tady ustálena po desítky, možná řádově stovky let, a ekologie, příroda jaksi vůbec nedošla k žádné újmě. Poměry jsou velmi stabilizované.
Naopak když bych reagoval na to, co říkal ministr Dusík při druhém čtení, tak musím říci, že on říkal: "Lze očekávat, že se budeme pohybovat v různých extrémech, kdy na jedné straně budou povodňové situace a na druhé straně bude vody v krajině ubývat a budeme muset na to reagovat." K tomu bych chtěl uvést jenom to, že v minulosti, i dávno předtím, než se prováděla pravidelná historická měření, byly větší povodně i větší sucha než v poslední době, a než si pamatujeme. Energie vody se v minulosti využívala v daleko větší míře než dnes. A právě ve vodních náhonech u malých vodních děl je i v době sucha voda zadržována, a tím je udržena voda i v okolní krajině, aby se z ní nestal suchopár. Já si myslím, že to je zásadní věc, o které bychom měli přemýšlet, než řekneme, že malá vodní díla škodí živočichům v jejich okolí.
Závěrem mi dovolte, abych reagoval na předložený materiál pana zpravodaje. Protože vodní zákon, jak jsem již v úvodu řekl, obsahuje celou řadu věcí a malá vodní díla jsou jenom jeho částí, přesto já je považuji za velmi závažná z hlediska energetiky - a hlavně čisté energetiky, jedné z nejčistších energetik. A na rozdíl od větrných parků a slunečních elektráren je to dodávka stabilní. Nedělejme z ní dodávku pulzní, jako jsou větrníky a fotovoltaiky. Česká republika potřebuje stabilní dodávku elektrické energie.
Proto si dovoluji navrhnout jiný systém hlasování a procedury, než navrhl pan poslanec Petruška.
Za prvé bych chtěl vyzdvihnout poslední bod jeho materiálu, kde je podepsán pan poslanec Petruška jako zpravodaj zemědělského výboru, bod K, kde pan poslanec Tomáš Úlehla navrhuje změnu procedury, a já ji podporuji a žádám vás o její podporu, abychom začali hlasovat nejdříve o usnesení hospodářského výboru, které je nejméně obsažné a týká se pouze této části problematiky, a potom bychom měli začít hlasovat o usneseních, která jsou velmi rozsáhlá a zabývají se celou řadou problémů v rámci vodního zákona, a to je výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor.
Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Jako další se do rozpravy přihlásil pan poslanec Liška. Připraví se pan poslanec Úlehla.
Poslanec Ondřej Liška: Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, členové vlády, já bych vás rád upozornil na některé nebezpečné pozměňovací návrhy, které pocházejí ze zemědělského výboru a hospodářského výboru. Jedná se o následující návrhy, které jsou velmi problematické a které by mohly vést i k možná nezamýšleným důsledkům ve vztahu k Evropské unii a možná i k některým soudním dohrám.
Jedná se o pozměňovací návrh zemědělského výboru, je to tisk 895/2. Je to tedy bod 4a) k dosavadnímu bodu 25. Nadpis § 15a zní: "Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav". V § 15a odst. 3 větě druhé se za slova "havárií" vkládají slova "a vodohospodářské úpravy" a ve větě třetí se za slova "udržovací práce" vkládají slova "nebo vodohospodářské úpravy". Následuje pozměňovací návrh 4b) k dosavadnímu bodu 95. Dovolte mi je oba dva okomentovat.
Tyto návrhy zavádějí nový pojem vodohospodářské úpravy. Pojem je definován takto: "Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nebytné k zajištění funkcí vodních toků." V praxi bude možné vybagrovat, narovnat a ohrázovat přirozený úsek vodního toku i jeho okolí pouze na ohlášení vodoprávnímu úřadu. A celá definice je navíc defektní. Pod vodohospodářskými úpravami si obecně nelze představit jen zemní práce a změny terénu. Proces ohlášení je navíc přiměřeně navázán na stavební zákon. Tam se ovšem operuje s pojmem terénní úpravy. Z pohledu legislativního se zavádí úplně nový pojem do zákona. Poprvé je uveden v ohlašování v § 15 a vysvětlen je až u vodních děl v § 55. A v definici figuruje další pojem: funkce vodních toků, který v zákoně není již od minulé novelizace.
Nemělo by být možné provádět tak závažné úpravy, které, cituji: "podstatně mění přirozená koryta vodních toků", na pouhé ohlášení. Rámcová směrnice nás zavazuje k ochraně dobrého stavu vod a k jeho nezhoršování. Hrubé zásahy do koryt toků a jejich bezprostředního okolí bez řádného povolovacího řízení tomuto dokumentu prostě odporují. Návrh v podstatě umožní vytěsnění povolovacího správního řízení a posouzení podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a to i ze zákonem chráněných území. My proto velmi varujeme před schvalováním tohoto návrhu a prosíme vás o to, abyste tak učinili také.
Pak bych ještě rád okomentoval sporné pozměňovací návrhy hospodářského výboru v tisku 895/3. Je to bod 1a), 1b) a 2a) a 2b), tedy k novelizačním bodům 15 a 19. Ani absence vody v toku nebude důvod k odebrání povolení k nakládání s vodami. Přijetí tohoto návrhu by podpořilo vznik nerovných podmínek pro různé uživatele téhož toku. Někteří, například závlahy golfových hřišť, umělé zasněžování svahů, vodní elektrárny, by byli bez omezení zvýhodněni, často na úkor kvality toku, a druzí uživatelé by naopak mohli být silně znevýhodněni, například rybáři. Bylo by bráněno naplňování plánu oblastí povodí, hlavně revitalizacím toků a mokřadů. Návrhem 2b) se stanovuje povinnost vyplácet uživatelům náhrady omezení nebo odebrání povolení, tedy další zatížení státního rozpočtu.
Bod 3b) vkládá nový novelizační bod, který zní: "V § 91 odst. 3 se slova 'Ministerstvo životního prostředí vyhláškou' nahrazují slovy 'vláda nařízením'". Argumentace je celkem jasná. Je logické ponechat kompetenci vodohospodářským odborníkům z Ministerstva životního prostředí spíše než politikům. A my nedoporučujeme schválení jmenovaných pozměňovacích návrhů hospodářského výboru.
A poslední poznámka k pojmu funkce vodních toků. Její definice vypadla při minulé novelizaci a absentuje i v této novele. Proto by do zákona měla být doplněna.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ondřeji Liškovi. Mám další dvě přihlášky. Jako první vystoupí pan poslanec Úlehla a dále je přihlášen pan poslanec Vojíř, který ovšem by dostal slovo i jako zpravodaj hospodářského výboru v závěrečném slově, kdyby o to měl zájem. Prosím.
Poslanec Tomáš Úlehla: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, já jsem chtěl víceméně vystoupit s technickou poznámkou. Zareaguji tím pádem teď i na předřečníka. Zaznívalo to už i při projednávání zákona, ve kterém jsme řešili podporu výroby elektřiny z obnovitelů zdrojů energie. ***