(15.30 hodin)
Poslanec Martin Bursík: Vážený pane premiére, paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, dovolte, abych shrnul argumentaci, která mě vedla k načtení vlastně jediného pozměňovacího návrhu vyjma komplexního pozměňovacího návrhu výboru pro životní prostředí. Podtrhuji, že můj pozměňovací návrh je pozměňovacím návrhem ke komplexnímu návrhu. Z logiky věci by se nejprve mělo hlasovat podle mého názoru v proceduře o mém pozměňovacím návrhu k návrhu výboru pro životní prostředí a poté o výborovém návrhu.
Já jsem k tomu poměrně podrobně vystupoval a dovolím si vám velmi stručně připomenout, o co se jedná.
Po poměrně interesantních peripetiích při schvalování novely daňového zákona, ke kterému byl přilepen přílepek v podobě postupného náběhu aukcí pro českou energetiku od roku 2013, se ukázalo, že ten narychlo Poslaneckou sněmovnou schválený přílepek v sobě zahrnuje nerealistické termíny pro subjekty, kterých se potenciálně týká. Proto v Senátu byla přijata korekce tohoto pozměňovacího návrhu a dostali jsme se do úplně bizarní situace, kdy Poslanecká sněmovna a Senát společnými silami, poslaneckou a senátní tvořivostí, vytvářejí pravidla, na základě kterých by měly elektrárenské společnosti dostat zdarma na úkor budoucích příjmů státního rozpočtu výhody v odhadované výši 68 miliard korun.
O co se jedná? V průběhu francouzského předsednictví byl přijat klimaticko-energetický balíček a státy střední a východní Evropy, silně podporované německým a francouzským elektrárenstvím, prosadily postupný náběh aukcí v elektroenergetice. Znamená to, že ČEZ a další velké společnosti nebudou od roku 2013 povinny nakupovat veškeré povolenky k vypouštění emisí skleníkových plynů na aukcích, ale jejich část budou dostávat zdarma.
Je důležité zdůraznit, že tento na první pohled sympatický moment, že totiž výrobní náklady výroby elektřiny pro české elektrárenské podniky budou nižší, má dva veliké háčky. Prvním háčkem je to, že se to neprojeví v konečných cenách elektřiny pro zákazníky, protože - jak jste slyšeli mnohokrát Martina Romana, generálního ředitele ČEZ - cena elektřiny se tvoří na trhu, na spotovém trhu v Lipsku nebo na pražské burze, regulátor reguluje pouze tu regulovanou část ceny elektřiny. Jestliže tedy elektrárenská společnost vyrobí elektřinu s nižšími provozními náklady, tak to vede k větším ziskům té elektrárenské společnosti, ale nikoli k nižším cenám elektřiny pro konečné spotřebitele.
Abych byl úplně konkrétní, v loňském roce se zvýšil zisk ČEZ o 9,5 % na 51,9 mld. Kč. Tolik první argument.
Ten druhý argument, neméně podstatný, je v tom, že tato výhoda pro ČEZ a další elektrárenské podniky, ale především pro ČEZ, který dominuje ve výrobě elektřiny v České republice, tato výhoda je na úkor budoucích příjmů státního rozpočtu, kdy směrnice ukládá členským státům, aby minimálně polovinu těchto příjmů, těchto výnosů z dražeb, použily na snížení emisí skleníkových plynů, podporu vývoje v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, předcházení odlesňování a naopak zalesňování krajiny, zachytávání oxidu uhličitého v lesních porostech, ekologicky bezpečné zachytávání - tzv. sekvestraci - uhlíku, přechod dopravy na ekologickou dopravu nízkoemisní, financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti atd. Toto jsou opatření, do kterých by minimálně polovina výnosů z dražeb, které budou organizovány v členských státech Evropské unie, měla být směřována od roku 2013. Podstatou toho návrhu, který se již stal součástí našeho právního řádu, je však to, že tyto výnosy státu se sníží a budou z nich profitovat elektrárenské společnosti, ale nikde není garance, na co tuto výhodu elektrárenské společnosti použijí. (V sále panuje velký hluk.)
Já když jsem vlastně nastudoval pozměňovací návrh Senátu, tak teprve začalo být...
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano, pane poslanče, děkuji vám za vaši odmlku, kterou bezprostředně využiji k tomu, abych požádala slušně vaše kolegyně a vaše kolegy, zdali by byli tak laskavi a snížili hlukové zatížení nás všech a současně vám tím i umožnili odpovídající atmosféru k přednesu vašeho příspěvku do rozpravy. Dámy a pánové, děkuji vám za pochopení.
Poslanec Martin Bursík: Děkuji pěkně, paní místopředsedkyně a děkuji i vám - téměř všem z vás.
Tam je podstatné zdůraznit jeden element. Ty členské státy, které mohou uplatnit postupný náběh aukcí, to znamená členské státy, které jsou významně závislé na uhlí nebo na fosilních zdrojích a zároveň jejich HDP splňuje určitá kritéria, tyto členské státy budou moci tuto výhodu konzumovat teprve od roku 2013 a do konce tohoto roku teprve Evropská komise a její nový direktorát pro klima zveřejní pokyny, na základě kterých mají členské státy zpracovat tzv. národní plán investic do vybavení a modernizace infrastruktury a do čistých technologií.
Jinými slovy, Poslanecká sněmovna i Senát tady předběhly Evropskou komisi a ještě dříve, než Evropská komise stanovila pravidla, na základě kterých bude umožněno členským státům tuto možnost uplatnit, či nikoliv, tak Poslanecká sněmovna i Senát na základě iniciativy poslanců, nikoliv vládního návrhu, tuto úpravu přijaly.
Já jsem z důvodu dostatečného času pro to, aby si vláda i budoucí vláda rozmyslely, za jakých podmínek a zda vůbec tuto výhodu elektrárenské společnosti ČEZ a dalším poskytne, navrhl celý § 10a z novely zákona vypustit.
Rád bych ještě na doplnění argumentace přednesl velmi zajímavou studii, která analyzuje deset společností v Evropě, které nejvíce profitují na současném systému obchodování s emisními povolenkami. Zajímavé na tom je, že vedle osmi průmyslových podniků, mezi kterými jsou hutě ArcelorMittal, Lafarge a cementárenské podniky, tam jsou pouze dvě elektrárenské společnosti z celé Evropy. Jednou elektrárenskou společností jsou Slovenské elektrárne, což je dáno tím, že slovenská vláda pro ně vyjednala přebytek povolenek v rámci národního alokačního plánu, získaly 1,4 mil. emisních povolenek v roce 2008, a druhou elektrárenskou společností v Evropě je a. s. ČEZ, která v roce 2008 získala 1,7 mil. povolenek navíc, které nepotřebovala, které neužila a jejichž tržní hodnota v roce 2008 byla 23 mil. eur. To znamená ten efekt, kdy systém emisního obchodování má vést ke snížení emisí skleníkových plynů, a další elektrárenské společnosti v Evropě musely nakupovat emisní povolenky, aby mohly zajistit produkci podle svých plánů, tak v podstatě jedině ČEZ a Slovenské elektrárne se staly vítězem této "hry". ***