(14.20 hodin)
(pokračuje Fischer)
Proto jsme já i ministr financí po vyslechnutí zmíněné kritiky považovali za nejrozumnější celou věc přiznat a napomoci její nápravě.
Dlouho se zdálo, že celý problém je jen technickým nedopatřením a může být bez problémů napraven. Za mé přítomnosti došlo zde v Poslanecké sněmovně 10. února k jednání se zástupci odborů, ministrem financí a zástupci klubu ODS a ČSSD. Výsledkem byla shoda, že je třeba zrušit problematické ustanovení zákona o novém způsobu placení DPH mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Bylo tehdy dohodnuto, že pan poslanec Sobotka načte k některému z projednávaných zákonů pozměňovací návrh o DPH, konkrétně vypuštění § 36a odst. 3 písm. d), a celá věc tím bude vyřešena. V následujících dnech však došlo k zablokování Sněmovny a odbory tak ztratily víru, že existuje reálná šance na změnu zákona formou načtení poslaneckého pozměňovacího návrhu. Následně pak odboráři v dopravě oznámili, že vyhlásí stávku. Na to reagovala vláda mimo jiné i tím, že zařadila řešení celé věci mezi své hlavní priority, což jsem jasně řekl na jednání grémia vedení Sněmovny minulý týden.
Zde dovolte, abych jasně řekl, že vláda považuje stávku jako formu nátlaku za krajní a zcela mimořádné řešení, a v tomto případě za velmi krajní a velmi nepřiměřené řešení. Dlouho jsem proto zvažoval, zda nemá vláda takový nátlak z principiálních důvodů odmítnout. Vláda by se ukázala jako principiální a pevná. Nakonec jsem se ale rozhodl ustoupit. Vedlo mě k tomu více důvodů, ale dva byly nejdůležitější.
Prvním je skutečnost, že mým úkolem bylo a je dovést zemi v klidu k parlamentním volbám. Proto jste této vládě mimo jiné vyslovili důvěru. Nevedu vládu politickou a skutečnost, že jsem premiérem, není výsledkem voleb, ale důsledkem vnitropolitické krize po pádu politické vlády v polovině loňského roku. S takovýmto mandátem považuji za nejdůležitější, aby moje vláda maximálně hledala celospolečenský konsensus a nepřispívala k vyostřování už tak napjaté politické situace v zemi. A že by neústupnost vlády v této věci byla záminkou k vyostření stávkové hrozby, to je, myslím, zřejmé každému.
Druhý důvod jsem už zmínil. Byl to stav Poslanecké sněmovny. Po několika schůzích, kdy nebyl schválen ani jediný projednávaný bod, bylo zřejmé, že jedině aktivní angažmá vlády může zajistit, aby se problematika placení DPH za zaměstnanecké benefity dostala na program Sněmovny. Vláda proto využila možnosti vyhlášení legislativní nouze. A já rozumím tomu, že někteří z vás mají užití tohoto institutu za nepřiměřené; ale ruku na srdce - vláda neměla mnoho na výběr, chtěla-li skutečně efektivně jednat a přispět k odvrácení hrozby stávkou. Jiný nástroj vedoucí k rychlým výsledkům užít nemohla.
Dámy a pánové, já nepovažuji za dobré, že se právě problematika zdanění DPH u zaměstnaneckých benefitů tolik v posledních dnech zpolitizovala. Problém vznikl v podstatě technickým nedopatřením a nedomyšlením. Není to tedy výsledek ideového politického souboje, který znemožňuje dohodu a kompromis. Ani dopad na rozpočet není v tomto případě tím úplně nejzásadnějším. Jistěže nový systém by přinesl do rozpočtu nové příjmy, ale kolik to přesně bude, není podle ministra financí úplně snadné odhadnout, a jistě se k tomu dostaneme ještě v rozpravě. Proto se při přípravě rozpočtu s těmito příjmy nijak zásadně nepočítalo a očekávaný výsledek je jen v řádu desítek milionů korun. Osobně si proto myslím, že takováto cena za sociální smír v této zemi, a navíc tři měsíce před volbami, je ještě přijatelná.
Dámy a pánové, paní poslankyně, páni poslanci, několikrát jsem zde v této místnosti v minulosti končil přáním, abyste rozhodli ku prospěchu této země. Přeji si to i tentokrát, a proto vás žádám o podporu vládního návrhu.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Nyní se do rozpravy s faktickou hlásí pan poslanec Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pouze faktickou poznámku. Ve vší úctě, pane premiére, chci zcela zásadně odmítnout tvrzení, že se jednalo o technické nedopatření, či snad dokonce chybu, jak zaznívá ve veřejné diskusi. Tento návrh zákona jsem do legislativního procesu připravoval ještě já jako ministr financí a toto ustanovení na základě 6. směrnice novelizované o DPH jsem tam vložil zcela promyšleně, zcela úmyslně, jako odstranění nesystémové daňové distorze.
Podrobněji se k tomu vyjádřím při jednání o příslušném bodu, pokud bude uznán stav legislativní nouze. Nicméně nešlo o technické nedopatření, nešlo o chybu, šlo o systémový krok, a návrh vlády se snaží tam tu chybu opět vrátit.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan předseda Tluchoř. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, dovolte, abych se jen velmi krátce vyjádřil k žádosti vlády o pokračování jednání ve stavu legislativní nouze. Nejprve jsem chtěl říci něco podobného, co říkal pan kolega Kalousek. Prosím, abychom již neopakovali věty o technicistní chybičce, kterou je potřeba odstranit. Bylo to jasně záměrné jednání vlády a Poslanecké sněmovny, která hlasy poslanců všech poslaneckých klubů, stejně jako v Senátu, tuto novelu zákona o dani z přidané hodnoty schválila. Buď někteří kolegové nevědí, o čem hlasují, nebo podle toho, jak zafouká vítr, svůj názor účelově mění. A já bych před tím velmi důrazně varoval.
Předseda vlády ve svém dopise z 26. února 2010 žádal o projednání výše uvedeného návrhu zákona ve stavu legislativní nouze. Tuto žádost odůvodňuje tím, že navrhovaná změna stávající úpravy znamená odstranění nežádoucího stavu a její odklad by vyvolal negativní celospolečenské účinky spojené s možnými a značnými hospodářskými škodami; totiž hospodářské škody je asi to jediné, co je možné v dikci zákona o jednacím řádu v souvislosti s legislativní nouzí jmenovat.
Nutno ale říci, že značné hospodářské škody nevznikají fungováním tohoto řekněme sporného paragrafu v tom zákoně. Negativní, silně negativní hospodářské důsledky vyplývají z vydírání odborových předáků této Poslanecké sněmovny. Považuji to za naprosto nepřijatelné. A velice se divím - a přiznám se, že nerozumím, proč vláda zvolila tento postup tzv. legislativní nouze. Pokud existovala nějaká dohoda, tak existovala dohoda předsednictva Poslanecké sněmovny s předsedou vlády a s předsedy všech politických stran, které mají poslanecké kluby v této Sněmovně, že tento návrh zákona bude na základě návrhu vlády projednán 10. března v řádném procesu.
Není proto, pane premiére, vůbec na místě hovořit o nějakém zdržování nebo o nějakých obstrukcích. Byla dohoda všech zástupců politických klubů, všech předsedů politických stran Poslanecké sněmovny, vlády a vedení Poslanecké sněmovny, že 10. března na řádné schůzi Poslanecké sněmovny bude tento návrh projednán. Nevidím tedy absolutně, ale absolutně žádný důvod k vyhlašování legislativní nouze. Mám trochu obavu, že od pádu Topolánkovy vlády trpíme nouzí exekutivní. (Potlesk z pravé strany.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane předsedo. Nyní se přihlásil pan předseda Kováčik, poté pan předseda Sobotka. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedo, pane premiére, vážená vládo, paní a pánové, přeji vám všem dobrý den. Kéž bychom si mohli říci dnes večer, že byl skutečně dobrý.
Komunistická strana Čech a Moravy jako jediná v této Poslanecké sněmovně se, vážený pane premiére, žádným způsobem nepodílela na sestavení vaší vlády, této vlády, která je vládou úřednickou, vládou, která má dovést zemi k předčasným volbám. Chcete-li, jakýkoli přívlastek je možno zvolit. Nicméně jsme přesvědčeni, že tady hrozí nejen značné hospodářské škody státu vzniklé zastavením dopravy, této tepny života České republiky již tak těžce zkoušené krizí, ale že hrozí značné škody i na kapsách lidí, na kapsách zaměstnanců, na kapsách jejich rodin a že to, co dnes dopravní odboráři říkají, za co se stavějí, jsou právě nejen vlastní zájmy vlastních kapes, ale jsou to zájmy těch zaměstnanců, těch kategorií, které možná přijdou na řadu později. ***