(16.20 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla tedy faktická poznámka. Opět faktická poznámka pan kolega Dolejš. Prosím.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Skutečně nechci zdržovat, ale když je možné jednání, tak já se k té chybě přiznám. Já jsem ten tlustý tisk, který představuje zhruba 114 daňových změn a které ve své většině byly zdůvodňovány harmonizačně, tak jsem četl tak, že mi tato věc skutečně unikla, a proto jsem to byl já, kdo se pokusil ji korigovat ještě v loňském roce, než začala celá ta odborářská anabáze. Já se přiznávám, může se to stát. Možná díky mé nepozornosti, možná i díky tomu, že zdůvodnění této věci nebylo takové, jaké by být mohlo, a dokonce mělo.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Faktická poznámka pan poslanec Sobotka. Pan kolega Grospič také chce faktickou poznámku. Čili nejprve pan poslanec Sobotka. Poté faktická poznámka pan kolega Grospič, pan kolega Jandák.

 

Poslanec Bohuslav Sobotka: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové a kolegyně, vím, že pan poslanec Kalousek se snažil vést svatou válku proti některému typu, některým typům daňových výjimek, ale já jsem se snažil říci už ve svém úvodním vystoupení jako zpravodaj, že teď prostě není ta správná chvíle pro džihád proti daňovým výjimkám. Teď prostě pro takový džihád, pro takovou svatou válku, není ta správná chvíle. Když se podíváme na situaci velkých skupin zaměstnanců, kteří jsou znejistěni tím, že přicházejí o práci, že se jim snižují platy, a my teď tady ještě přijdeme se změnou DPH, která přináší další pokles reálných příjmů velkých skupin zaměstnanců, tak jenom zatápíme pod sociálním kotlem. A skutečně ta správná chvíle, abychom rušením některých těchto daňových výjimek ještě zvyšovali sociální napětí, které je ve společnosti už beztak vysoké - když se podíváme na to, že tady máme skoro půl milionu nezaměstnaných, když se podíváme na to, jak se vyvíjejí reálné platy v celé řadě odvětví - teď není ta správná chvíle pro svatý boj s daňovými výjimkami, jestliže to zvyšuje sociální napětí a vyvolává to takový neklid, jaký vyvolal tento návrh pana poslance Kalouska. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Nyní faktická poznámka pan kolega Grospič.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl vaším prostřednictvím říci panu Kalouskovi, že když už hovoříme o zaměstnaneckých benefitech a o tom jejich zdanění poslední novelou zákona o dani z přidané hodnoty a o tom návrhu, který máme dnes na stole, tak vůbec není pravda, a bylo by třeba, aby to lidé v České republice věděli, že odstranění sporného § 36a odst. 3 písm. d) zaplatí oni ze svých daní. To je obrovská mystifikace, která záměrně právě má poštvat určitou část veřejnosti proti těm, kteří mají zaměstnanecké benefity.

A zrovna tak není pravda, že se tento počet zaměstnaneckých benefitů týká 16 či 18 tisíc zaměstnanců, tak jak tady hovořil kolega Nečas. Zaměstnanecké benefity v různé podobě jsou nejenom režijní jízdenky, ale třeba také stravenky, které čerpá podstatně více zaměstnanců v tom pracovněprávním vztahu.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Tak, faktická poznámka pan kolega Jandák. Poté pan kolega Tluchoř. Poté pan kolega Kalousek.

 

Poslanec Vítězslav Jandák: Já se velmi omlouvám, ale já bych prostřednictvím předsedající chtěl poprosit Mirka Kalouska, kterého mám rád, a to tady říkám - skutečně mám - před celou Sněmovnou, ale právě proto bych ho chtěl strašně poprosit, aby nemluvil jako soudruh Štěpán. Když si vzpomenete vy starší, když začínala generální stávka v roce 90, 89, tak soudruh Štěpán říkal "my se vydírat nedáme!".

Neříkej to, Mirku, prosím tě. To nejsou vyděrači, to jsou demokratické odbory. Děkuji. (Potlesk klubu poslanců ČSSD a KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Jandák. Nyní faktická poznámka pan poslanec Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Doufám, Víťo - vaším prostřednictvím, paní předsedající - že naši vzájemnou lásku neohrozí, setrvám-li na svém stanovisku, že stávající postoj odborových svazů je vydírání. A jenom pro to vydírání byl vyhlášen stav legislativní nouze.

Ale já jsem se chtěl zeptat pana poslance Grospiče: Když ty daňové výhody jedněch, tvrdí, že to nezaplatí ti druzí, probůh, kdo to zaplatí? Ten stát nemá jiné peníze než ty, které vybere od svých občanů. To znamená výhodu každého musí zaplatit někdo jiný. Tak už to na tom světě chodí.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní tedy řádné přihlášky. Mám před sebou v tuto chvíli ještě dvě - pan poslanec Michal Doktor, poté pan kolega Radim Fiala. Prosím pana poslance Michala Doktora o slovo.

 

Poslanec Michal Doktor: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedo vlády, je zjevné, že je před námi nelehké rozhodování, a já myslím, že ta atmosféra, byť je napjatá, je jednoznačným dokladem toho, k jak velkému přesmyknutí v názorech a postojích jednotlivých politických stran dochází během několika měsíců.

Pod pohrůžkou vydírání stávkou, která má ochromit řadu měst a míst naší země, požádala vláda České republiky vedená premiérem Janem Fischerem o vyhlášení stavu legislativní nouze, tedy o exemplárně rychlé projednání návrhu zákona, kterým má být napadeno ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty schváleného Parlamentem České republiky a podepsaného prezidentem Václavem Klausem v uplynulém roce.

Myslím, že zjevně zaznělo, že není možné zde pouštět slovíčka a říkat omyl, pochybení, přehlédnutí, protože považuji za důležité a rozhodující pro naše další rozhodování připomenout, že legislativní proces celého návrhu zákona začal 28. 4. a skončil podpisem prezidenta v prosinci loňského roku. Osm měsíců! Osm měsíců nikdo neviděl, neslyšel, nebo snad vidět nechtěl. Ale o tom dále.

Připouštím, že to není vláda České republiky, kdo roztočil bubínek revolveru v zahájené ruské ruletě. Hodlám předložit argumenty a důkazy dohledatelné na veřejných listinách, které ukáží na pravý původ dnešního napětí. Zdůrazňuji, že zahálka a nepráce lemují osud zaměstnaneckých benefitů, ale také benefitů všech jako celku, tedy nikoliv jen pro zaměstnance, jako křiklavý příklad toho, jak je ve skutečnosti naplňována proklamativní póza, kdy se levice a s ní propletené odbory tváří jako jediní legitimní zástupci zájmů pracujících naší země.

Chtěl bych říci, že jen právo, respekt k němu, tedy respekt k právu obecnému a respekt k hodnotám, které tvoří náš soused, lidé žijící ve stejné zemi jako my i mimo ni, respekt k základním hodnotám demokracie - a zdůrazňuji pro odboráře - kam patří i respekt a právo na stávku, avšak na stávku, svolávanou v souladu se zákonem a s legitimním obsahem stávky svolávané, to jsou jediné legitimní záruky práv všech. Zdůrazňuji: všech pracujících. Odmítám jakékoliv dělení na ty, kteří jsou odborově organizováni - a platí, že ti, kteří jsou, těch je pouze 15 % - a na ty ostatní. Odmítám stávku jako nástroj vydírání, odmítám stávku jako pokus o politický lifting odborových předáků, kteří osm měsíců projednávání napadeného zákona spali sladkým spánkem. Jejich kolegy, poslance a senátory odboráře, nevyjímaje.

Všimněte si, kolik energie věnoval předseda sociální demokracie Jiří Paroubek pro to, aby se vysmíval a zostouzel některé mé kolegy předřečníky. Přitom se jedním jediným slovem nedotkl faktu a narážky, která klade ostrou a zjevnou souvislost mezi pohrůžkou a vydíráním stávkou a kandidaturou Jiřího Duška do Senátu v barvách sociální demokracie. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP