(16.20 hodin)
(pokračuje Jurásková)
Obsazení statutárních a dozorčích orgánů. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo a do akcionářských smluv společnosti promítlo následující: Ministerstvo zdravotnictví obsazuje v šestičlenných orgánech funkci předsedy a člena představenstva společnosti a nad rámec akcionářské smlouvy bylo ministerstvu umožněno nominovat ještě dalšího člena představenstva. Jednání jménem společnosti zamezuje rozhodnutí bez souhlasu zástupce nominovaného ministerstvem a dále funkci místopředsedy a člena dozorčí rady společnosti.
Transparentnost majetkové struktury. Ministerstvo pro zachování transparentnosti podílového vlastnictví společnosti stanovilo formu akcií na jméno. Dle stanov akcie společnosti znějící na jméno nejsou převoditelné bez předchozího souhlasu valné hromady, k převodu a přechodu akcií je třeba souhlasu 90 % všech akcionářů na valné hromadě společnosti. Jen pro úplnost je nutné dodat, že vzhledem k požadavkům zákona o veřejných zakázkách nedošlo k porušení tohoto zákona.
Role společnosti PrimeCell, akciová společnost. Jedná se o společnost, která je schopná v současné době v České republice zajistit výrobu produktů v oboru, je schopná uskutečnit a úspěšně uskutečnila transfer technologie do praxe. V České republice zatím existuje jen minimální počet biotechnologických firem, které by realizovaly vývoj v oblasti moderní terapie, ačkoliv projekty základního výzkumu v tomto odvětví jsou v řádech mnoha stovek milionů českých korun ročně. Stát tedy platí na jedné straně stovky milionů korun ročně za základní výzkum v oblasti moderní buněčné terapie, na druhou stranu stát doposud nezískal z těchto investic ani korunu zpět. Naopak PrimeCell na vlastní náklady od roku 2007 realizuje vývoj a výzkum v oblasti tkáňového inženýrství a nanotechnologie.
V biotechnologiích a v medicíně v České republice odhadujeme, že pouze jedno procento výsledků vědy a výzkumu vede ke skutečně tržní aplikaci, a to nepočítáme klinické zkoušky, které výsledné číslo ještě sníží. U medicínských oborů lze za uspokojivé považovat 25procentní úspěšnost. Při srovnání v oblasti teoretické fyziky je ve Spojených státech běžně požadováno 15 % výstupů vědy a výzkumu využitelných pro zavedení do praxe. PrimeCell tedy představuje pro Českou republiku strategického partnera s unikátní domácí i zahraniční - tady podotýkám, že mezi zeměmi, kde má PrimeCell zkušenosti, jsou Spojené státy, Velká Británie nebo např. Jihoafrická republika, zkušenosti z oblasti hi-tech a tkáňového inženýrství, kam spadá oblast léčivých přípravků pro moderní terapii, a se zkušenostmi s transferem vědy do tržní aplikace. Akcionáři společnosti jsou fyzické osoby v České republice.
V případě, že by stát nenabyl podíl Národního tkáňového centra, byl by bezesporu za několik měsíců kritizován za to, že způsobil svou nečinností finanční škody českému zdravotnictví a přímé škody českých pacientů týkající se kvality jejich života.
Stejně tak je nutno zdůraznit, že vzhledem k výše uvedenému a vzhledem k požadavkům zákona o veřejných zakázkách nebylo nutné ani možné vypsat veřejnou soutěž na nabytí cenných papírů státem. Pro úplnost, podíl státu v soukromé společnosti při realizaci transferu technologií v hi-tech oblastech prostřednictvím výzkumné organizace již podporuje česká i evropská legislativa. Například zákon o veřejných výzkumných institucích, kterými jsou ústavy Akademie věd, umožňuje těmto založit vlastní obchodní společnosti. A v České republice jsou patrné první transferové společnosti ve formě PPP, tzv. spin-off společností vybraných ústavů Akademie věd a soukromých investorů. Na některých z těchto projektů nese podíl rovněž PrimeCell.
Důvod pro nezařazení investice na tkáňovou banku do seznamu významných strategických investic ve zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví, tak jak mu ukládá kompetenční zákon, je povinno se zabývat rozvojem zdravotnictví jako celku. S ohledem na stabilizaci veřejných rozpočtů posuzuje ministerstvo jednotlivé strategické investice v souladu s potřebami rozvoje jednotlivých zdravotnických oborů, a to i ve vazbě na možnost financování z jiných zdrojů. Je nutné si rovněž uvědomit, že uvolnění finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu strategických investic ve zdravotnictví je vázáno na výnosy z privatizace majetku. Výše těchto prostředků je tudíž omezena a není garantována. Ministerstvo zařadilo do seznamu pouze takové investice, bez jejichž naplnění by nebylo možné zajistit dostupnost zdravotní péče, její rozvoj a kvalitu dle dostupných evropských standardů. Jedná se například o rekonstrukci a modernizaci dětské části Fakultní nemocnice v Motole, onkologické centrum Fakultní nemocnice v Plzni a další. Vynucená investice do infrastruktury Tkáňové banky při Fakultní nemocnici v Brně v rozsahu zhruba třetiny celkové částky uvolněné na strategické investice ve zdravotnictví by sama o sobě nezajistila samotné zachování produkce, stabilizaci nabídky transplantátů a léčebných přípravků pro moderní terapii dle evropských standardů.
Důležitým aspektem při rozhodování bylo získání také how-know a licence k produktům somatobuněčné terapie a nanotechnologie, které vlastní PrimeCell. Tím, že stát nabyl cenné papíry společnosti Národní tkáňové centrum, se stal garantem pro trh s tkáňovými transplantáty v České republice a přispěl k rozvoji biomedicíny v České republice. Jmenovitě její oblasti buněčné terapie a tkáňového inženýrství, do které spadají somatobuněčné produkty a která vykazuje silný potenciál dalšího rozvoje hlavně v oblasti léčby centrálního nervového systému a v onkologii. Jen pro informaci Poslanecké sněmovny, do Fakultní nemocnice Brno plynuly ze státního rozpočtu v letech 2003 až 2006 investiční prostředky ve výši 280 milionů korun, v letech 2007 až 2010 prostředky ve výši více než jedné miliardy korun.
Ještě pár informací o tkáňových bankách v Evropské unii. V Evropské unii existuje přes 500 registrovaných tkáňových bank a přes 2000 registrovaných tkáňových zařízení. Vlastní tkáňové banky v podobě soukromých subjektů existují ve většině členských zemí EU. V roce 2009 bylo 35 % objemu produkce realizováno soukromými bankami. V roce 2003 to bylo pouhých 10 %. Je tedy zřejmé, že jde o aktuální trend v Evropské unii. S ohledem na portfolio produkce jsou soukromé banky orientovány více na nové metody moderní terapie a buněčné transplantáty vedle tradičních tkáňových transplantátů.
Pro ilustraci uvádíme, že v roce 2008 bylo v celé Evropské unii vyprodukováno 42 530 muskuloskeletálních štěpů, z toho Česká republika tvořila pouhá 2 procenta. U rohovek to bylo celkem 37 246 štěpů, z toho 3 procenta v České republice. Jako příklady privátních tkáňových bank uvádíme banky v Polsku, na Slovensku, v Německu, v Nizozemí, ale také v Bulharsku. Tkáňové banky v České republice existují ve 24 funkčních tkáňových bankách.
Dále pro ilustraci lze uvést, že na soukromých zdravotnických zařízeních v České republice se běžně pracuje nejen se zemřelými dárci na místních patologiích, ale již dlouhodobě v České republice existují tkáňové banky jako součást nemocnic, které jsou provozovány obchodními společnostmi, akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným. Jde například o následující pracoviště: soukromá Nemocnice Šumperk, kde byla banka provozována do listopadu 2009, dále poté Karlovarská krajská nemocnice, akciová společnost, a Nemocnice České Budějovice, akciová společnost. Je tedy zřejmé, že existence tkáňových bank ve formě obchodních společností v České republice je rovněž běžnou praxí srovnatelnou s evropskými standardy a trendy.
Vedle již uvedených skutečností je nabývání majetkových podílů státu v obchodních společnostech a zakládání obchodních společností, které jsou určeny k obhospodařování zbytných, nebo naopak specializovaných strategických nebo finančně náročných aktivitách. Já bych jen poznamenala, že tkáňové bankovnictví v České republice podléhá transplantačnímu zákonu a transplantační zákon v sobě obsahuje přesná pravidla, kterým se musí podřídit jakýkoliv subjekt bez ohledu na svoji právní formu a je povinen tato pravidla dodržovat.
Děkuji za pozornost. ***