(15.10 hodin)
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já děkuji svým dvěma ctěným předřečníkům za starost o roli Poslanecké sněmovny. Myslím, že je evidentní, a v této Sněmovně je naprosto jasným zvykem, že se účastní vláda jednání Poslanecké sněmovny jako celek. Nicméně v několika případech v uplynulých dobách jsme byli svědkem toho, kdy vytrvalá přítomnost některého z místopředsedů dokonce u předsedů vlád vytvářela pocit, že je potřeba zřídit místopředsedů víc. Tato vláda, tato rodící se koalice má jasný záměr jít cestou úspor a cestou racionálního nakládání. Z tohoto důvodu nijak nesnižujeme účast členů vlády na jednání Poslanecké sněmovny, nicméně snaha této vlády je stejně jako v případě místopředsedů Poslanecké sněmovny, v jejich případě místopředsedů vlády, jít cestou úspor a nevytvářet pouhé místo místopředsedy vlády pro sezení v Poslanecké sněmovně. Myslím, že za to to nestojí. Vláda se samozřejmě bude účastnit jednání Poslanecké sněmovny, bude tady samozřejmě sedět, poslouchat vaše názory, bude se ke všemu vyjadřovat, nicméně pověřený člen vlády je v tuto chvíli o několik desítek tisíc levnější než pověřený místopředseda vlády. A kvůli tomuto jednoduchému, jednotnému slovíčku si myslím, že stojí za to tu změnu udělat. Čili nejedná se o žádný posun ve vztahu vlády a Poslanecké sněmovny, jedná se jednoznačně o úsporu a myslím, že o tu by nám mělo jít všem.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vidím pana poslance Klučku, který se hlásí o slovo. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, podívejte se za mne. Vidíte zde místopředsedu vlády? Nebo premiéra? Jedná Poslanecká sněmovna. Je zde pouze ministr kultury. Je pověřen zastupováním vlády na této sněmovně? Pokud přijmeme toto usnesení, pak tedy kterýkoli člen vlády bude zde sedět, tak vlastně bude pověřen. Myslím si, že to není cesta k dobrému.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Sobotku, který se hlásí.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, já myslím, že je důležité, abychom se všichni vzájemně dobře pochopili. A možná by bylo také dobré, abychom si uvědomili, proč bylo přijato příslušné usnesení Poslanecké sněmovny. Bylo přijato proto, aby tady během celé schůze nemusel být přítomen pouze premiér. Asi všichni respektujeme, že premiér této země má celou řadu důležitých povinností. Patří mezi ně účast na schůzích Poslanecké sněmovny, ale jsou také jiné povinnosti předsedy vlády než se pouze účastnit našich schůzí. Proto bylo přijato usnesení, které umožňuje delegovat onu účast premiéra, jeho osobní přítomnost, fakt jeho osobní přítomnosti na schůzi Poslanecké sněmovny na některého z místopředsedů vlády. A Poslanecká sněmovna není od toho, aby řešila, jakým způsobem bude strukturována vláda. My máme možnost pouze vládě vyjádřit či nevyjádřit důvěru při úvodním hlasování a ta struktura, to je věcí vládní koalice. Ale myslím si, že vláda je přece schopna najít takovou optimální strukturu, aby usnesení Poslanecké sněmovny mohlo být naplněno. A znovu chci zdůraznit: my tady nejsme od toho, abychom vycházeli vstříc vládě. Vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně. Nikoli Poslanecká sněmovna vládě České republiky. To říká ústava naší země. A podle mého názoru ten problém není ve finanční rovině.
Já myslím, že by stačilo určitě zrušit několik tabulkových míst na Úřadě vlády, koneckonců je jich tam několik set. Určitě by stačilo zrušit některé zbytečné vládní zmocněnce, kteří sledují výstavbu dálnic, které dávno má na starosti Ředitelství silnic a dálnic, a my platíme měsíčně možná stovky tisíc, možná miliony korun na zbytečné vládní zmocněnce. A kdybychom toto všechno zrušili, určitě nebude problém pro zákonný příplatek pro jednoho místopředsedu vlády, který by z pověření premiéra, pokud se premiér nebude moci zúčastnit ze závažných důvodů schůzí Poslanecké sněmovny, tuto schůzi sledoval a případně by řešil věci, které je nutné prakticky řešit. A my víme, že i v průběhu schůze Poslanecké sněmovny se vyskytnou otázky, pro které je dobré, aby zde existovala přímá praktická aktuální komunikace s představitelem vlády. Vzhledem k tomu, že nás v tuto chvíli čeká připravovaná vláda koaliční, tak si myslím, že je to o to důležitější. Toto nebude jednobarevná vláda, toto bude koaliční vláda, a proto je velmi důležité, abychom v každý okamžik věděli na této půdě Poslanecké sněmovny, kdo má zmocnění za tuto koaliční vládu zde hovořit a zde jednat a řešit praktické aktuální problémy, které se během jednání této Poslanecké sněmovny vyskytnou.
Já to říkám z praktického hlediska. Myslím si, že pro nás by bylo užitečné, kdyby toto ustanovení zůstalo zachováno, kdyby pan premiér, budoucí premiér naší země přijal taková organizační opatření, aby místopředseda vlády nebo jeden z místopředsedů vlády tuto agendu mohl zastávat. Myslím si, že skutečně nebude žádný problém ušetřit v rámci Úřadu vlády potřebné finanční zdroje. My to rozhodně jako sociální demokraté budeme podporovat při projednávání státního rozpočtu. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já jsem teď viděl přihlášené pana poslance Filipa, pak pana poslance Tejce a pak pana poslance Nečase.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, paní a pánové, já se odchýlím od předmětu této chvíle. Jaksi se zabývá tématem, které jsme asi rozpracovali více, než se na začátku zdálo. Navrhnu v podrobné rozpravě nepřijmout, aby dále platilo usnesení číslo 1616 z 25. května 2001, které potom přešlo ještě jednou ve znění Poslanecké sněmovny z 12. září 2006 v pátém volebním období, a to se týká volby členů Rady České televize pomocí hlasovacího zařízení. Připomínám, že už v roce 2001 toto usnesení vzniklo tím, že neexistovala v podstatě tehdejší vládní koalice, řekl bych, v tajném hlasování a muselo se ověřovat. Jestli si pamatujete na některé trapasy uvnitř vlády Vladimíra Špidly později, tak tím, že se hlasovalo veřejně nebo se kontrolovalo hlasování. V tomto ohledu si myslím, že tak důležitý orgán, jako je Rada České televize, která má svá zákonná zmocnění v zákoně o České televizi, by měla být volena vždy tajně, a takový návrh pro toto volební období připravuji. Proto navrhuji už nyní, aby toto usnesení dále neplatilo. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se omlouvám panu Nečasovi. Uvědomuji si, že jako premiérovi jsem mu nedal slovo přednostně. Tady v té Sněmovně to tak nevypadá, ale je to tak. Tak se ještě jednou omlouvám. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já jsem přesvědčen, že návrh usnesení, které tady přednesl pan předseda Tluchoř, jde správným směrem. Za prvé, pamětníci si určitě vzpomenou na to, že toto usnesení bylo přijato v roce 1996. Mimochodem - na návrh tehdejšího předsedy poslaneckého klubu ČSSD pana Stanislava Grosse. A bylo přijato za situace menšinové vlády poměrně bez nějaké hlubší rozpravy, poměrně chaoticky a tehdejší opoziční většinou, která tady fakticky byla. Pamětníci si opět vzpomenou, že žádné hlubší racio pro používání tohoto usnesení nebylo vyjma toho, že v určitém okamžiku umožňovalo opozici například i zablokovat schůzi Poslanecké sněmovny pro nepřítomnost daného místopředsedy vlády. Toto usnesení z hlediska praktického chodu nepřineslo Poslanecké sněmovně nikdy nic pozitivního kromě zmatků.
Mohu každého ujistit, že vláda, která vzniká, bude se vší vážností přistupovat ke spolupráci s Poslaneckou sněmovnou. Koneckonců, kdo se podívá na účast na hlasování například u designovaného předsedy vlády, to je u mne, v minulém volebním období, zjistí, že ze členů vlády jsem měl zdaleka nejvyšší účast. Já si vážím kooperace se sněmovnou, usiluji o dialog se sněmovnou. Na druhé straně tady jednoznačně platí to, že se máme chovat racionálně. Jestliže 200členná Poslanecká sněmovna má v rámci těchto racionalizačních opatření pouze tři místopředsedy, tak 15členná vláda České republiky podle mého názoru má obhajitelné maximálně dva místopředsedy vlády.***