(17.30 hodin)
(pokračuje Šlégr)
Sociální demokracie bere sportovní oblast velmi vážně a má v plánu ji svými návrhy odpovědně rozvíjet. Například podpořit novelu loterního zákona tak, aby určité množství peněz šlo striktně do sportu. Dále využít nabídky České televize, která nabízí prostředky z reklamy, jež do této doby šly na fond digitalizace a skončí zhruba v polovině roku 2012. Doslovně to znamená: vysílejme reklamu v České televizi, dejme jí rozumné procento, abychom z reklamy vygenerovali miliardu až miliardu a půl, a rozdělme se. Třetinu kultura, třetinu sport, třetinu Česká televize na digitalizaci archivu. Myslím si, že najdeme spoustu dalších možností a nápadů, jak českému sportu pomoci. Znovu ale opakuji, že ten, kdo se musí přestat tvářit, že sport, nejen špičkový, ale i masový v České republice neexistuje, je vláda.
Možností, jak přinést finanční prostředky do sportu, a nápadů na jeho posílení je určitě celá řada. Proto vás dnes žádám, vážení kolegové, pracujme, hledejme a vytvořme takový systém, který posune náš sport dopředu a ne do takzvaného Řecka, jak jsme v posledních měsících zvyklí slýchat. Za sebe a za sociální demokracii jsem připraven pracovat a naslouchat všem, kteří se mnou souhlasí, že sport je pro naši společnost důležitý a potřebný pro rozvoj osobnosti, utužení zdraví, prevenci kriminality a především také pro pocit hrdosti na to, že jsme malá, ale úspěšná země v oblasti sportu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Teď bych požádal Martu Semelovou a připraví se Kateřina Konečná.
Poslankyně Marta Semelová: Vážený pane předsedající, členové vlády, poslankyně a poslanci, obdrželi jsme návrh programového prohlášení vlády, které má být, jak se praví v preambuli, záchrannou brzdou k zastavení prohlubování negativních tendencí, zejména zadlužování státu. Ve skutečnosti se však nejedná o žádnou záchrannou brzdu. Naopak. Jedná se o sešlápnutí pedálu, který na plný plyn rozjede naprosté okrádání obyčejných pracujících lidí, ale i těch, kteří by chtěli pracovat, avšak současný systém jim to znemožňuje. Bude mít značné dopady na mladé, kteří vstupují do života, na rodiny s dětmi, na středně- i nízkopříjmové občany a na lidi v důchodovém věku. Jedná se o protiústavní likvidaci sociálních a životních jistot zakotvených v Listině základních práv a svobod, jako je právo na práci za spravedlivou odměnu, dobré pracovní podmínky, bezplatnou zdravotní péči, zabezpečení ve stáří či při nezpůsobilosti k práci a podobně. Vláda chce vyždímat občany, kteří mají hluboko do kapsy, a zvýhodnit vysokopříjmové voliče. Navrhuje krátit sociální dávky podpory, zrušit sociální příplatek, snížit výši rodičovského příspěvku, omezit porodné u prvního dítěte a u dalších narozených dětí ho úplně zrušit.
Uvědomují si páni ministři, že dvě třetiny občanů České republiky nedosáhnou ani na průměrnou mzdu a 800 tisíc lidí je na hranici chudoby? Vědí o tom, že zatímco deset procent nejbohatších rodin má čistý měsíční příjem na jednoho člena v průměrné výši 25 797 korun, musí se jiných deset procent domácností spokojit a hlavně přežít s pouhými 6020 korunami? Co jsou ty tolik proklamované rovné podmínky, rovné šance, stejná startovní čára pro všechny, když například předseda představenstva těžařské společnosti v České republice má roční příjem 210 milionů korun, šéf ČEZ 100 až 120 milionů korun, ředitel těžební OKD za předloňský rok 193 milionů korun? A mohla bych pokračovat dalšími vyvolenými včetně představitelů některých masmédií, kteří si své vysoké odměny zřejmě zasloužili za svoji představu objektivního a vyváženého vysílání. Jejich příjmy jsou pro naprostou většinu národa z říše snů a pohádek.
Proč vláda nehledá spravedlivější a efektivnější zdroje, jako je zrušení zastropování odvodů na zdravotní a sociální pojištění, strop na financování volebních kampaní, zavedení progresivní daně? Mimochodem, ta je na celém světě, například v USA podle veřejně přístupných zdrojů spodních 30 % neplatí daň vůbec, horních 5 % platí 50procentní daň, jinak je odstupňována.
Ušetřit se dá na zahraničních misích, které nás jen v loňském roce přišly skoro na tři miliardy korun, což je o půl miliardy víc než v roce předcházejícím. Peníze vyhazujeme i na některé nadbytečné ústavy, jako je Ústav pro studium totalitních režimů, který nás stojí 83 milionů korun ročně.
Vláda v návrhu prohlášení tvrdí, že jen podnikatelský sektor je tvůrcem bohatství společnosti, ne stát. Ale stát byl tvůrcem bohatství společnosti a disponoval obrovskými zdroji. Bohužel se polistopadové vlády těchto zdrojů zbavily. Majetek státu se rozprodal, zprivatizoval, rozkradl, světoznámé podniky, aby nemohly konkurovat, se zlikvidovaly, takže zisky teď cestují do zahraničí a do soukromých kapes. A to se týká i peněžních ústavů. V České republice je 38 bankovních domů, z toho 31 ovládají zahraniční vlastníci. Tyto banky měly jen za třetí čtvrtletí 2009 čistý zisk 40,2 miliardy korun. Pochopitelně však putoval do zahraničí. Z toho všeho dnes mohly jít peníze do zdravotnictví, školství, sociální oblasti atd. Namísto toho vše zaplatí občan. Ať vezmeme kapitolu po kapitole.
Zdravotnictví. Prohlášení vlády, že nepřipustí zhoršení dostupnosti zdravotní péče a že zajistí rovný přístup k péči hrazené z veřejného zdravotního pojištění, je výsměchem občanům. Neboť nejen že zachovává zdravotnické poplatky, ale ještě navyšuje. Tomu říkám vládou vyhlašovaný rovný přístup! Doufám, že občané, zvlášť ti starší, kteří se bez zdravotní péče, léků a mnohdy i dlouhodobé hospitalizace neobejdou, to náležitě ocení.
Chci připomenout, že KSČM, a bylo to tady již dnes řečeno, i nadále trvá, aby v souladu s Listinou základní práv a svobod byly zrušeny poplatky ve zdravotnictví.
Další oblast - bydlení. Jedná se o velmi závažné téma, které se dotýká všech občanů. Vláda chce předložit návrh novely občanského zákoníku s cílem ukončit regulaci nájmů. Vážení, víte, do jakých výšek se už dnes vyšplhaly nájmy? V Praze se např. platí až 120 korun za metr čtvereční. Řada občanů se dostává do zoufalých situací, kdy na zaplacení bydlení prostě nemá. A to zvlášť senioři. Polovina důchodců v České republice má důchod pod 10 tisíc korun měsíčně. 20 tisíc seniorů pod 5000 korun měsíčně. Náklady na bydlení tvoří 60 až 80 % jejich příjmů a nezřídka přesahují vůbec jejich možnosti. Kam mají tito lidé podle vládních představ jít? Pod most?
Za posledních 20 let vzrostlo regulované nájemné až 40krát, zatímco důchody vzrostly v průměru 6 až 7krát. Stavějí se byty pro bohaté, které zejí prázdnotou, ale malometrážní se sociálním nájemným nejsou. Stále víc občanů a rodin se dostává do finančních potíží a dluhových pastí, na nichž profitují lichvářské firmy a exekutoři, kteří bez slitování připraví člověka o všechno, co má.
Další kapitola - rodinná politika. Vláda tvrdí, že bude vytvářet podmínky pro rychlejší návrat pečujících rodičů k výdělečné činnosti. To zní sice pěkně, ale jednak by musela také vyřešit to, aby se mladé maminky či otcové kolikrát vůbec měli kam vrátit. ***