(11.20 hodin)
(pokračuje Klaus)
Vše, o čem hovořím, má vztah k tomu, co mi jako prezidentu republiky leží na srdci především. Tím je zvyšování důvěry našich občanů k parlamentnímu systému jako takovému. Na tom se musí podílet všechny ústavní a státní instituce, vláda, soudy, policie i regionální a místní samospráva. Parlament a jeho Poslanecká sněmovna má v tomto pro mne nejdůležitějším ze všech úkolů roli klíčovou.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, máte velkou příležitost vrátit Sněmovně v očích veřejnosti vážnost, která jí patří. Je to podmínka nutná, i když ne postačující, k tomu, aby veřejnost demokracii a svému státu důvěřovala více než dosud. Zda z dnešní komplikované chvíle vyjdeme posíleni, zda bude naše republika místem ekonomické prosperity a duchovního růstu, to záleží na každém z nás a na každém z našich spoluobčanů. Avšak odpovědnost vás, nově zvolených zákonodárců, je v tomto ohledu zcela mimořádná.
Pokud si současná vládní koalice uchová elementární soudržnost, máme příležitost, která se již nemusí opakovat. Jednoznačné rozvrstvení sil dává naději, že složité reformy, které před námi stojí a jejichž společným jmenovatelem je deficit našich veřejných financí, mají právě teď větší šanci na řešení než v minulých letech.
Bohužel nejde o věci nové a neznámé. Ve svém vystoupení ve Sněmovně jsem v říjnu roku 2003 řekl, že - cituji - "jako občan i jako hlava státu nemohu přehlédnout, že byl státní rozpočet na rok 2004 připraven s nejvyšším deficitem v historii naší země, a to nejen za období od vzniku samostatné České republiky". Dále jsem řekl, že dnes známé návrhy "jsou spíše variantou takzvaných úsporných balíčků než východiskem ke skutečné systémové změně". A tuto část svého projevu jsem zakončil větou: "Řekněme si to naprosto jasně, reforma veřejných financí, což je vlastně reforma vztahu státu a občana, zůstává zásadní věcí naší nejbližší budoucnosti." Je smutné konstatovat dnes, po sedmi letech, že i teď je tato tolik potřebná reforma vztahu občana a státu zásadní věcí naší nejbližší budoucnosti. Právě tuto reformu zůstali politici našim občanům po celou tuto dobu dlužni.
Před českým parlamentem, a tedy před vámi všemi, stojí v následujícím období velká výzva. Na vás do značné míry záleží, zda se dostatečně hluboké a rychlé reformy podaří uskutečnit tak, aby Česká republika získala dobré základy pro dlouhodobou prosperitu a konkurenceschopnost, aby byla schopna odolávat globálním či evropským ekonomickým turbulencím, aby náš ekonomický, sociální a zdravotní systém stimuloval aktivitu, efektivnost, odpovědnost a flexibilitu a aby umožnil využívat a rozmnožovat bohatství naší země ve prospěch jejích občanů. Nesmíme promarnit čas, který máme k dispozici. Nesmíme upadnout do vleku politického cyklu a tak, jako se to dělo v minulosti, nezbytné reformy a zásadní rozhodnutí odkládat. Občané a voliči by nám to neodpustili.
Ke všem těmto úkolům vám chci popřát hodně odvahy, sil a odhodlání. Jako hlava státu vás chci ubezpečit, že jsem připraven v rámci svých možností, pravomocí i společenského vlivu s vámi co nejtěsněji spolupracovat na všem, co přinese naší republice prospěch.
Přišel jsem mezi vás právě - dokonce úplně přesně - v polovině svého druhého funkčního období. Věřím, že čas, který nám ke společné práci zbývá, bude časem plodné spolupráce. Velmi bych si to přál.
Děkuji za pozornost. (Shromáždění povstává, dlouhotrvající potlesk.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Vážený pane prezidente, dovolte mi, abych vám - jistě jménem všech svých kolegyň a kolegů - poděkovala za to, že jste navštívil dnes Poslaneckou sněmovnu. Děkuji vám za vaše slova
Dovolte mi, abych pokračovala v našem jednání, které jsme si společně ještě naplánovali pro letošní den, a vás tedy, dámy a pánové, prosím o to, abychom nyní společně vyhlásili přestávku, která bude do 13.15 hodin.
(Jednání přerušeno v 11.27 hodin.) ***