(18.50 hodin)
(pokračuje Šnajdr)
Ten první byl návrh na zařazení řekněme zprávy vlády o odměňování ve zdravotnictví. Je zřejmé, že kolegové pravděpodobně tento návrh předkládali s cílem ukázat veřejnosti, že oni se o odměňování zdravotníků zajímají, že oni mají zájem je vylepšit. Tak já se ptám, pokud bychom prosadili nebo pokud by tento váš návrh prošel a české zdravotnictví by v době krize přišlo o dalších 10 miliard, jestli si skutečně myslíme, že by na tom zdravotníci byli lépe, a jestli si skutečně myslíme, že by zdravotníci měli větší prostor pro lepší odměňování.
Ten druhý příklad si vezmu z iniciativy pana kolegy Haška, který zde navrhoval zprávu o kofinancování regionálních operačních programů. Já si dovolím Sněmovně připomenout, že sociální demokracií spravované kraje utratily více než jednu miliardu korun na nezákonné proplácení regulačních poplatků. Jestli dovolíte, prostým přepočtem za tuto jednu miliardu by bylo lze kofinancovat projekty z regionálních operačních programů ve výši více než 14 mld. Kč. I zde jsme schopni si odpovědět, jestli se jedná o předvolební evergreen, či vážně míněný zájem.
Já myslím, že fakta padla. Dovolte mi proto, abych procedurálně navrhl zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já tu teď mám faktickou. První pan poslanec Vojtěch Filip, pak David Rath a Soňa Marková. Takto jsem viděl pořadí, takže nyní Vojtěch Filip.
Poslanec Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, já jen technickou. Vaším prostřednictvím panu kolegovi Šnajdrovi - jeho soustraník z ODS, takto velký ředitel soukromého podniku v Českých Budějovicích, mi řekl, že to je pěkná ptákovina - cituji -, ty poplatky, protože on by snadno unesl, kdyby se systém řešil systémem, to znamená, že se zvýší o nějaké procento, resp. desetinu procenta, zdravotní pojištění, a nikoliv že bude platit dvakrát, jednou zdravotní pojištění - a jeho plat ředitele a manažera není malý - a potom bude platit ještě u lékaře a bude si tam připadat dvakrát trapně.
Takže prosím, neříkejte, že jsme tady udělali jakýsi populistický návrh dnes. Já si myslím, jestliže chcete nesystematicky zrušit systém, který tady je ústavně zaveden, tak to řekněte rovnou a nezabalujte to do takových trapných slov!
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan poslanec David Rath je další přihlášený, zřejmě s reakcí. Řádná přihláška?
Poslanec David Rath: S řádnou přihláškou na osm minut. Dámy a pánové, poplatky už řešíme poněkolikáté. Stále tady řešíme totéž, to znamená zda regulují, neregulují a zda přinášejí nějaký pozitivní efekt.
První otázka, která tady zazněla i z úst pana poslance Šnajdra, se týkala ekonomického dopadu zrušení poplatků. Ale když řeknu B, musím říci A. To znamená vláda Mirka Topolánka, ve které pan Šnajdr také byl účasten jako náměstek ministra, snížila platby státu právě zhruba asi o 8 miliard za státní pojištěnce. Kdybychom ponechali v platnosti ten zákon před nástupem Topolánkovy vlády, tak dnes jsme měli ve zdravotnictví zhruba o 10 miliard více. Vy jste udělali to, že jste státnímu rozpočtu ulevili a toto břemeno jste převedli na jednotlivé nemocné lidi. To považujete za správné. My to za správné nepovažujeme.
Stejně tak nepovažujeme za správné, když dneska uvažujete o navýšení těchto poplatků. Prosím, vzpomeňme si na úvodní diskuse zhruba před třemi lety, které tady byly vedeny. Vy jste říkali: ty poplatky neznamenají a nemají přinést do zdravotnictví více peněz. To jsou vaše slova! Dnes už říkáte, že ty peníze jsou tam docela fajn, ale tehdy jste jasně říkali, že mají regulovat, zabránit tomu nadužívání péče, zabránit těm simulantům, aby obtěžovali lékaře, aby naplňovali čekárny. Dnes vidíte, že ty čekárny jsou naplněné úplně stejně jako před zavedením poplatků, tak už tolik nemluvíte o regulaci, protože ta čísla samozřejmě nemluví ve váš prospěch. Například náklady na léky rostou enormně, čekárny jsou stále plné. Kde se splnilo to, co tady říkal Julínek, váš tehdejší šéf, pane Šnajdře, že se zlepší přístup pacientů - prostřednictvím předsedajícího? (Předsedající: Mně to říkal, mně to říkal.) Kde je to zlepšení služeb pro ty pacienty? Vždyť jsme to tady všichni slyšeli! Doufám, že to slyšel i pan kolega Vidím, kterého vidím, že se směje. Doufám, že to slyšel i tehdy, kdy tady jeho ministr Julínek říkal: pánové, to je potřeba zavést proto, aby se zlepšil přístup lékařů k pacientům. Přístup lékařů k pacientům je stále stejný! Je prostě stále stejný.
Takže dámy a pánové, nesplnila se podmínka regulace, nesplnila se podmínka zlepšení přístupu k pacientům, a ejhle - jsou to finanční zdroje!
Tehdy jsme my říkali: Prosím vás, vy za pár let, měsíců přijdete a budete říkat třicet korun nestačí. Teď říkáte: Třicet korun nikoho nezabije. To jste říkali tehdy přece. Vždyť si vzpomeňme na ty dojemné výstupy tady pana náměstka tehdejšího Šnajdra a jeho šéfa Julínka, který říkal: Přece třicet korun má každý, to má každý. Jak tady pan Julínek vyprávěl o tom, jak důchodci pijí nezřízeně alkohol a nezřízeně kouří a nezřízeně se přejídají, a když prostě nebudou kouřit a nebudou nezřízeně pít čeští důchodci, že těch třicet korun budou bez problémů mít. To jsou slova, která jsme tady opakovaně slyšeli z úst politiků z Občanské demokratické strany. Najednou dnes přicházíte s tím, že říkáte: Třicet korun je vážně málo u specialistů, no mělo by to být aspoň šedesát. Nebo rovnou dejte stovku! Vždyť přece co na tom je, učinit pro řadu lidí, kteří na to nemají, péči ambulantních specialistů a lékařů specialistů nedostupnou? Aspoň tam ti chudáci nebudou obtěžovat a na ty, kteří na to mají, tam zbude více místa! To je přece vaše filozofie. Co v nějaké čekárně čekat s někým, kdo na to nemá? Ten ať si čeká někde jinde, třeba na nádraží. Takže to je váš přístup k celé té věci.
Ale pojďme dál. Takže u ambulantních specialistů už se má platit dvakrát tolik, čili zdražení o 100 %. Současně za pobyt v nemocnici - vždyť jsme to tady slyšeli - přece každý 60 korun si rád přispěje na stravu. Tomu přece každý rozumí. Rozumím tomu i já. Příspěvek na stravu v nemocnici patří mezi ty řekněme rozumnější a zargumentovatelné poplatky, nicméně dnes už 60 korun nestačí, takže za nemocnici se má platit 100 korun.
No samozřejmě, těm lidem to pořádně osladíme, že musí ležet v nemocnici! Za měsíc zaplatí 3 tisíce. Uvědomujete si, co to je pro člověka, který má třeba důchod 6 tisíc nebo 7 tisíc korun? A prosím připomínám pro ty, kdo by na to náhodou zapomněli - poplatek za pobyt v nemocnici se nepočítá do sociálního limitu. Čili tady nemůžete říct, že těm lidem to někdo vrátí, že těm nemajetným se to vrátí. Nevrátí. Nevrátíte jim nic! Budou muset zaplatit 3 tisíce korun, i když mají třeba důchod šest a půl tisíce. Kde jim zbude na nájem jejich bytu? Kde jim zbude na elektriku, plyn? No samozřejmě že jim nezbude. Tak co jim poradíte? Poradíte jim, aby pak asi šli pod most. Dva měsíce v nemocnici, a pak rovnou návrat pod most. To je asi váš recept, protože jiné vysvětlení nemám.
Ale opět - vy dál přidáváte! To je ten geniální nápad s těmi plombami. To přece do toho zapadá. Zubařská péče. Proč hradit zubařskou péči? Přece když si všichni budeme čistit zuby, tak nebudeme mít žádné kazy. (Potlesk zleva.) Tak tomu věří možná děti v mateřské škole a možná někteří poslanci pravice. (Smích zleva.) Protože samozřejmě je ten problém složitější. Za prvé je tam genetická vazba. Spousta lidí si může čistit zuby od rána do večera a stejně se jim kazí. Máte tam spoustu chorob spojených s větší kazivostí zubů, například cukrovka. Máte tam i takový v uvozovkách hloupý problém, že kazy se zakládají v dětství, a když jsou rodiče trošku lajdáci, tak za deset dvacet let budete platit zubní kaz. A co to je, přece za zubní kaz nějakých 200, 300, 400 korun? Jak to bude? Tak teď to bude 200, za rok to bude 400, za další rok to bude třeba 800 korun za jednu obyčejnou plombu. To je vývoj, ke kterému dojde.
Čili dámy a pánové, vy činíte kroky, které skutečně povedou k naprosté nedostupnosti zdravotní péče pro desetitisíce, možná statisíce občanů. To není cesta do vyspělé a kulturní Evropy. To je cesta někam úplně jinam! Vemte rozum do hrsti, přehodnoťte své postoje a pojďme se racionálně bavit, co s tím udělat. (Potlesk z levé části sálu.)