(15.20 hodin)
Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa Paní předsedkyně, moc děkuji za udělení slova. Ještě jednou, do třetice.
Cílem předkládaného vládního návrhu zákona je zachovat vedení plemenné knihy starokladrubského koně. Jedná se o jedinečné plemeno historicky spjaté s Národním hřebčínem Kladruby nad Labem. Jeho kmenové chovné stádo bylo prohlášeno podle zákona o státní památkové péči za součást národní kulturní památky hřebčín Kladruby nad Labem. Podle stávající právní úpravy plemennou knihu starokladrubského koně může vést pouze Národní hřebčín Kladruby, státní podnik, a vzhledem k tomu, že došlo k transformaci tohoto státního podniku na příspěvkovou organizaci, nyní je navrhována novela k převzetí této činnosti státní příspěvkovou organizací Národní hřebčín Kladruby nad Labem. První změna.
Dále se ve zmiňované novele zrušuje povinnost testování hybridních prasat.
Třetí záležitost je - v souladu s nařízením Komise Evropské unie se mění některé povinnosti při předávání průkazu koně. Technikálie, která souvisí právě s jakýmsi občanským průkazem těchto zvířat.
Dále v souladu se směrnicí Evropské unie Ministerstvo zemědělství vypracovává a aktualizuje seznam uznaných chovatelských sdružení a chovatelských podniků prasat a zveřejní jej způsobem umožňující dálkový přístup.
Třetí nová věc je, že se zrušuje příloha plemenářského zákona obsahující seznam neplemenných ryb, který již není aktuální. Dosavadní pojem "neplemenné ryby" se nahrazuje širším pojmem "živočichové pocházející z akvakultury" v souladu s evropským právním předpisem a veterinárním zákonem. Plemenářský zákon nyní bude pouze odkazovat na prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu, který obsahuje úplný seznam těchto vodních živočichů. Jenom pro úplnost dodávám, nezakazuje se používat slovo ryba. Ryba stále platí. Pouze tento seznam se jmenuje Seznam živočichů akvakultury.
V oblasti odborné způsobilosti se pro testování a posuzování zvířat a pro provádění inseminace zohledňují principy, kdy dostatečně dlouhá praxe, například po dobu pěti let, je adekvátní náhradou za dosažené vzdělání.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře, za to, že jste nás obohatil teď o nový poznatek v úvodním slově. A nyní prosím pana zpravodaje Pavla Kováčika o slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní předsedající, paní a pánové, ten nový poznatek si dovolím ještě rozšířit, protože vedle ryb jsou uměle chovány i jiné řády živočišné říše, například korýši nebo měkkýši, a proto byl Evropskou komisí zvolen onen krkolomný název "živočich pocházející z akvakultury", což jest v podstatě nejobecnější možné vyjádření. My rybáři víme, že ryba stejně zůstane rybou, navzdory Evropské komisi.
A nyní k návrhu zákona. Ono to není jenom o živočiších pocházejících z akvakultury a o starokladrubském koni, ono je to i o dalších věcech, které jsou, tak jak běží legislativa v Evropě, v další Evropě mimo hranice České republiky, tak jsou i zabudovávány do našeho právního řádu. Pan ministr o jednotlivostech z tohoto velmi dobře informoval. Já se jako zpravodaj jenom zmíním o tom, že ten problém má tři varianty řešení.
Tou první variantou je nedělat vůbec nic a doufat, že si toho nikdo nevšimne. Tou druhou variantou je pouze převzít změny evropské legislativy do legislativy naší a tou třetí variantou je to, o čem mluvil pan ministr, to znamená zahrnout pod to i ty věci, které my tady potřebujeme doma, v České republice, udělat, zejména tedy tu změnu ve prospěch starokladrubáka.
Přiznám se jako zpravodaj a jako celoživotní zootechnik, že i mně se třetí varianta líbí nejvíce, a proto doporučuji jako zpravodaj Poslanecké sněmovně, aby tento zákon poslala dál do zemědělského výboru k projednání, a pokud možno, ta třetí varianta nechť je přijata.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášku nemám. Ptám se, zda se někdo z vás hlásí. Nevidím nikoho, končím tedy obecnou rozpravu a můžeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhuje předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Chce někdo z vás navrhnout nějaký jiný výbor? Ne. Budeme tedy hlasovat o tom jediném návrhu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 60. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby tento návrh byl přikázán k projednání výboru zemědělskému. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 60, přítomno 160, pro 129, proti 3. Tento návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání zemědělskému výboru.
Tím končí prvé čtení sněmovního tisku 83. Končí tím projednávání bodu 14 na této schůzi. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu číslo 8. Je to
8.
Návrh poslanců Pavla Hojdy, Karla Šidla, Marie Rusové, Vojtěcha Filipa,
Vojtěcha Adama a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon
č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb.,
o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 30/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Původně zde byl návrh na to, abychom tento zákon projednávali ve zrychleném čtení, tedy podle § 90 odst. 2. Sděluji Sněmovně, že jsem obdržela veto tří poslaneckých klubů, ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, na to, abychom postupovali v tomto zrychleném čtení. Nyní tedy ještě dodám, že stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 30/1.
Slovo nyní bude patřit zástupci navrhovatelů panu poslanci Pavlovi Hojdovi. Prosím, pane kolego.
Poslanec Pavel Hojda: Děkuji. Paní předsedkyně, dámy a pánové, předkládám společně se skupinou navrhovatelů návrh novely zákona týkající se civilního letectví. Vzhledem k tomu, že samozřejmě všichni máte tisk, máte stanovisko vlády, máte i zdůvodnění, tak bych jenom krátce ještě zopakoval, co mě k tomu vedlo, abych tento návrh podal, a proč jsem vlastně podával a požadoval i projednání podle § 90.
Jak jistě víte, tak před rokem 1990 Česká republika měla velké množství letišť, celá řada z nich byla pod kuratelou a v majetku armády, resp. tehdy v majetku lidu. Těch letišť bylo poměrně velké množství a po roce 1990 se tato letiště postupně předávala do užívání zejména amatérským klubům, aeroklubům, Letecké amatérské asociaci. Některá letiště převzala kraje, obce nebo města a provozovala se. Bohužel ale při tomto předání, protože některá letiště byla v tzv. utajeném režimu, nastávala situace, že se restituovaly pozemky a přidělovaly se pozemky i pod těmito letišti a mnoha majitelům pozemků, byť ne třeba ani většinovým, nevyhovovalo to, že tam je letiště, a snažili se nějakým způsobem se v podstatě tohoto letiště zbavit a tyto plochy, někdy velice výhodné pro jakoukoliv jinou výstavbu, chtěli využívat jinak.
Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem pro místní rozvoj, ale i s Ministerstvem obrany se snažilo v minulém období tuto situaci řešit z jednoho prostého důvodu. Česká republika polohou uprostřed Evropy, velice jedinečnou polohou, by byla obrovská škoda, kdyby o tuto dopravní infrastrukturu přišla, a je v podstatě jisté, že v budoucnu už by se nepodařilo, abychom mohli umožnit, abychom tuto dopravní infrastrukturu nějak navrátili zpátky, protože těžko někdo bude likvidovat pole nebo kácet les v zájmu toho, aby se postavila nová letištní plocha. Proto se Ministerstvo dopravy angažovalo v tom smyslu, že letiště, která ještě nebyla nějakým způsobem ztracena, zařadila do seznamu dopravní infrastruktury a na tato letiště vznikl nárok u provozovatelů na vznik věcného břemene provozování letiště. Samozřejmě provozovatelé museli mít a musí mít, aby toto letiště provozovali, oprávnění, které uděluje Úřad civilního letectví. ***