(12.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pan premiér tady mluvil o roku 2001. Já jsem zalistoval ve své paměti. V roce 2001 zde byla menšinová vláda sociální demokracie na základě opoziční smlouvy s Občanskou demokratickou stranou. To znamená, že jestliže zde pan premiér, který je členem ODS a byl členem ODS v té době, seděl v této Poslanecké sněmovně, tak to byl on, kdo pomáhal tolerovat tehdejší menšinovou sociálně demokratickou vládu. Já mu za to děkuji. Byla to dobrá vláda. (Potlesk zleva.) On nám v tomto hodně pomohl pan Nečas a já mu děkuji za to, že čtyři roky loajálně jako člen ODS a jako poslanec toleroval menšinovou vládu sociální demokracie v čele s Milošem Zemanem. Pan premiér má přesně pravdu, že v roce 2001, v době, kdy on toleroval naši vládu, tak vláda řešila nákup letounů Gripen. Ten návrh tady v Poslanecké sněmovně nebyl schválen, resp. poprvé, a podruhé nebyl schválen v Senátu a nakonec nebyl v této podobě realizován. Já si myslím, že historie je prostě složitá.
Pan premiér tady hovořil o letounech Gripen, o pronájmu, kdo pro ten pronájem hlasoval ve vládě. No, to bylo v letech, kdy tady byla koaliční vláda sociální demokracie, KDU-ČSL a Unie svobody.
Podívejme se do dnešní vlády. Vždyť i v dnešní vládě jsou lidé, kteří tehdy byli v KDU-ČSL a podporovali pronájem letounů Gripen. Prostě těch dvacet let docházelo ke změnám na politické scéně, byla tady během těch dvaceti let různá politická spojenectví, byly tady různé koaliční vlády. Jedna věc je jistá. Poslední ministr obrany z řad sociální demokracie odešel z Ministerstva obrany v roce 2003. I to si dobře pamatuji, protože tehdy to bylo na základě sporu o rozpočet Ministerstva obrany, kdy Ministerstvo financí tlačilo na snížení objemu rozpočtu Ministerstva obrany a tehdy ministr obrany Jaroslav Tvrdík na protest rezignoval. To byl rok 2003. Sedm let sociální demokracie neměla na Ministerstvu obrany ministra a neměla tam dokonce ani náměstka, který by byl členem sociální demokracie.
Jedna věc je kuriózní. Právě v tom roce 2003, kdy odchází Jaroslav Tvrdík, přichází na Ministerstvo obrany jiný úředník - a to byl Jaroslav Kopřiva. (Potlesk zleva.) Ten tam vydržel dalších sedm let, odešel až teď.
My chceme, aby se komise zabývala celým obdobím od roku 1993 až do roku 2010. A já si myslím, že se můžeme klidně ptát, kdo se bojí vyšetřovací komise. Není to sociální demokracie. My tu komisi navrhujeme. Kdo se bojí vyšetřovací komise? Ten, kdo má máslo na hlavě. Ten, kdo se nebojí komise, pro ni bude hlasovat. To přece není žádný problém, abychom takovou komisi tady v Poslanecké sněmovně zřídili.
A já bych se rád zeptal pana premiéra, jak bude hlasovat, zdali skutečně bude hlasovat pro zřízení vyšetřovací komise. Já myslím, že pan premiér nemá důvod se této komise bát. My nemáme důvod se této komise bát, tak ji prosím udělejme, ať může začít pracovat co nejdříve a začne se zabývat tou spletitou historií Ministerstva obrany.
Ta chapadla chobotnice - a o té nehovořím já, o té nehovoří sociální demokracie, o chobotnici, která obepnula Ministerstvo obrany, hovoří členové této vlády, ti hovoří o chobotnici, která v 90. letech ovinula Ministerstvo obrany. Tak jestliže ta chobotnice je životaschopná, jestliže tam vydržela od 90. let, jestliže přežila střídání vlád, přežila střídání ministrů, přežila samozřejmě střídání různých náměstků, tak se prosím na ni podívejme! Rozsviťme ve vyšetřovací komisi a podívejme se na tu chobotnici! Proč se toho tady někdo v této Poslanecké sněmovně bojí? Já se toho nebojím, sociální demokraté se toho nebojí. Rozsviťme, zaměřme reflektor na Ministerstvo obrany, na těch posledních dvacet let!
Je ještě jedna věc, která je důležitá a kterou bych chtěl říci. Pokud tato Sněmovna rozhodne o vzniku vyšetřovací komise, sociální demokracie neaspiruje na vedení této vyšetřovací komise. Já jsem dokonce přesvědčen, že by bylo v zájmu politické kultury, aby předsedu této komise nominovala politická strana, která nebyla v uplynulých letech ve vládě, aby to prostě byla strana, která nebyla ve vládě, ať je to buď KSČM, nebo jsou to Věci veřejné. Já myslím, že by to přispělo k politické kultuře, pokud by takovouto komisi vedl poslanec buď z KSČM, nebo ze strany Věci veřejné.
Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším řečníkem je pan poslanec Zaorálek. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: No, já nevím, příteli předřečníku, jestli jsi to správně pochopil, že pan premiér vyjádřil podporu našemu návrhu ve svém vystoupení. (Smích v sále.) Já si tím ještě oproti kolegovi Sobotkovi nejsem úplně jist. Na mě to působilo takovým dojmem, že pan premiér tady vychrlil sérii docela vážných obvinění a potom poměrně rychle zmizel z prostor této sněmovny, takže teď nevím, jestli vůbec sleduje i vystoupení pana Sobotky a dalších, takže ani netuším, jestli bude vůbec sledovat to, co budu říkat já.
Já si ještě nejsem jist, jestli on stoprocentně podpoří náš návrh. Když se dívám na vládní koalici a poslance vládní koalice, tak také nemám ještě jistotu, že všichni skutečně pochopili, že to myslíme dobře a že to podpoří. Naopak, já tady vidím úplně opačné reakce, takže zřejmě to téma zdaleka tak jasné není.
Já bych se, jestli budete mít trpělivost, chtěl pokusit o to, co mi připadá docela obtížné, pokusit se vás přesvědčit, že to pro nás prostě smysl má, pokud bychom se do té schůze pustili.
Předtím mi ale ještě dovolte, protože pan premiér ve svém vystoupení řekl skutečně řadu vážných obvinění, uvést jeden příklad toho, že ty věci opravdu nejsou tak jednoduché. Tady třeba padlo, že sociální demokracie, pandury a podobně, jaká to je hrůza, citoval se tady George Robertson. Kdybyste si dali práci a podívali se na ten autentický text, na vyjádření pana Robertsona, tam mi dovolte, abych v zájmu přesnosti vám sdělil, že tak jak to Mladá fronta zveřejnila - a mám tady anglický text, raději vám ho nebudu číst a zkusím to trochu přeložit. Pan Robertson přesně napsal toto, a můžete si to zkontrolovat v původním anglickém znění: Potvrzuji, že jsem napsal v rané fázi panu premiéru ministru Topolánkovi v souvislosti s kontraktem na pandury a publikoval jsem velice otevřeným a transparentním způsobem, že tento kontrakt byl handled, byl prostě proveden, jako velký příklad - jako great example how to handle defence purchasing - jak tedy provádět tyto obranné nákupy. To znamená tak, jak to bylo provedeno za vlády Jiřího Paroubka, to pokládá Robertson za velký příklad toho, jak se to má dělat, a naopak říká, že je velice znepokojen tím, že to, co bylo tak jasné a otevřené, se má nyní zrušit. To je to znepokojení, aby bylo jasno. Tady máme od Robertsona, který říká - (Potlesk.) Ale prosím vás, já vás tím nechci unavovat, protože to by bylo asi pro jiné grémium.
Pan premiér začal pěkně a velmi slibně. On začal tím, že řekl: jste tady noví poslanci. Já tedy jednu věc cítím jasně, že se v tom sotva můžete vyznat. To je opravdu hodně nepřehledná věc. Ministerstvo obrany od roku 1993, to vám tedy nezávidím.
Já teď nechci mluvit proti vládě a budu se snažit nemluvit nepřátelsky. To nemá smysl. Já bych skutečně chtěl uvést argumenty, proč o té věci jednat a proč zřídit tu komisi. Zkuste to vyslechnout a zvažte to. Možná je to marné, ale musím to prostě zkusit.
Podívejte - první důvod. Sněmovna bude schvalovat státní rozpočet. Tam budete zvedat ruce, já nevím, pro nějakých 50 miliard pro obranu. Neberte mě za slovo, kolik to je přesně, ale řekněme zhruba taková suma. O tom budete rozhodovat v tomto období, přátelé, možná i o takových věcech, jako je otázka dalšího vývoje nadzvukového letectva. V roce 2013, tuším, vyprší kontrakt a my budeme rozhodovat, jak dál. Jsou to obrovské peníze. Jestli to bude Visegrád, nebo jestli to budou gripeny, nebo jestli to budou F16. To budou obrovská rozhodnutí o miliardách, o kterých už tato Sněmovna začne pravděpodobně jednat a rozhodovat. Vy jako noví poslanci vstupujete do situace, kdy budete rozhodovat o těchto miliardách. Poneseme za ně odpovědnost všichni společně a zvlášť ti, kdo chtějí pro ten rozpočet zvednout ruku a ponesou odpovědnost za to, jak se s těmi penězi zachází.
Teď tady slyšíte z různých stran, že Ministerstvo obrany je něco jako chobotnice, že je to problém od roku 1993 a že to je systémová změna, že to je systémový problém, že tam zřejmě dochází k takovému předražování zakázek, že ty ceny jsou dokonce dvojnásobné, trojnásobné.
Chápete, tady probíhají demonstrace, kde lidé křičí, že se jim snižují mzdy, vy chcete obhájit úspory státního rozpočtu, a tady se vrší podezření, že jsou zakázky zbrojního materiálu, zbraní, které jsou zbytečné, které vůbec armáda nepotřebuje a které jsou trojnásobně předražené. A to všechno Sněmovna pokryje. Jakmile to odhlasujete, tak jste to všechno pokryli. ***