(15.10 hodin)
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, než přednesu svůj příspěvek k návrhu státního rozpočtu, jenom takovou informaci. Já vůbec nevím, proč jsme vlastně hlasovali v předchozím hlasování, protože jednací řád Poslanecké sněmovny říká jasně, kdy ve středu končí jednání Poslanecké sněmovny. A pokud vím, tak jednací řád se nezměnil. (Reakce z sálu.) V sedm! Ale my jsme nehlasovali o 16. hodině. Dobře, děkuji.
Takže vážený pane premiére, přesto, či právě proto, že současná vláda se tváří jako vláda rozpočtové odpovědnosti, je nutno opakovaně připomínat makroekonomická čísla, která odrážejí vládnutí této vlády. Mohu rozumět úsporným opatřením i některým nutným reformám, pokud by vedly ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Zároveň odmítám, aby tato opatření a škrty byly namířeny proti těm nejpotřebnějším a aby tíhu vládních reforem nesli na svých bedrech středně- a nízkopříjmoví občané.
Návrh státního rozpočtu na rok 2011 s výhledem na roky 2012 a 2013 nevede k dlouhodobé stabilizaci veřejných rozpočtů a je zaměřen proti drtivé většině občanů této země.
A nyní k číslům: Pokud v roce 2006 byl podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu necelých 25 %, pak v tomto roce se očekává tento podíl ve výši 36,6 % a ve výhledu v roce 2013 dokonce 39,8 %. Podobný vývoj je i ve výši veřejných dluhů, kdy v roce 2009 byl veřejný dluh 1 254 miliard korun, což představovalo podíl na hrubém domácím produktu 34,6 %, a v roce 2011 je předpokládán veřejný dluh téměř 1 559 miliard korun, což bude odpovídat podílu skoro 41 % HDP. Ptám se tedy, kde že je ta vláda, která nebude zadlužovat budoucí generace. Kde že je ta zodpovědná vláda pro stabilizaci státního a veřejných rozpočtů?
Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní mi dovolte se vyjádřit k dopadům vládou navrhovaných škrtů v kapitole 307 Ministerstva obrany. Vzpomínám si na mnoho diskuzí, které kritizovaly neustálý propad obranných výdajů na HDP. Nejprve se hovořilo o 2 %, která doporučuje Severoatlantická aliance, pak tento podíl klesl na 1,5 %, v tomto roce je plánován podíl 1,33 % s tím, že v příštím roce klesne na 1,15 %, a v roce 2013 vláda plánuje 1,03 % hrubého domácího produktu. Předpokládám tedy, že se diskuze přesune k limitní hranici pouhého 1 % HDP s tím, že poté podíl výdajů Ministerstva obrany na výdajích státního rozpočtu klesne o 4 %. S tím souvisí klesající tendence výdajů rozvojových investic, které se budou blížit 9 miliardám korun za kalendářní rok.
A jaký je důsledek těchto škrtů? V lednu roku 2006 naše vláda dosáhla počátečních operačních schopností. Snížením zdrojového rámce se dosažení cílových operačních schopností Armády České republiky posouvá k horizontu let 2018 až 2020, což si vyžádá navíc obrovské výdaje. Prakticky se zastavila reforma AČR, která se nyní plně soustřeďuje pouze na zahraniční mise, zejména misi ISAF. Šestým rokem probíhá profesionalizace armády, ale v minulém roce došlo poprvé k výraznému snížení profesionálních vojáků. Armáda plánuje v příštím roce omezení nákupu munice a výstroje, sníží se nákup náhradních dílů a servisních služeb, omezí se výcvik a provoz letecké techniky. Dojde k dalšímu poklesu počtu zaměstnanců resortu o 879 osob, z toho polovina budou vojáci z povolání.
Vážená vládo, vážení kolegové a kolegyně, Ministerstvo obrany začalo pracovat na Bílé knize, která by měla stanovit další postup reformy Armády České republiky právě s ohledem na snížení rozpočtu kapitoly 307. Jistě se shodnu i s panem ministrem obrany, že to nejdůležitější v naší armádě jsou vysoce odborně, psychicky a fyzicky připravení vojáci a kvalitní a odborně zdatní občanští pracovníci. Proto je zarážející, že právě úsporná opatření v resortu se dotknou zejména těchto profesionálů. Nejenže dojde ke snížení počtu vojáků z povolání a ke snížení tarifních platů, ale zruší se placení pracovní pohotovosti z dosažitelnosti do 120 minut, zruší se práce přesčas a upustí se od pověřování všech občanských zaměstnanců vykonáváním prací spojených s přípravou přechodu státu do stavu ohrožení nebo válečného stavu.
Všechny tyto škrty budou mít za následek zhoršení podmínek pro výkon služby a zhorší již dnes nakupené problémy v naší armádě. Pouze připomenu, že jsou problémy v hodnostní struktuře armády a v zařazení na systemizovaná místa. Naše armáda nám neustále stárne a prodlužuje se doba trvání služebního poměru. Z celkového počtu 23 136 vojáků a vojákyň nesplňuje kvalifikační požadavky 1888 osob.
Vážení poslanci, vážené poslankyně, plně si uvědomuji problémy, které souvisejí nejen s resortem Ministerstva obrany, ale i s dopady ekonomické krize na celou naši společnost. Nicméně jsem přesvědčen, že volba řešení těchto problémů současnou vládou je špatná a povede k dalšímu propadu růstu hrubého domácího produktu, povede ke snížení koupěschopnosti našich obyvatel a zejména dojde ke snížení životní úrovně většiny našich spoluobčanů. Z výše uvedených důvodů nepodpořím vládou navrhovaný státní rozpočet.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní slovo dostane pan poslanec Vladislav Vilímec a připraví se Pavel Suchánek.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, pan poslanec Dolejš při své oblibě hledání netradičního názvosloví pojmenoval návrh státního rozpočtu na rok 2011 předložený vládou jako zbabělý návrh státního rozpočtu. Nevím, v čem spočívá ona zbabělost, nevím, jak je statečný návrh státního rozpočtu, nevím, jestli měl pan poslanec na mysli, že tento návrh je málo úsporný, že vláda je málo odvážná v úsporách.
Ano tento návrh státního rozpočtu při schválení vládou ve fiskálních cílech je v dané chvíli umění možného.
I v roce 2011 bude, bohužel, pokračovat zadlužování našeho státu. Nicméně ve vztahu k hrubému domácímu produktu by se tempo zadlužení státu mělo snížit. Oproti předpokládanému nárůstu 4 procentních bodů v letošním roce na zhruba polovinu v roce příštím. Dochází také k plánovanému snížení schodku z letošních schválených více než 162 miliard korun na 135 miliard v příštím roce, tedy ke snížení schodku o 27 miliard 700 milionů. Ale i při nižším tempu zadlužování se předpoklad výše státního dluhu ke konci roku 2011 pohybuje na úrovni bilionu 482 miliard korun, což je již podstatně vyšší než celkové výdaje jednoho státního rozpočtu. Dokonce i z opozičních lavic jsem zaznamenal při debatě, že onen bilion a půl je číslo, kterého si všimli i někteří opoziční poslanci a vnímají jej jako problém.
Ano, tato skutečně varující čísla jednoznačně legitimizují nutnost provedení jednak nezbytných systémových změn vedoucích k postupnému snížení onoho strukturálního deficitu státního rozpočtu a bohužel v příštích letech i k nezbytnému šetření na výdajové straně rozpočtu.***