(9.10 hodin)

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Proto vláda navrhuje u představitelů moci zákonodárné a výkonné, u představitelů některých státních orgánů a u státních zástupců snížit platovou základnu o 5 % oproti faktické platové základně pro rok 2010, která - upozorňuji - již byla snížena o 4 % oproti platové základně na léta 2007 až 2009, to znamená celkově o 9 % oproti roku 2009, a to na celé volební období, to znamená do konce roku 2014. Tato platová základna by tedy měla činit 51 731 korun, respektive 46 557 korun pro státní zástupce. U soudců, u nichž je třeba podle názoru Ústavního soudu přihlédnout k jejich zvýšené ústavní ochraně, navrhuje vláda z hlediska proporcionality mnohem mírnější úsporné opatření, které bude spočívat ve snížení platové základny o 5 % oproti platové základně pro roky 2007 až 2009, a to pouze pro rok 2011. Platová základna bude tedy činit 54 005 korun. V letech 2012 až 2014 se potom vrátí výše platové základny pro soudce prakticky na úroveň dosaženou v letech 2007 až 2009, to znamená 56 849 korun.

Předložený návrh zákona tyto záměry zapracovává do příslušných zákonů s tím, že navíc je doplněna pojistka proti nepřiměřenému a do budoucna již neodstranitelnému přírůstku platů soudců pro případ, že by Ústavní soud dospěl k závěru, že ani zmíněná mírnější úsporná opatření nejsou pro soudce ústavně konformní a úpravu pro rok 2011 by Ústavní soud zrušil. Tato pojistka spočívá v tom, že se současně navrhuje změnit i obecnou úpravu platové základny představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců, a to tak, aby v případě nutnosti jejich použití již v roce 2011 činila platová základna u soudců 2,5násobek namísto dnešního trojnásobku průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře a u státních zástupců 2,25násobek místo 2,7násobku uvedené veličiny.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci vás požádat o podporu návrhu zákona, protože přijetí této úpravy je úzce svázáno s návrhem státního rozpočtu na rok 2011. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane ministře. A teď bych požádal o slovo zpravodaje pro první čtení, poslance Vladislava Vilímce.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr už předeslal, co je obsahem novel dvou zákonů, zákonů upravujících odměňování představitelů státní moci, představitelů některých státních orgánů, soudců i státních zástupců. První z těch zákonů byl přijat již v roce 1995 a byl více než asi dvacetkrát novelizován, druhý z těch zákonů, týkající se státních zástupců, byl přijat v roce 1997.

Dle úpravy zákona z roku 1995 činí platová základna u dotčených subjektů, tedy představitelů státní moci, některých státních orgánů a soudců trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené za předminulý kalendářní rok. V případě obnovy tohoto postupu podle platného zákona by se platová základna v roce 2011 poměrně výrazně navýšila zhruba o 12 000 měsíčně. V mezidobí totiž s ohledem na nezbytnost stabilizace veřejných rozpočtů, později na mimořádnou situaci spojenou s dopady celosvětové ekonomické krize byla tato platová základna jednak zmrazena zákonem z roku 2007, a to ve výši dosažené ve vztahu k průměrné nominální měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře za rok 2005. Při schvalování státního rozpočtu na letošní rok, na rok 2009, pak z důvodu nezbytnosti úsporných opatření byl přechodně snížen plat podle tohoto zákona ještě o 4 %. Nutno také připomenout, že původním cílem předkladatele státního rozpočtu na letošní rok bylo obecné snížení prostředků na platy o 4 %, ve třetím čtení tehdy levice prohlasovala dorovnání prostředků na platy zaměstnanců veřejné správy, byť i za cenu fiktivního navýšení příjmů státního rozpočtu. Snížení platů se tak týkalo pouze představitelů státní moci a zprvu i soudců a také samozřejmě státních zástupců. Pro soudce však Ústavní soud nálezem vyhlášeným v září letošního roku snížení platové základny o 4 % zrušil.

Pokud by vláda v tuto chvíli nečinila nic, automatickým postupem podle § 3 zákona by došlo tedy opticky k výraznému navýšení platové základny. Legislativní nečinnost by pro příští rok tedy vyvolala potřebu zvýšení finančních prostředků přes jednu miliardu korun. Cílem vlády - a o tom mluvil pan ministr - bylo tedy najít v souvislosti s nezbytnými opatřeními ve veřejných rozpočtech takové řešení, které by umožnilo snížit platy představitelů všech tří státních mocí, avšak neodporovalo principům určité proporcionality úpravy platů u soudců, což je s ohledem na nález Ústavního soudu nezbytné.

Vláda tedy za prvé přistupuje... nebo navrhuje snížit 3násobek, respektive u státních zástupců 2,5násobek průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře na 2,5násobek, respektive u státních zástupců na 2,25násobek. Je to úprava vyvolaná nezbytnými úspornými opatřeními ve všech - podtrhuji ve všech - oblastech financování veřejných zdrojů. Vláda také v odůvodnění uvádí - a to cituji - že i z pohledu materiálního zabezpečení soudců je tato úprava odůvodněna velmi špatnou finanční situací, která vyvolává potřebu skutečně významných úspor v mnoha oblastech hrazených z veřejných zdrojů.

Vláda kromě oné obecné úpravy, obecného snížení, také formou speciálního ustanovení navrhuje snížit platovou základnu v letech 2011 až 2014 pro představitele státní moci ve výši 51 371 korun, tedy o 5 % méně než v roce letošním, ale v porovnání s rokem 2009 je to o 9 %, nikoliv neustále zmiňovaných 5 %. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP