(10.10 hodin)
(pokračuje Kocourek)

Závěrem bych chtěl jen zrekapitulovat, že tato novela zákona upravuje problematiku podpory fotovoltaických elektráren do budoucna, přičemž, jak jsem již zmínil, říká, že nárok nově bude vznikat pouze výrobnám připojeným do elektrizační soustavy, nikoliv tedy ostrovním provozům. Nárok bude nově vznikat pouze fotovoltaickým elektrárnám s instalovaným výkonem do 30 kilowattů, které budou umístěny na střechách a konstrukcích budov. Fotovoltaické elektrárny, které jsou připojeny do elektrizační soustavy, budou mít zachované právo na podporu podle stávajících podmínek. Zdroje nepřipojené do elektrizační soustavy, ale uvedené do provozu před 1. lednem 2011, mají 12 měsíců na to, aby se připojily do elektrizační soustavy. Jestliže tak učiní, bude jejich právo na podporu zachováno. Výše podpory bude odpovídat garantované výši pro daný zdroj platný v době připojení do elektrizační soustavy.

Tento zákon - tato novela by měla nabýt účinnosti od 1. ledna 2011. Výše zmíněnými ustanoveními této novely se tak podaří dosáhnout toho, že v letech 2010 a 2011 nebudou realizovány fotovoltaické elektrárny o výkonu až 700 megawattů, z čehož plyne úspora na podporách pro obnovitelné zdroje zhruba 7,8 mld. korun, což představuje úsporu zhruba 137 korun na jednu megawatthodinu.

Úplným závěrem bych chtěl připomenout, že vzhledem k vážnosti situace vláda navrhuje, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem zákona již v prvním čtení, neboť pro předpokládaný účinek této novely je potřeba realizovat jí navrhované změny už do konce tohoto roku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji panu ministrovi. Teď bych požádal poslance Milana Urbana, který je určeným zpravodajem pro první čtení tohoto návrhu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, motivem předložení této normy i té další i třetího zákona, který je tady ve hře ohledně fotovoltaických elektráren, je jistě to, že došlo v posledních dvou letech k velmi vysokému nárůstu těchto solárních elektráren, což znamená riziko, velmi realistické riziko dramatického nárůstu ceny elektrické energie od 1. 1. 2011 jak pro domácnosti, tak pro firmy.

Myslím, že vám mohu říci dobrou zprávu, protože vnímáme stejně tak jako vládní koalice, že toto riziko je skutečně dramatické, tak jsme připraveni podporovat některé následující kroky. Možná využiji této příležitosti a promluvím o všech třech normách najednou. Snad se na mě nebudete zlobit.

Tato norma se dívá do budoucnosti, o které mluvil pan ministr, a říká, že v zásadě bude velmi omezeno do budoucna stavět tyto solární elektrárny, a tedy zakázáno na zemědělské půdě, ale jsou tam další limity. Tedy v budoucnosti by se neměla opakovat situace nějakého neřízeného nárůstu těchto zdrojů tak, abychom situaci museli řešit znovu. Zákon, který přijde jako další k projednávání, řeší situaci aktuální, to znamená, aby nedošlo k dramatickému skokovému nárůstu cen elektrické energie pro domácnosti ani pro firmy, a v zásadě s tím koresponduje návrh sociální demokracie, který je ve hře v legislativním procesu a promítne se pravděpodobně v průběhu projednávání tohoto zákona formou pozměňovacího návrhu ve druhém čtení.

Možná by stálo za to, abych tady řekl, o jaká opatření se jedná. Aby nedopadlo na domácnosti negativně skokové zdražení elektrické energie a rovněž na firmy, je nezbytné pravděpodobně, nebo s určitou absolutní jistotou omezit výkupní cenu, respektive omezit dopad na domácnosti. Vládní návrh spočívá v tom, že by tady byla dotace do výše 12 mld. korun pro distribuční společnosti, které by vyplácely výrobcům elektrické energie na solárních elektrárnách dotovanou cenu, a náš návrh je v zásadě stejný. Liší se jenom v tom, kde se vezmou zdroje do státního rozpočtu na tuto formu dotace výkupní ceny.

Vládní návrh bude předpokládat pravděpodobně to, že se bude zapojovat více zdrojů, tedy že to bude srážková daň, nebo chcete-li nějaký odvod z výkupní ceny. V tom se nelišíme s vládním návrhem, lišíme se pouze ve výši odvodu, kde sociálně demokratický návrh říká, že bychom měli 50 % z výkupní ceny vlastně odvést jakousi srážkovou daní na fond, který by byl pravděpodobně na Ministerstvu financí, nebo Ministerstvu průmyslu a obchodu, to je v zásadě jedno, a z tohoto fondu by tyto prostředky byly poskytovány distribučním společnostem tak, aby se navýšení cen nepromítlo pro domácnosti ani pro firmy. Vládní návrh říká, že by srážková daň, nebo chcete-li odvod, byla ve výši 26 %, a zapojuje do toho ještě další zdroje, tedy zvyšuje poplatek za vyjmutí ze zemědělské půdy ve výši nějakých 1,7 mld. korun a zapojuje do toho část prostředků z emisních povolenek. Myslím, že jestli tady bude nějaká diskuse, tak na téma, nakolik je realistické tyto prostředky z těchto jednotlivých zdrojů získat právě do fondu, který by eliminoval dopady cen elektrické energie, ale v zásadě to nebude nějaká opozičně-vládní, nebo vládně-opoziční bitva. To je ta zpráva, kterou jsem vám říkal na začátku.

My jsme tedy připraveni podpořit zrychlené čtení tohoto návrhu, který řeší příští období, tedy nepodali jsme veto na projednávání tohoto návrhu a budeme v hlasování tento návrh podporovat.

Co se týká druhého návrhu, tak ten nebude projednáván v § 90, protože ještě vyžaduje nějaké dopracování a pozměňovací návrhy i z vládní pozice. Tam tedy teď říkám nahlas na mikrofony: pokud bude dnes doprojednán, jsem připraven svolat hospodářský výbor tak, aby mohl zasednout v úterý příští týden, aby ve středu příští týden mohlo proběhnout druhé čtení a konečné znění zákona mohlo být schváleno nejpozději v pátek příští týden tak, abychom skutečně nestrašili občany ani firmy tím, že jim hrozí nějaký dramatický nárůst cen elektrické energie pro příští rok.

Tedy kontinuálně platí to, co jsem říkal ve vztahu k eliminaci tohoto rizika, že sociální demokracie je připravena velmi konstruktivně podporovat návrhy, které budou znamenat, že cena elektrické energie v příštím roce pro domácnosti a pro firmy dramaticky neposkočí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Otevírám obecnou rozpravu. Mám tady první písemnou přihlášku pana poslance Václava Votavy. Takže prosím pana poslance, může začít.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, páni ministři, já bych se chtěl také v krátkosti zmínit o problému v souvislosti s fotovoltaickými elektrárnami. Předem bych chtěl říci, že nejsem nepřítelem obnovitelných zdrojů, chápu je jako určitý doplněk k těm klasickým zdrojům, ale tak jako ve všem všeho moc určitě škodí a to je i případ fotovoltaických elektráren.

Fotovoltaické elektrárny jsou jistě obrovským byznysem, rostou jako houby po dešti. Jestliže v roce 2008 byl instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách v České republice pouze necelých 40 megawattů, v roce 2009 to již bylo 470 megawattů a předpoklad konce roku 2010 se blíží již pomalu hranici 2000 megawattů. To je vlastně jaderná elektrárna Temelín. Já si myslím, že nikdo z nás nedomyslel, jaký boom bude fotovoltaika znamenat. Mám tím na mysli, když se schvalovalo zvýhodnění fotovoltaických elektráren, zvláště když v posledních několika letech klesly výrazně investiční náklady, a to až o 60 %, a tím se také zrychlila návratnost této investice.

Podíváme-li se k našim městům, k obcím, tak skoro není obce a města, aby na svém katastru neměly takovouto fotovoltaickou elektrárnu. A já ani nezazlívám některým starostům, zastupitelům, že toho využívají jako vítaný zdroj, vítaný příspěvek k jejich rozpočtům, zvláště u menších obcí, a to bez ohledu na to, že nedomýšlejí třeba, jaké dopady to celkově může mít jak do cen elektrické energie pro spotřebitele, tak do krajiny či do záboru orné půdy. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP