(11.50 hodin)
(pokračuje Schwarzenberg)

Dohoda o stabilizaci a přidružení se Srbskem upravuje formy politického dialogu EU se Srbskem, včetně posílení regionální spolupráce. Předpokládá vznik volného obchodu mezi Společenstvím a Srbskem do pěti let od vstupu dohody v platnost. Dále upravuje pohyb pracovníků, svobodu usazování, poskytování služeb, běžných plateb a pohyb kapitálu... (Řečník se odmlčel pro velký hluk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dámy a pánové, já vás poprosím o klid!

 

Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg: Dohoda zakotvuje závazek Srbska sblížit právní předpisy s předpisy EU, zejména v oblastech vnitřního trhu, a vymezuje rámec spolupráce se Srbskem v řadě oblastí, zejména spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.

Nepředpokládá se dopad z provedení dohody na státní rozpočet ČR.

Ve vztazích mezi EU a Srbskem se od 1. února 2009 do doby, než dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupí po ukončení ratifikačního procesu v platnost, uplatňuje prozatímní dohoda týkající se především obchodu, spolupráce a institucionálního rámce. EU má již dohodu o stabilizaci a přidružení ratifikovanou téměř se všemi zeměmi západního Balkánu, mimo Bosny a Hercegoviny, kde ještě zbývá souhlas Francie a Lucemburska, a Kosova ovšem. Jednání se Srbskem je jak v zájmu EU, tak i v národním zájmu ČR. V současné době probíhá ratifikace dohody ve všech členských státech EU. Ukončily ji již Španělsko, Bulharsko, Estonsko a Malta. Vzhledem k tomu, že pokrok ve stabilizačním a asociačním procesu představuje významný impuls pro pokračování reforem v zemi a sbližování srbského právního a podnikatelského prostředí se standardy EU, dovoluji si Poslaneckou sněmovnu požádat, aby vyslovila souhlas s ratifikací dohody.

Není to přesně obsah této zprávy, nicméně s radostí musím říci, že Rada pro obecné záležitosti rozhodla 25. 10. 2010 o postoupení srbské přihlášky Evropské komisi k vypracování hodnocení.

Děkuji mnohokrát a děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a prosím zpravodaje zahraničního výboru poslance Davida Šeicha, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 63/1. (Není přítomen v jednacím sále.) V tom případě, protože pana poslance Šeicha zde nevidím, se chci zeptat, jestli může vystoupit někdo jiný ze zahraničního výboru, nebo jestli doběhne, tak ještě mu dáme chviličku času. Nehlaste se všichni! (Po chvíli posl. Šeich vchází do sálu, následuje potlesk.) Výborně, pan poslanec David Šeich se dostavil. Takže prosím, abyste se ujal svého slova zpravodaje a odůvodnil usnesení výboru, které bylo rozdáno jako sněmovní tisk 63/1.

 

Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, omlouvám se, na tuto smlouvu tradičně nemám štěstí. Už v minulosti jsem musel být zastoupen milým kolegou.

Výbor projednal tuto smlouvu a navrhuje s ní vyslovit souhlas. Takové je usnesení, které máte rozdáno. Já se omlouvám, že ho nečtu celé, protože ho nemám v této chvíli před sebou. Výbor smlouvu projednal a po přednesení návrhu předkladatele a zpravodajské zprávě doporučil vyslovit souhlas s touto smlouvou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji za obsáhlou zprávu. Otevírám rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Proto se ptám, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikdo se nehlásí, ukončuji rozpravu a chci se zeptat, jestli ještě chce mít pan ministr nebo pan zpravodaj závěrečné slovo. Nechtějí. Tudíž můžeme přistoupit k hlasování o navrženém usnesení.

Poprosím ještě pana zpravodaje, aby nás ještě jednou provedl hlasováním. Já mezitím přivolám kolegy do sálu. Než se kolegové dostaví, tak bych chtěla omluvit po zbytek dne 3. 11. a ve dnech 4. až 5. 11. 2010 ze zdravotních důvodů poslankyni Janu Kaslovou.

Prosím, pane zpravodaji, abyste nás zpravil o tom, o čem budeme hlasovat.

 

Poslanec David Šeich: Já to usnesení mohu číst, ale myslím, že to není třeba, protože je rozdáno na lavicích. Podstata usnesení je taková, že zahraniční výbor doporučuje, aby Poslanecká sněmovna přijala následující usnesení, jehož podstatou je, že dává souhlas s ratifikací této smlouvy. Žádné jiné návrhy jsem nezaznamenal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 36 z přihlášených 181 pro 145, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Ukončuji projednávání bodu číslo 43. Nyní můžeme přejít k bodu číslo

 

13.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
se stanovením kapitálových požadavků a postupů dohledu nad bankami,
spořitelními a úvěrními družstvy a obchodníky s cennými papíry
/sněmovní tisk 98/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že bylo navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2. Obdržela jsem ovšem veto poslanců ČSSD, takže v prvním čtení souhlas s tímto vládním návrhem zákona vyslovit nemůžeme.

Nyní prosím, aby předložený návrh za navrhovatele uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolím si předložit návrh zákona, který je návrhem víceméně transpozičním. Zavádí do našeho právního řádu novelu směrnice Evropského parlamentu a Rady, která bývá zkráceně označována jako CRD a byla to v zásadě první směrnice, která zpřesňujícími regulačními mechanismy reagovala na propuknutou finanční krizi v roce 2008. Jejím obsahem je posílení finanční stability, zejména ochrany zájmů spotřebitele, podpora integrace vnitřního trhu bankovních služeb, modernizace některých obezřetnostních pravidel a zejména posílení spolupráce orgánů dohledu. Orgány dohledu nad konsolidačními celky a orgány dohledu nad členy těchto celků budou spolupracovat v rámci tzv. kolegií orgánů dohledu, budou si vyměňovat informace, popř. budou spolu společně vyhodnocovat rizikový profil celé bankovní skupiny.

Chtěl bych říct, že celá řada regulačních pravidel, která začala chrlit Komise po vypuknutí bankovní krize, je velmi kontroverzních a možná, že v budoucnosti některá z nich nebudou vyhodnocena pro ekonomiku jako úplně nejpřínosnější. To se zcela jistě netýká této směrnice. Ta byla přijata naprosto konsensuálně. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP