(10.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
To je jedna z hlavních funkcí Poslanecké sněmovny. Není to funkce jediná, samozřejmě plníme kontrolní roli vůči vládě, ale tou podstatnou a klíčovou funkcí je podílet se a reprezentovat občany při schvalování zákonů a při legislativním procesu. Jaký ale bude náš smysl, jestliže se u takto klíčových návrhů zákonů budou permanentně zkracovat lhůty k jejich projednávání, jestliže bude nadužíván režim § 90, jestliže tady bude zneužíván stav legislativní nouze, jakýpak bude náš smysl? Jaký bude význam Poslanecké sněmovny, jaká bude role poslance? Budeme tady jenom sedět, zvedneme ruku pro zákony v prvém čtení, ani si je nepřečteme, ani se jimi nebudeme zabývat, nebudeme domýšlet jejich důsledky, nebudeme nad nimi diskutovat ve výborech, nebudeme diskutovat s těmi, kdo je kritizují, nebudeme diskutovat s těmi, kteří je podporují? Jaký bude vůbec smysl poslance v této nové éře vlády Petra Nečase?
No samozřejmě ten význam poslance či senátora poklesne, jestliže si tohle necháme líbit! A já to záměrně říkám jako poslanec. Neříkám to primárně jako sociální demokrat. Mně se přirozeně ten návrh z hlediska svého věcného obsahu nelíbí jako sociálnímu demokratovi a já pro něj hlasovat nebudu! Jsem připraven podpořit jeho zamítnutí. Ale teď to říkám především jako člen této komory, říkám to jako poslanec, který složil slib, stejný slib, jako jste složili vy všichni ostatní, a mně se prostě nelíbí, jakým způsobem tato vláda ve své legislativní činnosti degraduje postavení Poslanecké sněmovny!
A není to poprvé. Není to poprvé, tento týden jsme tady měli několik návrhů zákonů, které již byly projednávány tímto způsobem, a jestliže si to necháme líbit, tak to není naposledy. Prostě vláda, pokud bude úspěšná v tomto stylu reforem, to znamená, bude sem posílat pokoutně formou tzv. poslaneckých iniciativ, bude navrhovat zkracování lhůt na 30 dnů, tak jestli vláda bude v této situaci pokračovat, tak Poslanecká sněmovna pozbude z valné části svého smyslu. A zbude nám už jen ta kontrolní role vůči vládě. No ale to, kolegové, necháváte na nás, nás je tady menšina, vy máte 118 hlasů, takže já si myslím, že i ta druhá funkce v tomto volebním období, v této nové éře Petra Nečase, poněkud utrpí tím, jakým způsobem vy tu většinu tady v Poslanecké sněmovně používáte. To se také ukázalo tento týden a mám silné obavy z toho, jak tady fakticky bude opozice vůbec moci vykonávat v takovéto atmosféře, kdy většina válcuje, válcuje a válcuje, tak mám velké obavy, jak my tady budeme vůbec schopni tu svoji kontrolní roli vykonávat.
A teď ještě k tomu návrhu samotnému. Já si myslím, že ten návrh z podstaty věci v nevhodnou chvíli, ve velmi nevhodnou chvíli provádí zásadní reformu, nad kterou měla proběhnout širší debata. Proč je ta chvíle velmi nevhodná? Česká republika má v tuto chvíli zvýšenou míru nezaměstnanosti, ta zvýšená míra nezaměstnanosti je dána hospodářským útlumem. Hospodářský útlum je primárně dán hospodářskou krizí a také chybami té bývalé Topolánkovy vlády v její rozpočtové a hospodářské politice. Je řada okresů, kde je nezaměstnanost vážný problém. Je řada okresů, kde se nedaří nezaměstnanost snižovat, ale v tuto chvíli vláda místo toho, aby přišla s novými návrhy a nápady na to, jak lépe dělat aktivní politiku zaměstnanosti, jak vytvořit pracovní místa, tak se zabývá přeskupením úřadů. Zabývá se přeskupením úředníků.
Naše země má v řadě programů problém s efektivitou, s rychlostí čerpání prostředků z EU, tak úřady práce se to naučily. Sice to trvalo několik let, čerpání mělo velké zpoždění, teď se to podařilo jakýmsi způsobem zvládnout, naučily se to, jsou tam lidé, kteří tomu rozumějí. Jsou tam ty týmy, nějakým způsobem to funguje. Nemusí to být dokonalé, ale programy běží a reálně ovlivňují situaci na trhu práce. A teď my do toho vstoupíme zásadní reorganizací úřadů práce. To přece nemůže dopadnout dobře! To logicky zkomplikuje čerpání prostředků z Evropské unie. Nic jiného to nezpůsobí. Tvrdit, že tento návrh zvýší efektivitu čerpání veřejných prostředků, je výsměch, je to legrace, protože tak to ve skutečnosti nebude.
Jsou dva hlavní důvody, proč ten návrh přichází v nevhodnou chvíli. Za prvé, skutečně vysoká nezaměstnanost, v celé řadě regionů alarmující. Nedostatek volných pracovních míst a tam se ta situace vůbec nezlepšuje, pokud jde o volná pracovní místa. A za třetí, klíčová věc, probíhající, rozběhlé čerpání prostředků z EU, které tímto způsobem může být vážným způsobem narušeno a ohroženo.
Samozřejmě je celá řada výhrad, které by bylo možné k tomuto návrhu uplatnit. Já si myslím, že má především nerealistický harmonogram. Má nerealistický harmonogram. Já jsem se ve svém životě podílel na rušení několika finančních úřadů. V rámci efektivity daňové správy jsem připravil návrh na to, aby byla zrušena skupina finančních úřadů v těch úplně nejmenších městech. Mělo to svoji logiku. Řadu let se tomu poslanci bránili, nakonec se to povedlo a úplně ty nejmenší, nejméně efektivní finanční úřady byly zrušeny. Ale přesto, když jsme tuto věc tady prosadili zákonem - a upozorňuji, že to byl vládní návrh zákona, kterým jsme zrušili skupinu nejmenších finančních úřadů - tak jsme tam měli dvouletou lhůtu, ve které se celá ta věc realizovala. Prostě proto, aby tyto věci proběhly způsobem, který nenaruší funkce státu, aby proběhly způsobem, který nenaruší kvalitu veřejných služeb. Aby se tam racionálně nakládalo s lidským kapitálem, aby se racionálně nakládalo s majetkem státu, tak prostě tyto procesy potřebují určitou dobu.
Já když se podívám na rozsah změn a když se podívám na harmonogram, který je navržen, tak ten harmonogram je prostě nerealistický. Já bych rád znal stanovisko ministra práce a sociálních věcí, který je skutečně autorem této novely - omlouvám se kolegům předkladatelům, ale myslím si, že to tak je, a rád bych znal stanovisko ministra práce a sociálních věcí, jak chce skutečně tento harmonogram naplnit. Jak si představuje, že to může proběhnout, jak bude efektivní správa majetků, které dnes úřady mají? Co se stane s kvalifikovanými lidmi, kteří tam dnes jsou, a samozřejmě ne všichni budou moci dojíždět do budoucích krajských center, kam se přesunou tyto agendy. To znamená, jak vůbec Ministerstvo práce a sociálních věcí naloží s tím, co je podle mne dneska nejcennější, a to nejsou počítače, to není hardware, to samozřejmě zastará, to můžete vyměnit, nakoupit apod. To nejcennější je podle mne lidský kapitál. Je tam prostě řada lidí, kteří dělají dobře aktivní politiku zaměstnanosti ve svých regionech, jsou tam lidé, kteří mají znalost - mají znalost a ta je velmi důležitá. Pokud chcete dělat politiku zaměstnanosti v regionu, tak musíte znát to prostředí, musíte znát starosti, musíte znát klíčové zaměstnavatele, musíte být schopen s nimi hovořit, musíte být schopen s nimi hovořit o jejich plánech, o tom, co chystají do budoucna, musíte být schopen koordinovat státní správu, samosprávu, privátní sektor - to je lidský kapitál, kterým dnes úřady práce disponují. A já jsem se v důvodové zprávě nedočetl ani slovo o tom, jak se s tím lidským kapitálem naloží.
A poslední poznámka se týká oné centralizace. Souhlasím s tím, že je dobré některé činnosti centralizovat, určitě ano. Pokud jde o obslužné agendy, které souvisejí s fungováním státní správy v regionech, tak má smysl centralizovat. Má smysl centralizovat mzdové agendy, má smysl centralizovat nákupy, to dokonce může být efektivnější, pokud se centralizují nákupy, ale mám velký problém s tím, pokud začneme centralizovat výkon veřejných služeb jako takových.
Musíme si uvědomit, jaká je klientela úřadů práce. A teď nemluvím jenom o lidech, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Hovořím o lidech, kteří tvoří velkou část klientů úřadů práce, to jsou prostě lidé, kteří přijdou o práci, snaží se práci najít, nějakou dobu se jim to nedaří a logicky v tom období jsou klienty úřadu práce, který by se jim také měl snažit v tomto směru nějakým způsobem pomoci. Dnes ten systém těch kontaktních míst úřadů práce je regionálně velmi komfortně založen. Je komfortně založen. Ten návrh, který teď tady projednáváme, snižuje dostupnost této veřejné služby a snižuje dostupnost této veřejné služby nejenom pro podnikatele, kteří vytvářejí pracovní místa, pro ty to zas takový problém nebude. Ti si mohou dát do nákladů výdaje na dopravu a mohou zajet do toho krajského města jednat o podpoře jejich projektu na zaměstnávání lidí - tam to dokonce stát zohlední.***