(11.50 hodin)
(pokračuje Lesenská)
Dále jsem se chtěla zeptat, jestli je připraven byť nějaký alespoň orientační návrh rozdělení kompetencí na různé úrovně, případně nějaký časový harmonogram, jakým způsobem bude tato změna prováděna. Jak bude rozepisován rozpočet a rozpočtové ukazatele a kdo bude pro jednotlivá střediska provádět rozpočtová opatření, to znamená přesuny mezi jednotlivými položkami. Zda existuje již konkrétní představa o potřebné velikosti, personálním obsazení a vybavení centrálních účtáren, jak je připravena změna a jak se projeví v oblasti dodržování zákona o finančních kontrolách a kdo a na jaké úrovni bude příkazcem operací a zejména správcem rozpočtu a hlavní účetní.
Dále bych se chtěla zeptat, jestli existuje představa, jak dlouho může trvat příprava a zavedení změn v postupech a v této oblasti, včetně vyjasnění informačních toků mezi jednotlivými stupni. Kdo bude řešit exekutory a orgány činné v trestním řízení, různé podněty úřadu práce, kdo bude vyřizovat dotazy exekutorských orgánů a kde a jakým způsobem bude probíhat zavedení nařízené exekuce na dávky vyplácené úřadem práce. Která úroveň bude evidovat a vymáhat pohledávky, navrhovat exekuce na příjmy a na majetek.
Pak bych měla ještě několik dalších dotazů, ale nebudu jimi zdržovat, protože to, předpokládám, budeme řešit na jednání výboru. Nicméně chtěla bych se zeptat ještě na jednu věc, a to která úroveň úřadu práce nebo generálního ředitelství bude po 1. 1. 2011 řešit se zaměstnanci a zaměstnavateli vyplácení náhrady v oblasti insolvence.
Jinak mě zaujal článek, který bych tady teď chtěla lehce odcitovat. Je to článek z britských novin a myslím si, že ten článek poměrně přesně vystihuje, co se připravuje.
Návrh předpokládá vytvoření jednoho centrálního Úřadu práce České republiky podřízeného Ministerstvu práce a sociálních věcí. Tento úřad by byl organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou. V předkládací zprávě vládě se uvádí: Nový správní úřad, Úřad práce České republiky, by se vnitřně členil na generální ředitelství a krajské pobočky, jejichž prostřednictvím by zajišťoval současnou činnost úřadů práce. Vnitřně by se tedy úřad členil na krajské pobočky a osud dosavadních úřadů práce je určen v předkládaném návrhu zákona následovně: Úřady práce zřízené podle zákona č. 435/2004 Sb. se považují za kontaktní pracoviště krajských poboček.
Laik se ptá a odborník se diví: Co se vlastně sakra změní? Dvoustupňové řízení se změní na třístupňové. A to má být úspora nákladů?
Dosavadní správa zaměstnanosti na MPSV se změní na centralizovaný centrální Úřad práce s generální ředitelstvím a jeho nově vzniklými krajskými pobočkami a dosavadní samostatné úřady práce se stanou kontaktními pracovišti. Připustíme-li žádoucnost u plnění jednoty metodiky práce a rozhodování jednotlivých úřadů práce, čehož lze však dosáhnout zkvalitněním práce ministerstva, pak další argumenty jsou přinejmenším problematické.
Pokud jde o rozdíly v rozhodovací praxi jednotlivých úřadů práce v místech, příčiny leží spíše v nedostatcích metodického řízení ze strany ministerstva, a nikoli v četnosti existence okresních úřadů práce.
Smluvní agenda, dnes zajišťovaná úřady práce, je značně rozsáhlá: spolupráce s podniky, servisními organizacemi zajištění rekvalifikace s jinými státními a samosprávnými orgány a především práce se samotnými nezaměstnanými. Vyžaduje rozhodování se znalostí místních poměrů a podmínek. Návrh reorganizace předkládaný ministerstvem způsobí zahlcení krajských poboček, prodloužení termínů a sníží úroveň a kvalitu rozhodování. Tím utrpí aktivní politika zaměstnanosti, která se v posledních pěti až sedmi letech prodloužila a zlepšila.
Současná struktura kopírující obvody okresů je přitom funkční a odpovídající potřebám trhu práce. Kraje jsou příliš velké pro úspěšné řešení problémů specifických regionálních trhů práce, nemluvě už o tom, že tento postup odporuje principům subsidiarity zdůrazňovanému v evropské praxi.
Argument o potřebě kompatability s územním členěním státu má formálně byrokratický charakter. Tato potřeba však není tak výrazná, aby svědčila pro přechod na územní členění podle jednotlivých krajů. Každá zásadní organizační změna má vyplývat z nefunkčnosti stávajícího systému. Pokud systém funguje, je jeho zásadní změna jen ke škodě věci. Jednotlivé agendy krajského charakteru mohou stejně jako dosud obstarat vybrané pověřené úřady práce v sídlech krajských měst nebo mohou být vyčleněny přímo jako detašovaná pracoviště generálního ředitelství.
Alternativa vyčlenění detašovaných krajských poboček zřejmě způsobí zvýšení nákladů, a ne jejich snížení. Může však hrát roli jako příspěvek k vytvoření trafik pro oddané přívržence v krajích a vlastně také v centru.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Další písemně přihlášenou je paní poslankyně Lenka Kohoutová a potom už mám poslední písemnou přihlášku pana poslance Miroslava Jeníka.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, nejprve bych ráda řekla na účet některých z levice, že jsem nový poslanec a jsem poslanec, který neztratil kontakt s lidmi, protože mnoho let jsem se zabývala právě zaměstnáváním a právě spoluprací s úřady práce, a proto vítám nový zákon o úřadech práce. A to proto, že nadále nemůžeme šlapat ve vyjetých starých kolejích, které už prostě nefungují. Úřady práce obecně již nadále nemohou být pouze registračním místem nebo výdejnou příspěvků v nezaměstnanosti, musí dojít ke změně celého systému, celého systému řízení a celé práce koncepce úřadů práce.
Je velmi důležité, aby nezaměstnaný člověk si nechodil pouze pro různá potvrzení a pro příspěvky v nezaměstnanosti. Je zapotřebí, aby tento úřad měl jasnou strukturu řízení a mohl tak dobře a lépe vymáhat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Je velmi důležité, abychom aktivně začali pracovat s lidmi, aktivizovali je k práci nebo do práce, nedělali zbytečné rekvalifikační kurzy, které jsou k ničemu, ale skutečně aby úřady práce ve svých jednotlivých místech v krajích, obcích začaly spolupracovat se zaměstnavateli a na zaměstnavatele tlačily, aby se skutečně vytvářela pracovní místa.
Úřady práce po mnoho let nesplňují tuto kategorii. Úřady práce nepracují pro dobro jednotlivce, úřady práce pouze vydávají razítka, vydávají příspěvky na zaměstnanost a to k ničemu nevede. Takhle se nemůžeme jaktěživo vypořádat s nezaměstnaností v této republice. My si tady můžeme číst tisíc článků, můžeme tady říkat, jak je dobré nebo nedobré dávat nejrůznější podpory, ale my s nimi v životě nezatočíme, pokud neuděláme jasný úřad s jasnými kompetencemi, který bude pomáhat lidem v tom, aby měli práci.
Jsem pro to, abychom o tomto zákoně ještě diskutovali, jsem pro to, aby zákon vznikl a aby nám mohl pomoci v tom, aby v této zemi bylo ještě více pracovních míst než doposud.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Miroslav Jeník. Máte slovo pane poslanče.
Poslanec Miroslav Jeník: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi na závěr možná této poměrně obsáhlé diskuse shrnout pár bodů. Jednak bych chtěl říct, že myšlenka tohoto úřadu není nová. Tento úřad je vlastně pokračováním projektu, který byl zpracováván v minulém volebním obdobím pod názvem Národní úřad práce. Myslím si, že i řada z nás, kteří pokračujeme ve své poslanecké práci, se s touto problematikou již podrobně seznamovala. Jedná se tady o základní organizační změnu. Potom samozřejmě přijdou změny funkční, změny v různých procesech, ale tyto se budou dotýkat především zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce a dalších předpisů.
Co se týče komfortu přístupu k veřejné službě, tak jak tady byl široce diskutován, ten se tímto návrhem zákona vůbec nemění. Na margo svých kolegů, prostřednictvím paní předsedající, kteří zmiňovali různé obslužné časy, délky dojíždění a podobně, bych sdělil, že já jsem z Nymburka a pověřený krajský úřad Středočeského kraje např. je v Příbrami. Je to tam dokonce víc než 60 km. Ne vždy je to v krajském městě. A i teď pověřené krajské úřady odpovídají struktuře krajů. ***