(17.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Pan poslanec Doktor byl sice ochotný ujmout se náhradní role zpravodaje, nicméně zpravodajem určeným pro první čtení je pan poslanec Pavel Suchánek a ten přítomný je, a proto prosím jeho, aby se této úlohy ujal.
Poslanec Pavel Suchánek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já nebudu opakovat čísla, která zde řekl pan ministr. Vláda požádala o projednání podle § 90. V případě, že by tento požadavek byl zavetován, tak v podrobné rozpravě navrhnu zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na pět dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Prosím na kolik? Já jsem neslyšela. (Poslanec Suchánek potvrzuje mimo mikrofon pět dnů.) Děkuji.
Otevírám obecnou rozpravu. Hlásí se do ní pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Pan zpravodaj mě poněkud předběhl. Paní místopředsedkyně, já bych rád jménem dvou poslaneckých klubů - ČSSD a KSČM - uplatnil veto proti zrychlenému projednávání tohoto návrhu zákona. To tedy za prvé.
Za druhé. Myslím, že stojí za to, abychom se u tohoto tisku přece jen zastavili, protože ono to není úplně technická záležitost, jde o profinancování poměrně rozsáhlého nárůstu veřejného dluhu, ke kterému došlo v roce 2009.
Já bych jen chtěl připomenout, že pro státní rozpočet na rok 2009 hlasovali poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Díky hlasům těchto poslanců byl schválen státní rozpočet na rok 2009, který tvrdil, že schodek státního rozpočtu nepřekročí 38 mld. korun. Realita, která potom byla na konci roku 2009, když odečtu rozpočtové triky, které byly realizovány s tzv. rezervními fondy, tak skutečný deficit se přiblížil 224 mld. korun v roce 2009.
Chtěl bych to připomenout také proto, že to je absolutně unikátní situace. Myslím si, že pan ministr financí Kalousek, který v té době zastupoval ve vládě Mirka Topolánka KDU-ČSL, ještě tedy nebyl členem nové politické strany TOP 09, byl tam za lidovce, tak ministr financí Kalousek je ministr, který se dopustil vůbec historicky největší chyby z hlediska návrhu rozpočtu a reálného výsledku. Já jsem se díval na jednotlivé státní rozpočty od roku 1990 po revoluci v roce 1989 a musím říci, že naprostá většina ministrů financí dosáhla lepšího výsledku hospodaření, než byl povolený schodek státního rozpočtu. Tzn. statisticky většina ministrů financí byla schopna dosáhnout lepšího výsledku, než byl povolený schodek. Několika ministrům se povedlo povolený schodek překročit, bylo to zejména v situaci, kdy končila tzv. druhá vláda Václava Klause, tehdy se to týkalo ministra financí Kočárníka, resp. ministra financí Pilipa, a pak následoval ministr financí Kalousek, který skutečně dosáhl absolutně největšího historického rozdílu mezi schváleným schodkem státního rozpočtu a rozpočtovou realitou, která se teď tedy smutně přepisuje tímto dluhopisovým programem do celkového objemu veřejného dluhu.
Když už jsem se díval na tu historii, je možná dobré připomenout, že pokud se nasčítají státní rozpočty za pravicových vlád, které přišly po září roku 2006, kdy odešla sociální demokracie do opozice, tak celková suma nárůstu veřejného dluhu už se přiblížila 440 mld. korun. To je poměrně rychlé tempo od roku 2007 - 440 mld. korun nového veřejného dluhu. A jestli tahle politika bude pokračovat, a zdá se, že v příštích letech pokračovat bude, tak na konci volebního období této vlády se veřejný dluh České republiky přiblíží velmi těsně 2 bilionům korun. To je skutečně velmi výrazný nárůst veřejného dluhu.
Já bych chtěl jenom připomenout, že hlavním heslem pana Kalouska, už tedy jako lídra nové politické strany TOP 09, bylo, že chce zastavit nárůst veřejného dluhu a že to udělá bez toho, aniž by zvyšoval daně. Ukázalo se, že ani jedno nebude pravda. K žádnému zastavení nárůstu veřejného dluhu nedochází a jedním z důkazů je právě projednávaný návrh zákona, který zvyšuje veřejný dluh. A rozhodně nedošlo k tomu, že by se nezvyšovaly daně. O tom koneckonců vypovídá také návrh státního rozpočtu, který budeme projednávat zítra a který počítá se zvýšením daní v celé řadě oblastí, a vláda se netají i svými dalšími plány v této věci.
Já si myslím, že je chyba, že naše legislativa nepočítá s nějakou formou sankce v situaci, kdy je takto dramatický rozdíl, dramatický rozdíl v řádu stovek procent mezi povoleným schodkem státního rozpočtu a skutečným výsledkem hospodaření vlády. Takto dramatický rozdíl mezi 38 mld. korun a 224 mld. korun. Ona žádná sankce neexistuje ani v případě neschválení státního závěrečného účtu. Asi by stálo za to, abychom do budoucna hledali nějaké možnosti, jak novelizovat rozpočtová pravidla tak, aby alespoň při schvalování státního závěrečného účtu nebo při schvalování dluhopisových programů v takovéto situaci zde existovala byť politická sankce pro vládu, která takto dramatickým způsobem nedodržela limit výdajů, resp. schodek státního rozpočtu.
Chtěl bych také připomenout, že už na podzim roku 2008 při schvalování rozpočtu na rok 2009 tady na tomto místě proběhla debata o tom, zda cíl 38 mld. korun je realistický, nebo realistický není. Tehdy sociální demokracie jasně poukazovala na to, že se blíží hospodářská krize, že vláda předkládá smyšlený návrh rozpočtu, který počítá s fiktivními příjmy, a jednoznačně se ukázalo, že máme pravdu. Důkazem toho, že jsme tehdy jako sociální demokraté měli pravdu, je i tento dluhopisový program, který zvyšuje takovým dramatickým způsobem veřejný dluh. Tedy účet 440 mld. korun je skutečně vysoký účet pro pravicového ministra financí, který tvrdil, že jeho cílem je rozpočtová obezřetnost a snižování veřejného dluhu a snižování veřejného zadlužování.
Je škoda, že tady pan ministr financí Kalousek není. Ale já bych byl velmi rád, kdyby se alespoň dostavil na jednání rozpočtového výboru tak, aby byl přítomen projednávání tohoto návrhu zákona, neboť on byl ministrem financí v době, kdy došlo k takto dramatickému nárůstu veřejného dluhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také. Ptám se, kdo se dál hlásí do obecné rozpravy, a současně zde mám dvě faktické poznámky. S tou první se přihlásil pan poslanec Novotný Josef mladší. (Nechce vystoupit.) Ne, tak si ho odmažu, a vyzývám pana Stanislava Polčáka, pokud se hlásí s faktickou poznámkou, mikrofon je jeho. Prosím.
Poslanec Stanislav Polčák: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je pro mě překvapivé zjištění, když z úst sociálního demokrata, bývalého ministra financí pana Bohuslava Sobotky, slyším varování před dvoubilionovým dluhem České republiky. Doposud jsme tedy slýchávali z úst představitelů sociální demokracie spíše polehčené úsměvy nad výší státního dluhu, resp. deficitu veřejných financí. ***