(17.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Co se týče směrnice o elektronických penězích, navrhovaná právní úprava má za cíl výrazně podpořit větší rozvoj elektronických peněz. To znamená - výrazně liberalizuje veřejnoprávní režim institucí elektronických peněz, například tím, že snižuje povinný počáteční kapitál ze současného 1 mil. eur na 350 tis. eur nebo zavádí možnost hybridních institucí, které dosud nemohly existovat. To znamená, že to mohou dělat i instituce, pro něž vydávání elektronických peněz není jedinou jejich obchodní činností.
Co se týče směrnice o neodvolatelnosti zúčtování, nová právní úprava reaguje na moderní trendy při zúčtování platebních transakcí a vypořádání obchodů s cennými papíry, zejména možnost vzájemného propojování, a proto se úprava snaží snížit všemi dostupnými prostředky možnosti systémového rizika, které souvisí s propojováním těchto systémů.
Z hlediska platebních systémů je právní úprava obsažena v zákoně o platebním styku, z hlediska vypořádání obchodů s cennými papíry je právní úprava zahrnuta do zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Pochopitelně si úprava vyžádala zásahy i do dalších zákonů, např. insolvenčního zákona či zákona o České národní bance, neboť to je orgán dohledu.
Kromě transpozice uvedených směrnic obsahuje návrh i některé další dílčí změny, které reagují na zkušenosti z naší vlastní aplikační praxe.
Nedomnívám se, že tam je jakékoliv politikum, které by mohlo bránit Poslanecké sněmovně vyslovit s tímto návrhem souhlas. Prosím tedy o propuštění do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Michal Doktor. Pane poslanče, máte, prosím, slovo.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za udělené slovo. Začnu tím, že shledávám jako zpravodaj Poslanecké sněmovny, že zákon jako celek, resp. navržené změny zákonů, protože se nejedná jen o změnu jednoho jediného zákona, je z hlediska vnitřní struktury neboli formálního hlediska, ale i obsahu a zvolených mechanismů rozhodně způsobilý k projednání před Poslaneckou sněmovnou. Tímto tedy podtrhuji žádost pana ministra financí, aby byl tento sněmovní tisk postoupen k dalšímu projednání.
Jako zpravodaj a daňový poplatník oceňuji, že v režimech, kde umožňuje právo společného prostoru, který sdílíme, takzvané národní nebo odlišné národní mechanismy, postupovala vláda velmi obezřetně a vždy se rozhodla pro to řešení, které, řekl bych, s přiměřenou citlivostí reaguje na některé unikátní jevy, resp. režimy, které z hlediska zvyklostí a některých jiných věcí a nepřehlédnutelných jevů v ekonomice je nutné respektovat. Jako zpravodaj tedy oceňuji, že právě v části, která se týká těch odlišných režimů, resp. uplatnění takzvaných diskrecí, je uveden nejen jejich seznam, ale je zde uveden i výčet variantních postupů, včetně zvážení rizik jednotlivých řešení a označení toho, pro jaký manévr, pro jaké cílové řešení se vláda rozhodla, včetně analýzy případných rizik, resp. výnosů a nákladů plynoucích z každého takového řešení.
Zároveň myslím, že je čestné a správné upozornit pana ministra financí, ale i vás, milé kolegyně a kolegové, že využiji situaci, kdy je touto předlohou otevřen zákon o omezení plateb v hotovosti, a předstoupím před Poslaneckou sněmovnu s návrhem, který bude spočívat v tom, že doposud vyjádřený ekvivalent 15 tis. eur navrhnu napříště nahradit ekvivalentem korunovým. Neshledávám žádný důvod pro to, aby v národním předpise, zejména v národním předpise tohoto druhu, byla regulace plateb v hotovosti uváděna s odkazem na měnu vyjádřenou v eurech, v tomto případě tedy 15 tis. eur. Považuji zcela za nepraktické a bezdůvodně způsobující vícenáklady firem a podnikatelských subjektů vésti podnikatelské subjekty ke každodenní povinnosti přepočítávání tohoto ekvivalentu podle denního směnného kursu. Při tom návrhu vyjdu z všeobecně akceptovaného limitu v úrovni 250 tis. korun, což je, myslím, částka, která nezpůsobí žádné politické tření a vyjde z dosavadní praxe podnikatelských subjektů.
Tolik vše z mého hlediska. Jak už jsem uvedl, je návrh zákona, resp. tento sněmovní tisk, způsobilý k projednání. Nebyl zatím navržen k projednání jiného výboru nežli výboru rozpočtového a já také žádný další výbor jiný nenavrhuji.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji pěkně, pane zpravodaji. V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu. Sděluji vám, že do ní nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se vás, zda se do této rozpravy hlásíte z místa. Pan zpravodaj se nehlásí do obecné rozpravy? Ne. V tuto chvíli obecnou rozpravu tedy ukončuji. Zeptám se ještě pana předkladatele a pana zpravodaje, zda si přejí ještě nějaké vyjádření na závěr. Ne. Ani jeden z nich.
Nyní se tedy můžeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor a také pan zpravodaj navrhli přikázat předložený návrh k projednání výboru rozpočtovému. O tomto teď rozhodneme v hlasování, které zahájím.
Teď jsem jej zahájila. Prosím, abyste vyjádřili souhlas stisknutím tlačítka ano, eventuálně tlačítka ne, pokud nesouhlasíte.
V hlasování číslo 53 z přihlášených 142 poslanců pro 103, proti žádný. Návrh byl přijat.
Mohu konstatovat, že tento návrh zákona byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, a končím projednání tohoto bodu.
Přistoupíme k bodu následujícímu. Tím je
23.
Vládní návrh zákona o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb.,
o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 178/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Já za udělení slova děkuji a dovolím si vás informovat, že Ministerstvo financí s Českou národní bankou připravily tento nový zákon o oběhu platidel. Jeho cílem je zakotvit taková pravidla oběhu české měny, která vyhovují použitelným evropským právním předpisům, a tam, kde je to možné a vhodné, co nejvíce ho přiblížit analogii oběhu eura.
Reagujeme na změny, k nimž v oblasti oběhu platidel došlo v posledním desetiletí, upřesňujeme práva a povinnosti účastníků peněžního oběhu a stanovíme kompetence a procedury při výkonu dohledu nad dodržováním těchto povinností.
Co je tam nové a podle našeho názoru velmi žádoucí - tady si dovoluji hovořit tedy i za Českou národní banku, protože ona je spoluzpracovatelem - je povinnost registrace na osoby, které působí jako zpracovatelé platidel. Ty dosud nepodléhají žádné regulaci. Česká národní banka nemá žádné legislativní oprávnění k dohledu nad nimi ani ke kontrole techniky jimi používané a my pokládáme za velmi žádoucí, aby Česká národní banka tyto kompetence měla.
Dovolím si tedy požádat o propuštění do druhého čtení. ***