(14.40 hodin)
(pokračuje Nečas)
Byla to jakási česká z evropských prostředků placená varianta systému, který známe z německy mluvících zemí pod názvem Kurzarbeit, to znamená, že tady v tomto případě měl a má zaměstnavatel hrazenou část mzdových nákladů, odvodových povinností, ale také nákladů, které souvisí se vzdělávací aktivitou pro jeho zaměstnance. V případě, že dochází k útlumu poptávky po zboží nebo službách tím zaměstnavatelem produkovaných, mohl to nahradit a může to nahradit nadále zaměstnavatel tím, že začne pro své zaměstnance organizovat vzdělávací a kvalifikační kurzy a na toto dostává příspěvek včetně snížené mzdy, kterou po tu dobu zaměstnanci berou. Je to opatření, které umožňuje podnikům udržet jejich kmenové zaměstnance, a velmi se osvědčilo.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Ptám se pana poslance Paroubka a vidím, že chce položit doplňující otázku.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane premiére, děkuji za seriózní přístup k té odpovědi. Chtěl bych jenom říci, že přece jenom pokud jde o ten Evropský sociální fond, spíše ty problémy, jak jsem to poznal, odkládá - zaplať pánbůh za ty peníze z něj - ale nepříliš neřeší. Ale já bych skutečně očekával nějaké koncepční řešení především v těch oblastech a v těch okresech s velkými strukturálními problémy. To říkáme eufemisticky - strukturální problémy, ale to jsou okresy, které mají průmyslovou strukturu zaostalejší než to, co je obvyklé zejména v těch centrálních částech státu.
Jaké řešení se připravuje pro tyto okresy, které často mívají problémy s dopravní infrastrukturou, s dostupností jednak v návaznosti na zahraniční odběratele, jednak do centrálních částí země? Zdá se mi, že vláda v této věci příliš nepokročila. Jaké jsou programy řešení právě pro tyto okresy s vysokou nezaměstnaností?
Ten zmíněný okres Most, o kterém jsem hovořil, už dnes má kolem 10 tisíc nezaměstnaných, pohybuje se to kolem tohoto čísla, a obávám se, že to, o čem jsem hovořil, to znamená dopady v těžařství, tak bude znamenat další navýšení, významné navýšení bez možnosti nějak výrazněji tuto nezaměstnanost snížit.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Přeje si pan předseda vlády ještě vystoupit? Je tomu tak. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Všichni asi tušíme, že tam, kde jsou tyto problematické regiony, jako je Ústecký kraj, to bude vyžadovat především postupnou restrukturalizaci tamější ekonomiky, která na druhou stranu ale bude vyžadovat i především vzdělanostní a kvalifikační restrukturalizaci daného regionu, protože především se jednoznačně ukazuje, že lidé s nižší kvalifikací doplácejí na ekonomický vývoj nejhůře. I statistiky za roky 2008 a 2009 jednoznačně ukazují, že zaměstnavateli jsou uvolňováni především zaměstnanci, kteří mají nižší kvalifikaci, což se mimochodem paradoxně projevilo i tím, že narostla průměrná mzda, přestože fakticky v průmyslovém sektoru mzdy nerostly. Tím, že byli propouštěni především zaměstnanci s nižším platem, opticky narostla průměrná mzda.
Konkrétní opatření musí spočívat především v tom, že česká ekonomika jako celek bude konkurenceschopná, že bude atraktivní pro příchod investic a že budeme věnovat velkou pozornost právě kvalifikačním, rekvalifikačním a vzdělanostním aktivitám, protože musíme těmto oborům, které tady budou chtít podnikat, nabídnout kvalifikovanou pracovní sílu. A proto i programy, které byly zavedeny, komplexní programy ke zvýšení zaměstnanosti, se budou přednostně uplatňovat v krajích, kterých se to týká, v tomto případě v Ústeckém kraji, jako je program Návrat, což je nepravidelný vzdělávací a poradenský program za účelem zamezení právě práce načerno. Potom existuje komplexní poradenský program, který spočívá v komplexní podpoře pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče o zaměstnání, program Praxe pro mladé do 30 let, což je kombinace poradensko-vzdělávacích aktivit a nástroje společensky účelné pracovní místo, program Vzdělávej se a dál podnikej, který umožní zvýšení kvalifikace a dovednosti související s podnikáním, a potom komplexní program spolupráce s obcí, zvýšení objemu realizace veřejně prospěšných prací a veřejné služby. Právě proto se ukazuje, že ta dlouhodobá nezaměstnanost s těmito programy je v současné době nižší, než byla v první polovině tohoto desetiletí.
Chci jenom připomenout, že momentální výše nezaměstnanosti v České republice, jakkoliv ji vidím jako nemilé číslo, nás řadí na šesté místo s šestou nejnižší nezaměstnaností v rámci Evropské unie, zatímco v první polovině tohoto desetiletí bylo průměrné místo sedmnáct.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu předsedovi vlády. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Dana Váhalová, ta byla vylosována na druhém místě. Poté se připraví pan poslanec Jaroslav Vandas. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Ještě jednou dobrý den, vážené kolegyně a kolegové.
Vážený pane předsedo vlády, předložený rozpočet na rok 2011 je poznamenán velkými úsporami jak v sociální oblasti, tak i v investiční činnosti státu, zejména v oblasti doprava. Například podle tabulky číslo 2 Výdaje státního rozpočtu dojde v oddílu doprava ke snížení výdajů z 86,4 miliardy korun v roce 2010 na 57,4 miliardy korun v roce 2011. To představuje snížení výdajů o 34 %. Přitom všichni víme, jak je tento sektor důležitý pro podporu růstu ekonomiky a zajištění zaměstnanosti v České republice. Dále z tisku rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2011 a střednědobý výhled na roky 2012 a 2013 se dovídáme, že s ohledem na nutnost financování akcí v horizontu dalších let je nutné pro roky 2011 až 2015 zajistit nový zdroj spolufinancování v předpokládané výši 20 miliard korun pro dokončení čerpání operačního programu Doprava, a to již od počátku roku 2011. Všechny tyto skutečnosti ukazují, že předpokládaný rozpočet nemá v sobě založené prorůstové impulsy a spíše přispěje k utlumení růstu české ekonomiky.
I v jiných evropských zemích se snaží šetřit. Podíváme-li se však do Velké Británie, kde vládne vám ideově spřízněná strana, tak je navrhován také velmi šetrný rozpočet, ale zároveň britská vláda hledá možnosti, jak podpořit ekonomický růst. V této souvislosti britský premiér David Cameron představil historicky první národní plán rozvoje infrastruktury 2010 s projekty v hodnotě 200 miliard liber. Za seškrtané výdaje 81 miliard liber a obchodní příležitosti ve státních zakázkách nabízí premiér Cameron britské ekonomice kompenzaci v podobě národního programu rozvoje infrastruktury 2010 v hodnotě 200 miliard liber bez časového vymezení financovaný společně státním a soukromým sektorem.
V této souvislosti bych se vás chtěla zeptat, zda česká vláda hodlá připravit podobný konkrétní národní program na podporu rozvoje české infrastruktury. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji také. Odpoví předseda vlády Petr Nečas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já chci jednoznačně říci, že vláda si je vědoma toho, že úsporný rozpočet, který předkládá na příští rok, není bez dopadu na hrubý domácí produkt. My jsme to nikdy netajili a nehodláme to tajit ani teď. Propočty ukazují, že kontrakce hospodářského růstu se bude pohybovat díky těmto opatřením zhruba na úrovni 0,5 % HDP. Nicméně dopady z hlediska nějakých dalších navrhovaných kroků typu zvýšení daní nebo odvodů by byly ještě horší než tento jednorázový dopad na hospodářský růst, protože zvýšení daní nebo odvodů by dlouhodobě podvázalo ekonomický růst.
Rozpočet má v sobě samozřejmě zabudovány i některé prorůstové impulsy. Tady bych chtěl zmínit, že jsme se zaměřili především na podporu výzkumu, vývoje a inovací, kde oproti letošnímu roku se jedná o jedinou položku státního rozpočtu, kde se neškrtalo, a dokonce zde přibylo 0,5 miliardy korun především na podporu výzkumu, vývoje a inovací na vysokoškolských pracovištích. To znamená, že zároveň byly posíleny platy například pracovníků pedagogické sféry o 2 miliardy korun.
Vláda se samozřejmě nadále snaží posílit i zabezpečený přísun prostředků z Evropské unie. A chci také říci, že v rámci podpory proexportní politiky ve státním rozpočtu na rok 2011 jsou zabezpečeny výdaje ve výši 2 miliard korun pro Českou exportní banku a Exportní garanční a pojišťovací společnost. ***