(15.50 hodin)
(pokračuje Nečas)
Úspornými opatřeními v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu se podařilo zajistit 200 mil. korun a dalších zhruba 100 mil. korun uvolnila vláda svým usnesením č. 522 ze dne 24. listopadu 2010. Zbývající prostředky krátkodobými racionalizačními opatřeními ušetřily oba státní podniky. Jedná se tedy zhruba o dalších 100 mil. korun. Tedy 3,5 mld. pro letošní rok bylo tímto způsobem zajištěno.
Problematiku financování procesu zahlazování následků hornické činnosti po roce 2010 řešila vláda i v letošním roce a rozhodla svým usnesením č. 483 z letošního roku odděleně financovat důsledky po chemické těžbě uranu ve Stráži pod Ralskem, a to částkou ve výši 1,290 mld. ročně z výnosů prodeje privatizovaného majetku a zisků z účasti státu v obchodních společnostech. Protože na pokrytí ostatních nezbytných základních činností spojených s procesem odstraňování následků hornické činnosti je potřeba minimálně dalších zhruba 2,2 mld. korun a v návrhu státního rozpočtu pro rok 2011 je v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu počítáno pouze s částkou 1,8 mld. korun, rozhodla vláda v úterý tohoto týdne svým usnesením č. 879 o uvolnění dalších 500 mil. korun z výnosů prodeje privatizovaného majetku a zisků z účastí státu v obchodních společnostech na finanční zabezpečení nezbytných činností spojených s tímto procesem v příštím roce. Díky zajištění uvedených finančních prostředků může tudíž proces zahlazování následků hornické činnosti v příštím roce plynule pokračovat.
Problematika financování tohoto procesu po roce 2011 bude vládou projednávána na některém z podzimních nebo letních jednání příštího roku, čili opět bude zajištěno pro další rok 2012 nezbytných 3,5 mld. korun.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. S doplňující otázkou pan poslanec Vandas.
Poslanec Jaroslav Vandas: Já už ani nemám otázku. Jen jsem chtěl konstatovat, že je velice dobře, že pro letošní rok a příští rok se tuto položku, jak už jsem říkal ve svém vystoupení, podařilo doplnit. Ale myslím si, že perspektivně by bylo dobře nejenom tuto otázku řešit z roku na rok, ale řešit ji nějakým zásadním rozhodnutím perspektivně, protože to není otázka jednoho, dvou, tří let, ale je to otázka na desetiletí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Pan předseda vlády již nepovažuje za nutné vystoupit, a proto přejdeme k následující interpelaci, kdy interpelujícím poslancem je pan Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, reaguji tímto na vaši odpověď na mou ústní interpelaci, která byla v rámci posledních interpelací v době vaší nepřítomnosti. Jednalo se o čerpání prostředků z fondů EU, včetně domácího spolufinancování. Vaše argumentace v dopise je založena převážně na stavu čerpání v roce 2011, nicméně hlavní nebezpečí vracení prostředků z fondů EU je v letech následujících.
V tomto roce se započte do čerpání tzv. záloha, kterou obdržela ČR od Evropské komise a která tvoří přibližně 9 % celkových prostředků na sedmileté období. I přes tuto pomocnou berličku 9% zálohy by podle současného stavu čerpání, pokud se nezlepší, musely na konci roku 2011, kdy se očekává bez zálohy, že bude čerpání, že bude proplaceno cca 16 % prostředků, měly vracet prostředky v těchto programech: operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program a operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. V těchto operačních programech je čerpání od nuly do maximálně 5,1 %.
Moje otázka je: Žádám vás, pane premiére, o odpověď, kdy bude vláda reagovat na špatný stav čerpání prostředků z fondů EU, v naprosté většině operačních programů v gesci ministerstev vaší vlády - deseti ze sedmnácti - a případně, zda vláda se hodlá zabývat přesunutím části těchto prostředků do regionálních operačních programů, kde je vysoká absorpční kapacita a zdrojů pro projekty měst, obcí, krajů se zásadně nedostává. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, pane poslanče. Odpoví předseda vlády pan Petr Nečas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, naprosto souhlasím s panem poslancem Paroubkem v tom, že nereagovat na vývoj čerpání z evropských prostředků by bylo hrubým hříchem, protože jsou to prostředky, které zvláště za stávající ekonomické situace mohou výrazně podpořit ekonomický růst. Tady musím říci, že celková alokace připravená pro období do roku 2013 je ve výši 765 mld. korun a schválené projekty jsou v tuto chvíli za zhruba 410 mld. korun s tím, že je samozřejmě rozdílná úroveň schvalování těchto projektů, kde samozřejmě nikoliv překvapivě nejlépe si vede toto schvalování u operačního programu Doprava, ale slušně si vedou i například operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, regionální operační program Jihovýchod, regionální operační program Severozápad apod.
Samozřejmě že horší je stav proplacených finančních prostředků. Tady je nezbytné říci, že skutečně především operační program Výzkum a vývoj pro inovace a Integrovaný operační program jsou těmi, které mají nejnižší objem finančních prostředků. A zrovna tak i tam, kde se jedná o vyčerpané, to znamená již certifikované prostředky, není stav uspokojivý.
Vláda tomu věnuje náležitou pozornost. Já musím říci, že klademe důraz, aby v požadovaném termínu i podle příslušného pravidla N+ byly tyto prostředky vyčerpány, a samozřejmě úvaha o přesunu finančních prostředků z těch operačních programů, kde hrozí nedočerpání, do operačních programů, kde je nedostatek finančních prostředků, je naprosto legitimní. My jsme již vedli jistá testovací jednání s Evropskou komisí a považujeme to za krok, který je v určitém okamžiku správný. Nemyslím si, že ten okamžik je již v letošním roce nutný, ale upozorňuji na to, že tady bude nutná poměrně podrobná renegociace s Evropskou komisí a její souhlas s touto změnou. Ale jsem přesvědčen, že tam, kde by skutečně hrozilo nedočerpání, tak je to krok, který by šel správným směrem.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Doplňující otázku položí pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Pane premiére, všichni premiéři, včetně mě, byli v zajetí svého odborného aparátu, protože ten s těmi prostředky pracuje, ten pracuje s argumenty a připravuje nám je.
Já jsem vás chtěl upozornit na problém, který je skutečně hlubší. Chtěl jsem vám doporučit, abyste si nechal udělat nějaký oponentní pohled, protože skutečné čerpání je trošku jiné než čerpání, kde řekněme se jedná o projekty, které jsou v jednání nebo které jsou v nějakém jiném stavu. Skutečné čerpání je za čtyři roky 66 miliard! To je 9 % z celkové částky 765 mld. a to je podle mého názoru velmi vážné. Domnívám se, že touto věcí se musí vláda velmi vážným způsobem zabývat, pokud nechce dojít ke katastrofě, to znamená pokud nechce dojít k tomu, že se budou vracet desítky miliard korun, a to by bylo opravdu škoda. Právě v situaci, kdy tyto peníze můžou pomoci hospodářskému růstu a také zaměstnanosti. Děkuji. ***