(17.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Vážený pane ministře, ptám se vás v této souvislosti, zda Státní fond dopravní infrastruktury podřízený vašemu ministerstvu tento požadavek prokazatelně plní, a pokud ne, jaké jsou důvody k tomu, že ani po čtyřech letech nebyl systém supervize, chcete-li expertizy nákladů staveb zaveden. Vidím totiž, a jistě nejsem sám, v této supervizi nástroj k zajištění hospodárnosti při nakládání investičních výdajů. Možná byste, pane ministře, mohl nahlédnout na sousední Slovensko, kde tento systém existuje. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Bude vám odpovězeno písemně. Zeptám se tedy na 28. interpelaci, zda ji považujete za vyřešenou.
Poslanec Jiří Paroubek: Za vyřešenou nikoliv, ale stahuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Stahujete ji. Dvacátá devátá interpelace - pan poslanec Jiří Paroubek interpeluje ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila ve věci platby výživného. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, vláda ve svém prohlášení uvedla, že se bude věnovat rozvoji právního státu. Ano, Česká republika je právní stát. Máme ústavu, stanovené právní kodexy a ministra, který má ve svém resortu tyto záležitosti na starosti. Zákonem je také mimo jiné stanovena vyživovací povinnost ke svým potomkům. Tato práva a povinnosti mají rodiče ze zákona stanovené. Právě tak je upravuje systém, za jakých podmínek se tyto povinnosti dějí, pokud rodiče nežijí ve společné domácnosti. Pakliže jeden z rodičů je ve výkonu trestu, je tím pádem pojistník státu a není ekonomicky aktivním obyvatelem. Ale i tento občan je rodič, a tudíž podle zákona by měl být účasten na výchově a finančním podílu svého potomka. Jak bylo již zmíněno, tento občan nemá žádné finanční prostředky plynoucí z jeho aktivního podílu na vytváření ekonomiky státu. Doposud je možnost pracovat ve výkonu trestu jen dobrovolnou záležitostí vězňů.
Mé otázky jsou následující: Za prvé. Máte, pane ministře, v plánu činit kroky k tomu, aby bylo zaměstnávání vězňů povinné? Za druhé. Jaký máte názor na vytváření pracovních míst určených přímo pro vězně? Za třetí. Jakým způsobem vyřešíte tento nedostatek neplacení výživného občany, kteří jsou toho času ve výkonu trestu? Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano, děkuji vám také. Prosím pana ministra Pospíšila o odpověď.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedkyně, já chci nejprve poděkovat panu poslanci Paroubkovi, že se věnuje tomuto tématu, které je velmi důležité a velmi citlivé. My se mu také věnujeme. Poté co se ustavily tabulky, které byly dány do praxe za minulého volebního období, nyní pracujeme i na otázkách, které souvisí s tím, co zde říkal pan poslanec. Nicméně ta otázka se spíše týkala zaměstnávání vězňů.
Já chci obecně konstatovat, že zaměstnávání vězňů považuji za mimořádně důležitou záležitost, která má několik pozitivních faktorů. Jedním z nich je právě i možnost vězně podílet se na placení výživného, případně na splácení dluhů, které má, nebo případně na splácení náhrady škody, kterou musí splácet vůči oběti trestného činu. Nicméně stejně důležité, a to je třeba tady také zmínit, je to, že při zaměstnávání vězňů se u vězně vytvářejí pracovní návyky, které pak výrazně snižují recidivu vězně. To znamená, že vězeň pokračuje v páchání trestné činnosti, opětovně je odsouzen a náš systém vězeňství zatěžuje svou přítomností, protože nelze pominout fakt, že jeden vězeň nás stojí s veškerými náklady rozpočtenými na hlavu přibližně tisíc korun.
Ke konkrétním otázkám, které pan poslanec zmínil.
Zaměstnávání vězňů. Já velmi podporuji, aby vězni byli v maximální možné míře zaměstnáváni. V této věci jsem už také prosadil novelu v minulém volebním období, která umožňuje povinnost vězňů pracovat pro veřejné subjekty. Mám tím na mysli kraj, obec, stát, případně státní firmy. Bohužel, a to je zde třeba také korektně říci, je nejednotný právní názor na to, nakolik je možné stanovit povinnost vězně pracovat pro soukromé subjekty. Já jsem se tím několikrát zabýval. Bohužel většina našich právních teoretiků v oblasti mezinárodního práva se přiklání k tomu, že vězni nemohou být nuceni pracovat pro soukromé firmy, že tam ta práce je postavena spíše na dobrovolné bázi. Tedy je to problém, který je ve vzduchu, opětovně se k němu vrátíme. Děláme teď do vlády analytický materiál, kde chceme opět prověřit onu povinnost zaměstnávat vězně. Já osobně subjektivně bych byl velmi pro. Na druhou stranu nemohu zase jako ministr spravedlnosti vědomě předložit právní úpravu, která bude v kolizi s našimi mezinárodními závazky.
Místa pro vězně. Je třeba si uvědomit, že za poslední čtyři roky nám stoupla zaměstnanost vězňů z 50 % na přibližně 62 %. To znamená je to věc, která je pozitivní, dochází k určitému nárůstu. Na druhou stranu korektně zde říkám, že v posledním roce a půl, kdy se projevují důsledky ekonomické krize, se nárůst počtu zaměstnaných vězňů zastavil. Nedochází k poklesu, ale došlo k zastavení, protože těch nabídek pro jednotlivé věznice ze strany soukromého sektoru je méně. Já jsem nyní pověřil náměstka odpovědného vězeňstvím, aby objel veškeré věznice a v konkrétních věznicích diskutoval možnosti posílení zaměstnávání vězňů a v konkrétních věznicích řešil, co může ministerstvo udělat pro konkrétní věznice, aby získaly další nabídky z regionu od tamního soukromého sektoru. Náměstek objel k tomuto dni asi třetinu českých věznic, zbytek doobjede na přelomu roku. Uděláme z toho zprávu, a pokud vás to, pane poslanče, zajímá, rád vás budu v této věci také informovat.
Neplacení výživného je samozřejmě obecně velký problém. Nastává filozofická otázka, nakolik v případě, že dotyčný neplatí výživné, a už je to jedno, zda to je vězeň, který nemá peníze, anebo občan, který nemá peníze nebo úmyslně nechce platit, nakolik tuto povinnost má přebírat někdo jiný, případně konkrétně stát. Zde se asi úplně neshodneme, protože návrh, který byl diskutován několikrát buď akademicky, nebo i konkrétně v posledních deseti letech, že platil stát výživné za někoho, je opravdu věcí, která je pro pravicovou vládu více než sporná. To znamená, my jsme připraveni bavit se o jiných formách podpory rodin, kdy jeden z rodičů je ve vězení a neplatí výživné, než je přímo institut, který by byl oním náhradním výživným. Ale nicméně konstatuji obecně, že zaměstnávání vězňů je klíčová záležitost, a jsem rád, že zde dneska byla zmíněna. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Doplňující dotaz není, čili končíme interpelaci dvacátou devátou.
Jsme u té třicáté. Pan poslanec Jiří Paroubek interpeluje ministra Pavla Drobila ve věci programu Ministerstva životního prostředí. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný ministře životního prostředí, mám na vás závažný dotaz, zda mi můžete sdělit, kdy bude obnoven program Zelená úsporám. Platí skutečně avizovaný termín k 1. únoru 2011? Kdy bude opětovně spuštěn program pro zateplení panelových domů? Budou parametry tohoto programu stejné jako předchozí pozastavený program? Kdy budou zveřejněny po případném provedení kontrol a finančních auditů výsledky obou dotačních programů i pro širokou veřejnost, tedy například množství zbývajících finančních prostředků pro dotace, dosavadní účinnost jejich vynaložení atd.? Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Dostanete písemnou odpověď na tuto interpelaci. Ptám se vás na interpelaci 31., ta je ve věci dotace v oblasti ochrany přírody a krajiny, životního prostředí - opět adresovaná panu ministrovi Drobilovi.
Prosím pana poslance Jiřího Paroubka.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane nepřítomný ministře, v dohodě s Ministerstvem dopravy jste převedl poměrně značnou část peněz z největšího dotačního programu životního prostředí osa 6 - zhruba šest miliard korun - na dotace pro ekologické stavby u pozemních komunikací. Tyto prostředky byly - v uvozovkách - ušetřeny ve výdajích na výstavbu dopravní infrastruktury, bylo je tedy třeba nahradit. To je mé vysvětlení vašeho postupu. Možná se mýlím.
Program péče o krajinu je národní program zaměřený na neinvestiční opatření k naplňování plánu péče. Odhadovaná potřeba financí ročně do roku 2013 je 250 milionů korun ročně. U programu podpory přirozených funkcí krajiny je odhadovaná potřeba 150 milionů korun ročně do roku 2013. ***